Cestovatelský ráj je EU
Cestovatelským rájem je pro občany České republiky území Evropské unie. Při cestování po našich čtyřiadvaceti partnerských zemích z EU postačí Čechům jako kontrolní legitimace občanský průkaz. Mezi některými unijními státy, které jsou členy schengenské dohody, dokonce zmizely pasové kontroly, takže se na hraniční linii, kterou vám místo pohraničníka oznámí cedule, ani nemusíte namáhat s hledáním dokladů.
Ani cestování po ostatních evropských zemích, které nejsou členy EU, není nijak komplikované. Stačí vzít pas a vyrazit. Celý starý kontinent se stal pro Čechy bezvízovým prostorem. Ovšem s výjimkou postsovětského teritoria. Rusko, Bělorusko, Moldavsko, Arménie a Ázerbájdžán nadále od našich občanů požadují získání víza stejně jako ČR od jejich.
Stejný režim měla až do letošního května ve vztahu k ČR také Ukrajina, která se však po loňské oranžové revoluci trvale snaží o vylepšení vztahů se zeměmi EU, a tak vízovou povinnost jednostranně zrušila, přestože si její občané při cestě na Západ musí vízum obstarat.
Podobné nerovné postavení vůči ČR i dalším členům EU mají i další evropské státy (například Turecko, Srbsko nebo Bosna a Hercegovina), které usilují o co nejlepší vztahy s Bruselem.
Přátelská Latinská Amerika
Další k českým cestovatelům velmi přátelský region je Latinská Amerika, kde hlavně v minulých pěti letech padly pro Čechy (ale i Latinoameričany mířící do Česka) vízové překážky. Posledním významným státem oblasti, který se k takovému kroku odhodlal, byla 3. října Brazílie. Vízová povinnost tak zůstává zachována pouze s několika menšími zeměmi jižní poloviny Nového světa.
Naopak „zakletým“ územím jsou pro Čechy velké anglofonní státy v Severní Americe a Oceánii. Američané, Kanaďané a Australané k nám mohou přijet bez jakýchkoliv starostí se sháněním víza, zatímco Češi se musí mořit se zdlouhavým vyplňováním formulářů a sháněním potvrzení.
Kam Češi vízum nepotřebují * Evropa: celá (kromě Ruska, Běloruska, Moldavska, Arménie a Ázerbájdžánu) * Amerika: Argentina, Barbados, Belize, Bolívie, Brazílie, Dominika, Dominikánská republika, Ekvádor, Grenada, Guatemala, Haiti, Honduras, Chile, Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraquay, Peru, Salvador, Uruguay, Venezuela * Asie: Filipíny, Hongkong, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kyrtyzstán, Macao, Malajsie, Maledivy, Seychely, Singapur, Turecko * Afrika: Jihoafrická republika, Maroko, Mauricius * Oceánie: Mikronésie, Nový Zéland, Pelau, Semos, Šalpmounovy ostrovy Kolik stojí „vstupenka“ do zahraničí? Čína 1000 Kč Přečtěte si: Vízum do Ruska: připravte se na dlouhou frontu před ambasádou |
Vízová povinnost při cestě do USA jen tak neskončí
Ve vztahu k USA tato situace už trvá dlouho, avšak vízovou povinnost pro Kanaďany a Australany zrušila Česká republika jednostranně teprve den před vstupem do EU v rámci slaďování zahraniční politiky EU vůči třetím zemím. V podobném výhodném postavení vůči ČR byly třeba i Brazílie či Salvador, které však učinily vstřícný reciproční krok a vízovou povinnost pro Čechy také ukončily.
K něčemu podobnému se USA, Kanada (s kterou už ČR oboustranně bezvízový styk měla předtím, než na sever Ameriky roku 1997 začala směřovat vlna romské emigrace) či Austrálie nechystají. Argumentují tím, že turisté z České republiky často přetáhnou svůj pobyt v zemi a pracují tam načerno. Bojí se, že po zrušení vízové povinnosti by byl příliv nelegálních pracovních sil ještě větší.
Kromě toho, že se za vydání víza musí platit, je nepříjemná hlavně zbytečná ztráta času při jeho vyřizování, což často bývá dost otravná procedura. Požadavky na udělení víza se liší podle jednotlivých zemí. Někde vám vrazí do pasu žádané razítko bez velkého zdržování a rychle zinkasují platbu.
Jinde je to na „dlouhé lokte“ a musíte předložit například potvrzení o pojištění v zahraničí či pozvání od někoho ze země, kterou si přejete poznat. Mohou se vás také vyptávat, jak jste na tom finančně, jaké státy jste navštívil v minulosti či zda za sebou máte vojenský výcvik.
Samozřejmě je tu i možnost nechat shánění pozvání a běhání po ambasádách na někom jiném (nelze v případě USA). Konkrétně na agenturách, které si vedle prodeje letenek přivydělávají i obstaráváním potřebných dokumentů. Ušetří vám spoustu času a energie, ale musíte se smířit s tím, že vás jejich služby přijdou na dalších zhruba pět set korun.
Využití agentur
Agentury se vám mohou obzvláště hodit, vyřizujete-li si cestu do země, která v ČR nemá své diplomatické zastoupení. Komu by se chtělo vážit cestu do Bonnu kvůli vstupnímu vízu do východoafrické Tanzanie...
Některé země, pro které je turistický průmysl jedním z hlavních zdrojů příjmů do státního rozpočtu, ponechávají vízovou povinnost tak trochu napůl. Například evropskými turisty tak oblíbené Thajsko pro občany České republiky vízovou povinnost zachovává, ale nedělá s vízy žádné „štráchy“. Čtrnáctidenní „visa on arrival“ vám vydají po příletu přímo na letišti v metropoli Bangkoku nebo v jiném místě vašeho příletu na thajskou půdu. Podobný režim má i třeba Fidži nebo Jordánsko. A na Srí Lance se vízum uděluje zdarma po příletu.
Severoafrické Tunisko zase omezilo svou vízovou povinnost pouze na samostatné cestovatele. Organizované skupiny, které cestovní kanceláře přivážejí do země, jsou od víz osvobozeny. Ke zlepšení a zjednodušení procesu při zařizování víz přistoupila také Austrálie, která už rok umožňuje, aby se o kýžené povolení vstupu mohlo žádat přes internet.
VÍZUM DO AFRIKY - ABSURDNÍ DIVADLO Sehnat si vízum do turisty netknuté země třetího světa může připomínat absurdní divadlo. Student Tomáš Večl se společně s pěti přáteli rozhodl navštívit cestovním ruchem prakticky nedotčený region západní Afriky. Při cestě terénním vozidlem po vyprahlé Sahaře překonali hranice čtyř afrických zemí, které měly v době cesty pro občany České republiky zavedenu vízovou povinnost. Největší práci Večlově skupině dalo sehnat povolení ke vjezdu do chudé Mauritánie. O vízum zažádali s dostatečným předstihem v Praze na francouzské ambasádě, která jeho sehnání ochotně přislíbila. Ale... „Francouzi si řekli o osm stovek, nic nám nezařídili a nakonec ani peníze nevrátili,“ stěžuje si Večl. O vízum se tedy rozhodli požádat přímo na marocko-mauritánské hranici, kterou však přejeli po kolejích vyjetých v písku, aniž narazili na kontrolní stanoviště. Pro nezbytný doklad se tak zastavili až ve městě Nouadhibou. Místní policista se nejdříve zdráhal dvoucestné vízum vystavit, ale nakonec jim do pasů cosi naškrábal a potvrdil razítkem svého policejního okrsku. Když mu čeští cestovatelé odmítli dát příliš vysoký „poplatek“ za vyřízení, krasopisně připsal, že vízum platí pouze pro jeden vstup. I tak si vyžádal padesát dolarů od každého účastníka výpravy. Češi pak museli anabázi kvůli mauritánskému vízu podstoupit ještě jednou, protože se přes teritorium Mauritánie chtěli vracet do České republiky. Tentokrát si zašli na mauritánskou ambasádu v Gambii, kde jim povolení k pobytu vystavili na počkání, bez problémů a v podstatě za hubičku. Vízum je přišlo na pouhých 150 korun. |
Američané si na nás před cestou do USA dobře posvítí
Při vyplňování kolonek žádosti o vízum do USA často žasnete, co všechno chtějí americké úřady vědět. Kromě běžných osobních údajů, povolání a čísla mobilního telefonu zajímá úředníky například jméno manželky, a to i v případě, že jste rozvedení. Když otočíte list, čekají na vás další otázky, nad kterými patrně budete kroutit nevěřícně hlavou.
Chcete spáchat teroristický čin?
Zatímco dotazy na to, zda chcete v USA pracovat, v jakém poměru jsou k vám osoby, se kterými cestujete, a zda vám bylo někdy v minulosti vízum zrušeno, přejdete bez mrknutí oka, v dolní části formuláře vás čekají pro Evropana opravdu nezvyklé otázky - zda máte v úmyslu spáchat na území USA teroristický čin nebo zda jste se vzdal(a) amerického občanství, abyste se vyhnul(a) placení daní a další.
Co se stane, pokud odpovíte ano? Formulář vás sice ubezpečí, že to neznamená automaticky zamítnutí žádosti, ale rozhodně si na vás americký úředník důkladně posvítí.
Minuta za 38 Kč
Po odeslání formuláře faxem si můžete na čísle 900 389 042 domluvit pohovor s konzulem. Není to nejlevnější, za minutu hovoru zaplatíte 38 korun.
Protože žadatelů o vízum je hodně, uplynou od vašeho prvního kontaktu s ambasádou do dne pohovoru nejméně tři týdny. Máte tedy dost času na to, abyste sehnali všechny podklady, které od vás Američané chtějí. Kromě vyplněných formulářů se nesmí zapomenout ani na výpisy z účtů za poslední tři měsíce, doklady o zaplacení poplatků za vízum a kurýrní službu nebo potvrzení od zaměstnavatele.
V případě, že chcete navštívit příbuzné či známé, požádejte je, aby vám poslali písemné pozvání. Šance, že bude vaše žádost vyřízena kladně, se tím značně zvýší.
Otisky prstů
V den pohovoru si vystojíte menší frontu při registraci a pak jen čekáte, až si vás zavolají k okénku. Pohovor s úředníkem velvyslanectví začne snímáním otisků prstů, které budete mít v databázi amerických úřadů do konce života. Samotný rozhovor pak netrvá déle než deset minut. Odpovíte na otázky, předložíte dokumenty a hned na místě se dozvíte, zda se do země neomezených možností podíváte.
Pokud jste mezi šťastnými - a je jich většina - přiveze vám váš pas až do domu kurýrní služba. Tím celá procedura končí.
Rozhodně si však vízum důkladně zkontrolujte. Například mně se stalo, že jsem v pase našel vízum úplně jiného člověka, shodné bylo pouze příjmení. Podle slov pracovnice ambasády se však něco podobného stane jednou za deset let.
Svět bez vízových povinností? Jen pustá utopie. A dlouho jí ještě zůstane. Jednotlivé státy jsou vůči sobě příliš podezřívavé na to, aby od vízové politiky upustily. Nebo si snad dovedete představit, že by Američané bez prověření nechali přijíždět do své vlasti Íránce nebo že by Severokorejci dovolili kdekomu, aby jim do země importoval režimu nebezpečné myšlenky o demokracii? Sen všech cestovatelů o poznání světa bez zdlouhavého a nákladného shánění víz zůstane jen snem.
***Jaká je vaše zkušenost se získáním víza do USA, Kanady, Ruska či jiných zemí? Podělte se o ně s ostatními čtenáři v diskuzi. Hlasujte v anketě ZDE |
