Po zelené turistické značce vystoupáme z vlakového nádraží nejprve městem a potom svahem k lesu, kterým pokračujeme dále až do obce Těchov. Cestou je možno se zastavit na lesní vyhlídce U lavečky, z níž je krásný výhled na říčku Punkvu a na skalnaté protisvahy, které skrývají Kateřinskou jeskyni s největším veřejnosti přístupným podzemním dómem v České republice. Vynikající akustika Hlavního dómu se zde návštěvníkům demonstruje ukázkami reprodukované hudby, několikrát ročně se zde konají hudební a pěvecké koncerty. V jeskyni najdeme unikátní krápníkovou výzdobu tvořenou skupinou mimořádně úzkých a až čtyři metry vysokých hůlkových stalagmitů v takzvaném bambusovém lesíku. Mimochodem kostry jeskynních medvědů vystavené v brněnském muzeu Anthropos byly nalezeny právě zde.
Z obce Těchov zajdeme opět do lesa, kde po chvilce pochodu čeká nejobtížnější úsek cesty - necelý kilometr dlouhý sestup po úzké a příkré cestičce, která je na spoustě místech zatarasená spadlými stromy.
Jakmile se dostaneme na silnici, je to už blízko k hotelu Skalní mlýn, který lze brát jako bránu do Pustého žlebu. Zde je možno si zakoupit občerstvení, suvenýry a hlavně v ústřední informační službě vstupenky do jeskynních systémů (veřejnosti jsou přístupné hned čtyři: jeskyně Balcarka, Kateřinská, Punkevní a Sloupsko-Šošůvská.
Odtud se vydáme po žluté turistické značce směrem k Punkevním jeskyním. Tyto necelé dva kilometry mohou děti projet v ekologickém vláčku. Jeskynní systém podzemní říčky Punkvy mezi Pustým žlebem a světoznámou propastí Macochou je součástí nejdelšího jeskynního systému u nás. Navštívit lze soustavu mohutných dómů s bohatou krápníkovou výzdobou v suché části, dno propasti Macocha a projet na elektrických člunech Macošskými vodními dómy po podzemní říčce Punkvě se zastávkou v Masarykově dómu - nejkrásnějším podzemním prostoru Moravského krasu.
My však budeme pokračovat od vchodu do Punkevních jeskyní po žluté turistické značce, až narazíme na nově zbudovanou lanovou dráhu vedoucí na Macochu (zpáteční jízdné 40 korun, 30 pro děti a studenty). Nahoře stačí ujít sto metrů, a kdo netrpí závratí, může z výšky 138 metrů obdivovat dno propasti.
Po případném občerstvení v bufetu Na Macoše se lanovkou opět necháme svézt na dno Pustého žlebu a můžeme pokračovat tímto kaňonem po žluté a následně červené turistické značce až ke Sloupsko-Šošůvské jeskyni.
Při cestě Pustým žlebem je možno si uvědomit, že i nadzemní část vápencového masivu poskytuje zajímavá místa, kde se na malé ploše vyskytují druhy rostlin vyžadující rozdílné životní podmínky a tvořící spolu s vrcholky strání a skal nádherné přírodní scenerie. Cestou mineme kromě řady jeskyní a skalních stěn i vchod do veřejnosti nepřístupné Amatérské jeskyně, objevené až v roce 1969.
Sloupsko-Šošůvská jeskyně představuje rozsáhlý komplex chodeb a dómů ve dvou patrech, spojených mohutnými podzemními propastmi až 80 metrů hlubokými. Je nejbohatším nalezištěm koster jeskynních medvědů, lvů a hyen. Součástí je i mohutná sluj Kůlna, kde byl v roce 1966 nalezen středoevropský unikát - část horní čelisti neandertálského člověka o stáří přibližně 120 000 let. Vstup do této sluje mineme asi 250 metrů před vstupem do Sloupsko-Šošůvské jeskyně.
Výlet může skončit zhruba po 500 metrech za jeskyní v městečku Sloup, poutním místě s pozdně barokním kostelem Panny Marie Bolestné. Právě místní Sloupský potok se propadá do podzemí, aby se spolu s potokem z Holštýna a Ostrova objevil jako říčka Punkva na dně propasti Macocha.
Z městečka je nejlepší vrátit se do Blanska autobusem. A komu by nestačil dvacetikilometrový pochod, s výjezdem lanovkou na Macochu, tak si dle chuti může přidat návštěvu jednotlivých jeskynních systémů.
FILIP DOUCHA - Autor je spolupracovníkem redakce
