Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


CARDIFF: nejmladší metropole Evropy

aktualizováno 
- Možná to není nejmladší hlavní město na světě. V Evropě má však Cardiff toto prvenství určitě. Teprve od roku 1955 je metropolí Walesu. A přece jen málokteré jiné evropské centrum může nabídnout tolik památek z nejrůznějších dob - od časů Říma přes éru normanských dobyvatelů Anglie až po století průmyslové revoluce a skvělý věk královny Viktorie.

Za jedním jménem se tu vlastně skrývají dvě různá města - starý Cardiff a přístavní Butetown. Ten je tvůrcem dnešního velkoměsta. Jen díky uhlí vyváženému odsud do celého světa se z velké vsi na okraji Walesu, kde v roce 1800 žilo asi 1500 lidí, stalo centrum celé země.
Ne že by až do nalezení uhlí byl Cardiff vždy jen zapadlým hnízdem. Světlé cihly u základů cardiffského hradu jsou prý památkou na římskou pevnost, která tu vznikla už před devatenácti stoletími. Po ní prý město zdědilo i jméno - z castra Didi (Didiova tábora) se časem stal velšský Caerdydd a pak anglický Cardiff.
Normanský hrad, který se na hliněné homoli vypíná nad rovinou římské pevnosti, připomíná, že význam města oceňovali i tvůrci denšní Anglie, Normané. Hrad byl posledním sídlem následníka anglického trůnu Roberta, jehož bratr Jindřich I. využil jeho cesty do Svaté země, po otcově smrti si přisvojil trůn a Roberta tu uvěznil.
To vše ale zastiňují mohutné zdi a šestice roztodivných věží nového hradu. Takové gesto romantického obdivu ke středověku si mohl dovolit jen velký boháč. John, třetí markýz z Bute, prý byl nejbohatším mužem své doby. Ve staré pevnosti si nechal postavit skvělé sídlo, jehož tvrůce William Burges čerpal inspiraci z nejrůznějších pramenů, od bible přes vyprávění tisíce a jedné noci až po pohádky Hanse Christiana Andersena. Hlavně však vyšel z památek gotické Evropy. Přepychové interiéry i hýřivě zdobené zdi a stropy ukazují, jak si tehdy vysoké vrstvy anglické aristokracie představovaly skvělý středověk, kdy šlechtě patřil svět.
Na nádvoří stojí za návštěvu i muzeum 1. dragounského gardového pluku. Počátkem 18. století bojovali jeho vojáci po boku habsburských vojsk. Čestným velitelem pluku byl od roku 1895 i císař František Josef I.
Kolem galerie kamenných bestií, které se plazí a drápou přes zeď parku, vede z hradu cesta k mostu, od nějž autobusy míří k jediné stavbě církevního středověku na území města, k llandaffské katedrále, nebo k památkám venkovského Walesu, do skanzenu ve St. Faganu.
Průchodem mezi rozšklebenými mordami lze proniknout do vlídného parku, který se táhne daleko proti proudu říčky Taff.
Kromě jiného je to příjemná zkratka do čtvrti úředních budov, které se chlubí vznosnými kupolemi, pompézními vchody i mramorovou bělostí svých zdí. Imperátorská velkolepost staveb připomíná, že sídlo waleské vlády stejně jako budovy university, radnice, soudu a Waleského národního muzea vznikaly v době, kdy Británie stála na vrcholu moci. Walesané tuto část města rádi srovnávají s Washingtonem a s indickým Dillí.
Vděčná cesta z hradu vede podél jeho zdí na promenádní Queens Street. Odtud lze odbočit do centra města, k jeho kostelům i nadmutým moderním obchodním centrům.
Ještě lépe je ale vyrazit od brány přímo za nosem, buď do Castle Arcade s velšskou jídelnou u vstupu nebo do High Street. Kromě zajímavých domů a hospod z minulého století tu návštěvník narazí na vchody do nákupních pasáží, které oplývají přepychovějším zbožím, ale jsou i barvitou ukázkou architektury z doby, kdy už nakupování bylo něčím více než jen obstaráním nutných potřeb.
Po Hayes Street, oddělující obě pasáže, se lze vrátit trochu zpátky, ke staré knihovně se zajímavým Muzeem magických strojů. Ještě pár kroků směrem k hradu, po Trinity Street, a lze vstoupit do další zajímavé obchodní památky města - tržnice s hodinovou věžičkou a nákupními pavlačemi pod skleněnou střechou.
Na druhé straně Hayes Street navazuje na Bute Street, spojovací cestu k moři a do Butetownu. Před sto lety to byl rušný přístav, kolem nějž vznikalo nové město. Zhroucení těžby uhlí ve dvacátých letech zasadilo smrtelnou ránu všem nadějím na vytvoření světově významného vývozního centra. Dnes je to hlavně podívaná a lákadlo pro turisty s řadou zajímavých muzeí, rozložených na Bute Street a navazující Stuart Street. Jsou oslavou lodí, průmyslu a techniky, tedy toho co skoro katapultovalo přístav ke světové slávě.
Jeho zasuté ambice však lépe zpřítomňuje temně rudá přístavní budova nalevo od Bute Street. Cihlový masiv korunovaný řadou špičatých věží dodnes jakoby bojovně házel rukavici Cardiffu a jeho mocnému hradu.
Dnešek Butetownu i Cardiffu však kromě řady restaurací při Stuart Street ztělesňuje spíše plastiková stonožka položená u konce Harbour Drive, při norském kostele. I průvodci přirovnávají toto návštěvnické centrum k UFO, přinesenému mořem. Jeho nitro však ukazuje nové naděje i nové ambice dnešního Cardiffu.

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.