Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi příliš nemají v lásce cizokrajná jídla

aktualizováno 
-
Výsledky nedávného průzkumu přinesly poměrně překvapivé zjištění: přestože obyvatelé České republiky již deset let naprosto svobodně cestují prakticky po celém světě, na jejich náklonnosti k cizokrajným jídlům se to doposud až tolik neprojevilo. Pouze necelá třetina dotázaných například odpověděla na otázku, zda má ráda jídla cizí kuchyně, kladně. Ovšem až osmapadesát procent lidí se vyjádřilo, že jim cizokrajná jídla nechutnají vůbec nebo jenom velmi málo. Odborníci to vysvětlují hned několika důvody. Podle nich stále ještě mnoho lidí nemá žádné větší praktické zkušenosti se stravou v zahraničí, a proto se jí i určitým způsobem obávají. Někdy hrají v tomto směru velkou roli i předsudky a také neochota riskovat a vyzkoušet něco nového. Je také potvrzeno, že daleko větší otevřenost k cizím jídlům mají lidé z velkých měst, mladá generace a turisté, kteří cestují často individuálně, a jsou tak neustále odkázáni jenom na jídlo a nápoje, které si mohou koupit po cestě. Dále se mnoho našich turistů při svých návštěvách v zahraničí se skutečnými místními specialitami do kontaktu vlastně ani nemůže dostat. Zejména zájezdy masové turistiky do hotelových komplexů ve Středomoří většinou nikdy nenabízejí skutečně místní jídlo. Toho se tam můžete dočkat tak leda v určitých náznacích. Vysvětlení je v tomto případě nesmírně jednoduché: mnoho lidí na podobné zájezdy přijíždí bez dostatečné finanční zásoby, služby mají dopředu zaplacené a místní restaurace proto ani nenavštěvují. Jejich zkušenost s jídlem je většinou redukována do formy jakési hotelové »polopenze«. Cestovní kanceláře ale s velkou oblibou propagují své zájezdy jako poznávání gastronomie jednotlivých států. A praxe? Například v průběhu pobytového zájezdu si zhruba polovina turistů zakoupí jednodenní výlet, kde tryskem »poznají« vše zajímavé v okolí a součástí toho bývá oběd v místní restauraci. Právě tam mají turisté poznat domorodou kuchyni. To má však ke skutečnému poznání velmi, velmi daleko. Dalším problémem je, že finanční situace mnoha Čechů není nadále tak dobrá, aby mohli dejme tomu v západní Evropě ochutnat ty nejlepší speciality. Jejich jídlo je tak na cestách často omezeno pouze na potraviny z restaurací rychlého občerstvení, kde samozřejmě žádnou zvláštní specialitu neochutnají, protože tato zařízení jsou unifikována po celém světě. Při pohledu na výsledky výzkumu si proto nelze nevzpomenout na povrchní, ale oblíbenou českou komedii Slunce, seno a erotika. Tam se zájezd našich zemědělců »ofrňuje« nad mořskými produkty italské kuchyně. Většina lidí se této scéně ve filmu upřímně zasmála. Pravda je však taková, že na filmovém plátně poznali sami sebe. Protože mnoho našinců se v zahraničí chová naprosto stejně.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.