Černohronská železnice existuje i přes rozhodnutí slovenské vlády o její likvidaci z roku 1985, a to zejména díky práci několika nadšenců, příznivců krásné přírody a parních vlaků. Sám Bílek se ji upsal v roce 1988 coby český student Vysoké školy
dopravy a spojů v Žilině. "Práce se mi tehdy zalíbila a vlastně se mi líbí dodnes. I
přes všeobecně nepříznivou ekonomickou situaci si myslím, že tato práce má na Slovensku budoucnost. Turistika na slovenském venkově vůbec má perspektivu," míní Bílek.
Mezi četnými návštěvníky Černohronské železnice byl loni podle Bílka značný počet turistů z ČR. "Bohužel jejich nespokojenost se doposud týká poskytování ubytovacích služeb a stravování. I občané ČR jsou již více zvyklí na standard okolních států."
Historie místní železnice se začala odvíjet v roce 1908, kdy byl vybudován první úsek tratě z Hronce do Černého Balogu s úzkým rozchodem 760 milimetrů. Pravidelný provoz začal na trati dlouhé 10,4 kilometru o rok později. Další větve železnice, směřující do dolin povodí Černého Hronu v délce více než 130 kilometrů, byly vybudovány i za pomoci zajatců z první světové války. V období první československé republiky zabezpečovalo provoz železnice 115 zaměstnanců, když současně se svozem dřeva se v ní denně přepravilo kolem 250 lidí.
Kromě turistů z Evropy vyhledávají prostředí Černého Balogu i filmařské štáby. Svého času zde mimo jiné natáčel film "Nevěra po slovensku" režisér Juraj Jakubisko.
