Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi zachraňují nejstarší trvale obydlené město světa

aktualizováno 
Irbíl, Irák - Z letadla vypadá citadela v Irbílu jako kulisa z filmu o nějaké tajemné civilizaci. Je to místo, kde lidé žijí nepřetržitě tisíce let a kde v hloubi vysokého návrší leží neprozkoumané archeologické poklady. A Češi nyní tuto magickou stavbu, jednu z nejcennějších památek Blízkého východu, pomáhají zachránit.

Irbíl - Citadela je dominantou Irbílu i dalekého okolí | foto: Jan RybářMF DNES

"Jmenujte jakoukoliv velkou říši z dějin téhle části světa, určitě má s touhle starou pevností něco společného, všechny vládly z tohoto návrší," říká Ihsan Al-Titenči. Pracuje pro českou firmu Gema Art, která zpracovala z prostředků české vládní pomoci Iráku projekt záchrany této památky. "Za Saddáma pevnost chátrala, nyní dostává novou šanci,“ dodává.

Vylezte na třicet metrů vysoké návrší obehnané stovky metrů dlouhými zdmi – ocitnete se v jedné z nejzajímavějších památek lidských dějin.

Odhaduje se, že lidé na tomto místě nepřetržitě žijí šest, či dokonce osm tisíciletí. Pevnost se shluky křivolakých uliček a domků proto patří do učebnic: vedle Jericha bývá označována za nejstarší trvale obydlené místo na světě.

Neprozkoumané město, v němž lidé žijí po tisíce let

"Je to naprosto fascinující místo, něco takového ve světě najdete už jen těžko," říká v telefonickém rozhovoru Petr Justa, konzervátor firmy Gema Art, který na průzkumu pracuje. "Navíc tam nikdy v minulosti nebyl proveden žádný archeologický výzkum, pro vědce to je prostě poklad," dodává.

O Irbílu, tedy o této prastaré pevnosti, se zmiňují již záznamy Sumerů z dob počátků lidské civilizace, byl zde chrám bohyně Ištar, právě sem po prohrané bitvě prchl před Alexandrem Makedonským perský král Darius.

Kurdistán


I pro novodobé obyvatele Kurdistánu je to mytické město. "Moje rodina odsud pochází, ještě můj pradědeček tu bydlel, byl to obchodník s tabákem,“ říká Ihsan Al-Titenči a pohybem ruky zdraví muže vykukujícího z jednoho z domků v citadele. Je jedním z posledních, kteří dnes v pevnosti žijí.

Zhruba před měsícem se kurdská vláda rozhodla k radikálnímu kroku: všech několik tisíc obyvatel vystěhovala – jen tak bude podle ní možné město zachránit. "Až obnova pokročí, lidé se sem znovu začnou vracet. Tak to bylo od nepaměti, proč to nyní měnit?" dodává Al-Titenči a pyšně ukazuje honosný dům, který je restaurován právě českými experty.

Kurdistán, Irbíl ČTĚTE REPORTÁŽ Z KURDISTÁNU: "´BÁJEČNÍ IRÁK! TADY SE NEVRAŽDÍ"

Centrum českých archeologů

Pokud vše půjde podle plánu, bude v něm výzkumné centrum českých archeologů a konzervátorů, kteří se chtějí v budoucnu podílet na obnově města. První část projektu financovala česká vláda z prostředků na pomoc Iráku, nyní se Gema Art snaží najít finance i z dalších zdrojů: od kurdské vlády či mezinárodních organizací jako UNESCO.

Čeští restaurátoři a vědci jsou přesvědčeni, že hora ještě vydá mnoho kulturních pokladů. "V literatuře se píše, že lidé tam žijí nepřetržitě šest až osm tisíc let, archeologové Západočeské univerzity tam však nalezli i kamenný nástroj starý pravděpodobně až stovky tisíc let,“ říká Petr Justa.

Během několika minut za zdmi města vás pohltí atmosféra tohoto nezničitelného místa, zároveň vás však vyděsí stav, v jakém je dnes. Vypadá trochu jako obrovské mraveniště poslepované z cihlových domků starých pět set i pět let, křivolaké uličky stoupající a klesající podle toho, jak jedna civilizace překrývala tu předchozí. A v tom se povalují odpadky po posledních obyvatelích, kteří odešli teprve nedávno.

Starobylou bránu s výhledem na zasněžené hory na horizontu hlídá voják, hřeje si ruce nad ohněm, dým se proplétá mezi domy, které jsou prázdné, a tedy ponuré. "Nejdřív je třeba dát celému městu první pomoc a připravit dlouhodobý plán. A poté sem také vrátit lidi. Tohle místo bez nich prostě nedává smysl,“ říká Justa.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.