Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Červená vína z Balkánu jsou divoká a slunečná

aktualizováno 
Jsou temná. Jsou silná. Jsou výrazná. Jsou plná slunce. A je jich mnoho. Červená vína z Balkánu představují druh sám o sobě,který ovšem nenajdete v žádné vinařské příručce. Jsou prostě osobitá a dokážou okouzlit znalce i ty,kteří si nedělají nároky na oficióznost a chtějí jen dobře pít.

Vezměme například Slovinsko. Pěstování a výroba vína (bílého i červeného) patří mezi národní sporty. Díky až přecitlivělé péči lze potom pít takové zajímavosti, jako je kraški teran, víno, jež roste a zraje na svazích, pod nimiž leží proslulý vápencový kras. Každý Slovinec se přitom počítá mezi znalce vína a je schopen a ochoten právě u lahve s vámi diskutovat a rozebírat přednosti slovinských odrůd až do bílého rána. Nebo černohorský Vranac Vraník. Je to velmi specifické, aromatické a silné víno, které nelze srovnávat s ničím jiným právě proto, že jeho hrozny vyrostly na strm ých svazích černohorských vršků, které se zvedají přímo z moře. Právě u sklenky tohoto vína pochopíte, proč například v srbštině (chorvatštině, bosňáčtině, slovinštině, makedonštině) se červenému vínu říká víno černé - crno vino. Vranac lze dostat i v Makedonii, ale každý Černohorec se s vámi bude do krve hádat, že to prostě není ono a Vranac je prostě a jenom černohorský. Jiný druh potěšení nabízejí vína dalmatská. Podobně jako slovinská či černohorská rostou na svazích hor přímo u moře. Jejich tradice ovšem sahá až do dob řeckých, neboť to byli právě staří Řekové, kteří sem přivezli první vinné kultury. I když za tu řadu století na mnoha dalmatských ostrovech víno zahubily četné epidemie, udržela si dalmatská vína velmi dobrou kvalitu. Mezi nezapomenutelné zážitky se může například zařadit posezení na nábřeží v Orebiči, městečku na poloostrově Pelješac,se sklenkou vynikajícího místního červeného. Ale nejen pobřeží Jaderského moře rodí vynikající vína. Mezi určité rarity se zařadilo třeba víno kosovské, jehož kultury byly zničeny či zanedbány v poslední době válkou, proto bude toto celkem solidní víno stále vzácnější. Jinou kapitolou jsou zase vína rumunská, jejichž tradice se pro změnu táhne k dobám starořímským. Překvapivý se může zdát fakt, že Rumunsko patří v produkci vína na šesté místo v Evropě. V elmi proslulá jsou vína V aleverde z oblastí středního Rum unska - pinot noir, cabernet sauvignon a merlot, která díky zvláštnímu karpatskému klimatu získala specifické vlastnosti. S rumunskými víny jsou nerozlučně spjata vína moldavská, která byla hlavním vývozním artiklem této bývalé sovětské republiky. Historicky však Moldávie tvořila celek s rumunskými zeměmi V alašskem a Sedmihradskem. Moldávie leží ve stejné nadmořské výšce jako Burgundsko a je velmi bohatá na různé typy půdy, proto se tam daří klasickým francouzským odrůdám. A současná chaotická situace moldavského hospodářství tamní produkci velmi zlevňuje. Bulharská vína mají dlouhou tradici. Červená označují znalci dokonce za jedny z nejlepších v Evropě. Existují záznamy o produkci thráckých vín už za dob Homérových. V inné kultury tu potom rozvinuli především Římané. Jako celé zemědělství této země utrpěla i vína nedotaženou pozemkovou reformou v devadesátých letech. Na druhou stranu privatizace přinesla do bulharského vinohradnictví investice. Vynikající jsou odrůdy merlot a cabernet sauvignon. Je přitom těžké doporučit nějaký specifický region, protože kromě malé oblasti kolem hlavního města Sofie je celá země oficiálně uznána za vhodnou pro pěstování vína. A protože místní lidé toho také hojně využívají, cítí se cizinec poněkud zmaten přívalem nabídek. Makedonská vína jsou podobně jako celá země směsicí vlivů okolních kultur. Najdeme tu jak vína spadající spíše do řecké oblasti (retsina), tak vína jadranská jako je už zmiňovaný Vranac. Přítomnost vojáků sil KFOR, kteří mají v Makedonii zázemí, vyhnala ceny poněkud nahoru a kvalitnější vína rychle mizí, přesto lze najít velmi dobrá červená vína. V unikátních přírodních podmínkách údolí řeky V ardar se pěstují především odrůdy pinot noir a merlot. Proto je při výběru makedonského vína dobré orientovat se na tuto oblast.

Autor:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.