Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Carcassonne: pohádková kulisa

  14:50aktualizováno  14:50
Když se řekne starobylé francouzské město Carcassonne, mělo by se jedním dechem dodat, že vlastně jde o města dvě, navíc svým charakterem odlišná. Zatímco na levém břehu francouzské řeky Aude je město současné, nazývané také Dolní Město, na břehu pravém na nevysokém pahorku se rozkládá starý, historický Carcassonne. A pohled je to úžasný. Zdálky se návštěvníkům jeví jako pohádková kulisa soustavy mnoha obranných věží a bašt, spojených hradbami s cimbuřím. Však jsou Francouzi na toto město také velmi pyšní.

Carcassonne díky své strategické poloze ovládal celé údolí řeky Aude, a tím i cestu od Středozemního moře k Atlantiku. Mnohem dříve, než bylo vybudováno město, které dnes obdivujeme, tu bylo sídliště keltských kmenů, pak je vystřídali Římané, Frankové i Saracéni - Mauři.

Město prošlo také obdobím křižáckých válek a ani po spojení severní a jižní Francie neužilo příliš klidných dob. Ty nastaly teprve po připojení Pyrenejí k Francii za Ludvíka XIV. Tehdy ztratilo město svůj význam pohraniční pevnosti a málem to znamenalo i jeho zkázu. Staré město nazývané Cité bylo postaveno ve třech vývojových etapách. První v době římské, druhá v převážně románském slohu ve 12. století a třetí v gotickém slohu ve 13. a 14. století.

Tehdy dostalo město Carcassonne podobu, kterou má i v dnešní době. Je to pevnost, která nebyla nikdy dobyta. Chránil ji dvojitý prstenec hradeb, dvaapadesát věží a věžiček a dvě brány. Ti, kteří za vlády králů Ludvíka IX. a Filipa Smělého město budovali, využili toho, co jim zanechali jejich předchůdci, ale pevnost podstatně rozšířili a zlepšili.

Přidali vnější okruh hradeb, vodní příkopy a padací mosty, střílny a ochozy. Vnitřní pás hradeb je dlouhý 1200 metrů a má 29 věží. Vnější, dlouhý 1500 metrů má 17 věží a bašt. Celek doplňují dvě brány - Porte d'Aude a Porte Narbonnaise. Do Cité se dostaneme východní Narbonnskou branou přes bývalý padací most. Bránu střeží dvě mohutné věže. Vnitřní město se rozkládá na ploše asi jedenácti hektarů a žije tu dnes okolo tisíce obyvatel.

Ulice jsou úzké, mnohde světelně řízené a povolení ke vjezdu mají skutečně jen ti, bez nichž by se město neobešlo. Pro ty ostatní a četné návštěvníky jsou zřízena velká parkoviště před městskými branami. Od Narbonnské brány se ulicí, jdoucí napříč městem, dostaneme k jeho nejvýznamnější stavbě. Je to Chateau Comtal, hrad ze začátku 12. století. Sídlili zde vikomti z Trencavelu, za vlády francouzských králů byl rozšířen.

Má vlastní vstupní bránu s padacím mostem a obranný systém s vodním příkopem a věžemi s podsebitím, takže byl chráněn i ve směru od města. Hrad je možno si prohlédnout a právě tak i některé významné věže - Soudní, Vizigótů a věž Inkvizice. Velký strategický význam měla věž Biskupská, nejvyšší je věž Saint-Nazaire. Z té je vidět nejen oba okruhy hradeb, ale i daleko do okolí. Po Cité je možno se toulat velmi dlouho, sledovat ruch v úzkých uli čkách, prohlížet si jednotlivé stavby, navštívit informační středisko, případně i výstavy zde konané.

Nabízí se toho skutečně mnoho. Bylo by však škoda nepodívat se také do Dolního Města. I když bylo založeno již ve 13. století, působí moderně. Jeho velkou pozoruhodností je Canal du Midi, spojující Středozemní moře s Atlantikem. Projekt vznikl v roce 1662 a již roku 1680 po něm pluly první lodě. I dnes je v provozu. Mohou jím proplouvat malá plavidla a sportovní jachty. Z mostu, který spojuje obě části města, pak můžeme obdivovat Cité v celé jeho kráse.


Autor:


Témata: Francie, Loď


Nejčtenější

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.