Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Je tu hezky, píšou Češi z Kanady. Dostat pracovní víza byl ale oříšek

aktualizováno 
Práce na farmách v Kanadě je skvělá a výdělek slušný, psali Češi o svých zážitcích v článku z minulého týdne. Nyní přinášíme pokračování jejich dobrodružství, kde se dozvíte, jakými peripetiemi nejprve museli Jan Kouba a Karin Gärtnerová projít, aby pracovní víza vůbec získali.

Na kanadské přepážce se rozhoduje o udělení pracovních víz. | foto: Karin Gärtnerová a Jan Koubapro iDNES.cz

ČTĚTE

Práce v Kanadě nás lákala už několik let, ale když jsme se loni v létě konečně rozhodli zkusit v této zemi sehnat práci, zjistili jsme, že Kanada má pro Čechy roční vízovou kvótu, a ta byla už na jaře, chvíli po otevření vyčerpána. Jelikož se nám nechtělo čekat celý rok, rozhodli jsme se pro začátek vyrazit do Dominikánské Republiky jako dobrovolníci. Volba karibské země nebyla náhoda jednoduše proto, že jsme nastávající zimu chtěli strávit v teple a náš další cíl – Kanada – odtud nebyl daleko (O našem pobytu v Dominikánské republice čtěte: Češi si našli práci v ráji. Karibik netradičně a skoro zadarmo).

Užitečný slovníček

  • Boltbus (boltbus.com) – levná autobusová společnost. Například jízdenky ze Seattlu do Vancouveru v předstihu od 13 dolarů
  • Craigslist (craigslist.com) – server pro zprostředkování služeb (např. spolujízda), ubytování, práce a mnoho dalšího zahrnující Spojené Státy a Kanadu
  • Couchsurfing (couchsurfing.org) – způsob jak poznat kterékoliv místo na světě očima místních a zároveň ušetřit za ubytování
  • Airbnb (airbnb.com) – stránka nabízející ubytování v soukromí u místních za cenu většinou nižší než v hotelu
  • Helpex (helpx.net) - server pro dobrovolníky zahrnující místa po celém světě
  • Skyscanner (skyscanner.cz) – vyhledání levných letenek (ne vždy nejlevněji z Česka – nám se osvědčilo zadat destinaci do místa odletu a naopak do destinace vyplnit kamkoliv. Poté se podívat které z nejbližších letišť má dobré ceny a vyhledat let z tohoto místa. Velmi užitečné je, že nemusíte volit konkrétní datum, ale například celý měsíc či rok.)
  • Zažijte Kanadu s WSI (prace-v-kanade.cz) – dobré tipy a rady k „working holiday“ zdarma včetně facebookové diskuzní skupiny

Když jsme se potom rozhodli zažádat o „Working Holiday“ víza do Kanady z Dominikánské Republiky, netušili jsme, jaké komplikace nás čekají. Původní plán - poslání originálu pasu ne příliš spolehlivou dominikánskou poštou do Vídně na ambasádu se nakonec naštěstí nekonal. Ke konci roku 2013 totiž zavedla kanadská ambasáda pro Českou Republiku on-line verzi žádosti o pracovní víza, kde postačuje pas naskenovaný. Proto koncem ledna, po otevření kvóty, vyplňujeme on-line formulář potřebný k získání pracovního povolení. Jelikož máme vše v pořádku, dostáváme za pár dní takzvaný „POE“ neboli potvrzení, které umožňuje vyzvednout si na kanadských hranicích roční pracovní víza.

S klidem tak můžeme strávit dobrovolničením v Karibiku ještě další tři měsíce, během kterých postupně kontaktujeme několik desítek kanadských farem s dotazem na pracovní příležitosti. Naše snaha je odměněna úspěšným skype pohovorem na jablečné a třešňové farmě v údolí Okanagan v Britské Kolumbii.

Zastávka v New Yorku a Seattlu

Do Kanady neletíme přímo, ale zastavujeme se na týden u kamaráda v New Yorku, kterého jsme poznali před dvěma lety v Olomouci přes tzv. couchsurfing (viz rámeček). Žije v Brooklynu a ukazuje nám tedy „Big Apple“ očima místního. Máme díky němu pocit, jako bychom se sami na chvíli stali Newyorčany a tak si odvážíme více než jen vzpomínku na nejznámější turistické zajímavosti.

Couchsurfingu využijeme také ve Philadelphii, ve městě filmového hrdiny boxerského ringu. O tom, že se tu natáčel Rocky, se dozvídáme až na místě a návštěva slavného schodiště je jen příjemným bonusem k již tak dobrému pocitu z atmosféry celého města. Odtud zamíříme přes celé Spojené Státy do Seattlu, kde nás čeká setkání s kamarádkou z Čech, která v USA žije již 11 let. Spolu s jejím přítelem tady trávíme pohodových čtrnáct dní v okrajové části města doslova zasazené do přírody.

Ze Seattlu využijeme levných jízdenek autobusové společnosti Boltbus do Vancouveru a odtud máme přes craigslist (viz. rámeček vpravo) domluvenou spolujízdu až do oblasti Okanagan. Autobus sice tímto směrem také jezdí, ale cenově vychází na dvoj až trojnásobek.

S kamarádkou Nelou z Čech, která v Seattlu žije.

S kamarádkou Nelou z Čech, která v Seattlu žije.

S kamarádem Spencerem na slavném Brooklyn Bridge

S kamarádem Spencerem na slavném Brooklyn Bridge

Nemilé překvapení

Na kanadských hranicích se ale ukazuje, že naše cesta bude dobrodružnější, než jsme čekali, když nám celníci odmítají pracovní víza vydat. To prý z toho důvodu, že jsme před příjezdem do Kanady překročili šestiměsíční limit pobytu v jedné z rizikových zemí – Dominikánské Republice. Místo pracovních víz tak dostáváme do pasu pouze razítko. Navíc jako bonus obdržíme seznam registrovaných lékařů, kteří provádí tzv. „Medical Examination“ neboli zdravotní prohlídku, která je nutná k vydání pracovních víz.

Fotogalerie

Po příjezdu do Vancouveru máme před domluvenou spolujízdou pár hodin času, a tak se snažíme zjistit, co by nám v naší situaci pomohlo. Ze zkušenosti těch, kteří museli návštěvu doktora absolvovat v minulosti, vypadá proces následovně. Objednání k lékaři na termín nejdříve za měsíc, zhruba týden na zpracování a odeslání výsledků a jeden až tři měsíce čekání na rozhodnutí hbitých imigračních úředníků. Třešničkou na dortu je pak cena za takové vyšetření, která by se měla pohybovat kolem 500 dolarů na osobu.

Představa čtyř měsíců života v Kanadě bez možnosti práce nás trochu děsí. Pro jistotu tedy ještě pátráme po alternativních možnostech pobytu v Kanadě jako couchsurfing, airbnb nebo wwoofing.

Rozhodujeme se pokračovat podle plánu a zkusit vyřešit tuto situaci přímo na místě s budoucím zaměstnavatelem. Všichni jsou tu milí a přívětiví, i poté, co jim vysvětlíme, co se stalo. Jde ale o velkou farmu, čítající v hlavní sezoně až 700 zaměstnanců a nemohou si dovolit nás zaměstnat na černo. Zkoušejí nicméně domluvit schůzku u jediného doktora v okolí, který potřebnou zdravotní prohlídku provádí, a podaří se jim zamluvit pro nás termín za tři týdny.

Jenodenní ubytování domluvené přes Airbnb

Jenodenní ubytování domluvené přes Airbnb

S našimi brazilskými kamarády Rafaelou a Reynaldem u jezera Kalamalka

S našimi brazilskými kamarády Rafaelou a Reynaldem u jezera Kalamalka

Obávaná lékařská prohlídka

Rádi bychom začali pracovat co nejdříve, a tak zkoušíme obvolat lékaře i ve 400 kilometrů vzdáleném Vancouveru, kde jich je podstatně více. Po pár telefonátech se nám podaří dojednat schůzku na klinice, kde si účtují nejméně, a to 255 dolarů, a jsou schopni nás přijmout hned další den ráno. V rychlosti hledáme možnost, jak se do Vancouveru dostat ještě v ten samý den, a opět nám štěstí přeje, když přes craigslist vyjde spolujízda s člověkem, který se právě chystá vyrazit na cestu. Tentokrát je to sympatický kluk jedoucí do velkoměsta na koncert. Cestou si hodně povídáme a vtipkujeme, že se s ním svezeme za čtyři dny, až pojede zpátky.

Po příjezdu do Vancouveru sháníme ubytování v městské části Surrey v blízkosti ordinace, abychom návštěvu, plánovanou na brzy ráno, bez problémů stihli. Hostely v okolí žádné nejsou, proto vybíráme další z levnějších možností – airbnb. Nalezené ubytování je sice pěkné, i paní domácí je moc milá, nicméně jsme rádi, když se nám další den ozve mladý pár přes couchsurfing, u kterého můžeme zůstat bezplatně.

Nejlevnější ceny - přepočet na CZK

  • motel – 1 300 Kč/pokoj na noc
  • MHD – 42 Kč / 90min
  • toustový chléb (500g) – 35 Kč
  • pomazánkové máslo (250g) – 56 Kč
  • mléko – 24 Kč / litr
  • sýr „Cheddar“(500g) – 100 Kč
  • plechovkové pivo – 42 Kč/půl litr

Z materiálů, které ještě na internetu najdeme, se zdá být vyšetření vcelku přísné. Realita je ale úplně jiná. Prohlíží nás sympatický lékař původem z Indie, který nám říká, že hledají především známky závažnějších nemocí jako tuberkulóza, syfilis, případně psychické poruchy (ty se nám šikovně podařilo zamaskovat). Pro nás oba je zdravotní prohlídka do deseti minut odbytá a doktor ji ukončuje s úsměvem na rtech s tím, že určitě budeme přínosem pro společnost. Jsme tedy posláni už jen do jiné kliniky na odběr krve a rentgen plic, bez kterých se to prý neobejde.

Výsledky vyšetření, které se odesílají na imigrační úřad, by měly být hotové do týdne. Máme tedy dost času prohlédnout si Vancouver. Mladí lidé, u kterých přechodně bydlíme, jsou velmi sympatičtí Brazilci, kteří přijeli do Kanady na pracovní stáž. Kromě ubytování nám v neděli ukazují město a okolí, a protože se z nás stanou kamarádi, později nám tahle dvojice návštěvu oplatí.

Během celého víkendu se stále snažíme najít více informací o lékařské prohlídce. Narazíme tak na fórum, kde se diskutovalo o tom, že pro udělení víz by měl stačit doklad o zaplacení prohlídek. Nedává nám to smysl, máme ale dost času a nemáme co ztratit, tak v pondělí jdeme na úřad s názvem „Service Canada“ zjistit více informací. Tady nám poradí zavolat na imigrační úřad. Po půlhodině strávené čekáním na lince nás imigrační odkáže na celní správu, která nás, opět po delším čekání, odkáže zpět na imigrační. Evidentně tedy nemá smysl se pokoušet o získání dalších informací a rozhodujeme se vyrazit na hranice.

Chvíle pravdy na hranicích

Ve Vancouveru-Surrey je hraniční přechod poměrně blízko a stačí nám tedy jedna linka městského autobusu a asi kilometr chůze. Na místě se dozvíme, že máme jít na přepážku na kanadské straně, ale až poté, co provedeme tzv. „Flag pole“, neboli překročení hranic na americké straně, pouze proto, abychom dostali formulář se zamítnutím vstupu a mohli se vrátit do Kanady. A tak jdeme deset minut tam, vystojíme frontu a stejnou cestou se vrátíme zpátky na kanadský hraniční přechod.

Nyní přichází chvíle pravdy. Dáváme úředníkovi, jehož černé oblečení včetně vousů a turbanu jen podtrhuje napjatou atmosféru, potvrzení o zaplacení všech potřebných prohlídek a můžeme jen zpovzdálí hádat, o čem s kolegy debatuje. Když ale zhruba po deseti minutách zavolá naše jména a my vidíme, že v pasech přibyl nový papír, napětí opadne a my se vesele vracíme zpět do města. Na úřad „Service Canada“ je ten den již pozdě, ale v úterý ráno zde obdržíme „SIN“ – číslo sociálního pojištění, což je poslední část skládačky nutné ke statutu legálního pracovníka v Kanadě.

Nebyli jsme jediní, kdo prováděl „Flag pool“ na hraničním přechodu.

Nebyli jsme jediní, kdo prováděl „Flag pool“ na hraničním přechodu.

Kde pracujeme

  • Coral Beach Farms (coralbeach.ca) – jedna z největších třešňových farem na světě
  • Dorenberg Orchards (dorenbergorchards.ca) – menší rodinná jablečná farma

S radostí tak kontaktujeme stejného člověka, který nás do Vancouveru přivezl s tím, že bychom se s ním rádi svezli i nazpět. Jako by nás vesmír zkoušel, čtyřicet kilometrů za městem nám auto vypoví službu. Přivolaný mechanik oznámí, že je to složitější problém a oprava bude na více dní. Ačkoli v nás tenhle opravář nemá důvěru a všemožně se nás snaží odradit od stopování, podaří se nám nakonec dostopovat zpátky na farmu v půl jedenácté večer. Tady se na nás nevěřícně dívají, jak je možné, že jsme všechno zvládli vyřešit přes víkend a s uznáním konstatují, že jsme opravdu vynalézaví a očividně v tom umíme chodit.

Obávaný čtyřměsíční proces se nám tak podařilo podstatně zkrátit a další den jsme konečně začali pracovat na komplexu třešňových farem Coral Beach Farms. Paradoxem je, že ani po pěti měsících stále nevíme, jestli jsme zdravotní prověrkou prošli.

Protože je, počínaje letoškem, mnohem snazší pracovní víza do Kanady získat, a v podstatě je možné podat si žádost odkudkoliv na světě, doufáme, že náš příspěvek bude čtenářům malou motivací k tomu, že i zdánlivě zapeklitá situace může mít dobrý konec. Práce v „ráji“ na kanadských farmách stojí opravdu za to.

O práci na farmě

Autoři:


Témata: Kanada, AirBnB




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.