Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bývalá bašta chorvatských Srbů Knin je městem žebráků

  16:26aktualizováno  16:26
Zbytky pevnosti, které se pyšně tyčí na skále nad dalmatským Kninem, někdejší středověkou metropolí Chorvatska, připomínají slavné období tohoto města vzdáleného asi 300 kilometrů jižně od Záhřebu. Nyní je tady na 20.000 žebráků a nezaměstnanost dosahuje 85 procent. "V našich zásobách je teď 300 tun potravin, které stačí na 45 dní. Pak budeme muset žádat o další," říká františkán Petar Klari†, který v Kninu vede pobočku katolické organizace Caritas. Toto humanitární sdružení vyzvalo k pomoci strádajícím obyvatelům města, kteří jsou ohroženi hospodářským propadem.

"Slíbili nám toho hodně a my jsme si mysleli, že se zde bude žít lépe. Moje rodina ale od té doby, co jsme sem přišli, neměla mnoho dní vůbec co jíst," stěžuje si padesátiletý Chorvat Dragan Miškovi† původem z Bosny.

Během války mezi Srby a Chorvaty (1991-1995) byl Knin baštou srbské menšiny v Chorvatsku, která byla ale odtud vyhnána. Po vojenské operaci chorvatské armády v létě 1995 s cílem znovu obsadit území kontrolovaná srbskými povstalci a po následném masivním exodu chorvatských Srbů se město takřka úplně vylidnilo.
Pak se sem přemístili chorvatští uprchlíci ze střední a severní části Bosny.

V Kninu nyní žije na 9500 bosenských Chorvatů, kteří již získali chorvatské občanství. Ti dnes ve městě tvoří převážnou část obyvatelstva - vedle asi 8000 chorvatských Srbů, kteří se sem po válce vrátili. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) většina z asi 19.500 místních Srbů (90 procent
předválečné populace) město v roce 1995 opustila.

Miškovi†, který žil před válkou ve středobosenském městě Travnik, kde pracoval jako taxikář, se rozhodl přijít do Kninu po výzvě bývalého nacionalistického prezidenta Chorvatska Franja Tudjmana. Ve městě ale práci nesehnal. Mnoho jeho sousedů proto z města odjelo do dalších západních zemí. Miškovi† obviňuje
současnou reformní vládu v Záhřebu, že neudělala nic pro vyřešení problémů obyvatelů Kninu.

Úřady nedávno přijaly plán potravinové pomoci městu a program jeho ekonomického rozvoje. "Všechny průmyslové podniky ve městě byly uzavřeny a teď tady žijí jen žebráci," říká Klari†. Upřesňuje, že Caritas pomáhá asi 10.000 obyvatelům města, kteří "požadují pouze a jen potraviny". Miškovičova osmičlenná rodina dostává měsíční sociální pomoc ve výši 2100 kun (260 eur, 230 dolarů), zatímco podle chorvatských odborů činí minimum pro čtyřčlennou rodinu 5000 kun
(650 eur, 570 dolarů). Přesto se ani on, ani jeho manželka Ljubica (35) nechtějí vrátit do svého rodného bosenského města, protože tam je podle nich situace "ještě horší".

Kninská huť, nejdůležitější závod ve městě, je zavřena a mnoho dalších menších podniků již přes půl roku neplatí svým zaměstnancům mzdy. Jedinými zaměstnanci ve městě jsou podle poradce kninského starosty Iva Jožinoviče státní úředníci a
pracovníci na dráze. Čas jakoby se v Kninu a jeho okolí, kde se nacházejí jen
vypálené a zbořené vesnice, zastavil. "Jestliže vláda rychle nevytvoří podmínky pro investice a neobnoví výrobu ve zdejších podnicích, nebude tady brzy žít nikdo," uzavírá Jožinovi†.

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.