Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bylo to nejtajnější místo Moskvy. Stalinův Bunkr 42

aktualizováno 
Kdysi to bylo nejtajnější místo v celé Moskvě, ačkoliv v něm pracovaly tři tisícovky lidí. Až na několik málo vyvolených nikdo z nich nevěděl, kde přesně je. Dnes je z tajného bunkru, který nechal vybudovat krvavý sovětský vládce Stalin, muzeum. S trochu tísnivou atmosférou.

Stalinův tajný Bunkr 42 | foto: Profimedia.cz

Tady, pětašedesát metrů pod povrchem Moskvy, vládne Stalinův duch. „Bunker-42“, jak se dnes oficiálně jmenuje obří podzemní městečko v jihovýchodní části ruské metropole, sloužilo sovětské armádě za studené války.

Už u vchodu do nenápadné budovy v úzké jednosměrce Kotelničeskaja pochopíte, že se vracíte zpátky do časů SSSR. Ve vrátnici svítí rudé hvězdy, průvodci vás vítají ve vojenské uniformě a oslovují vás i sebe navzájem továryšč (soudruhu). Když výtahem sjedete šestnáct pater pod zem, první obrázek, na který narazíte, je portrét Josifa Vissarionoviče Stalina.

Stalin rozkázal vyhloubit podzemní bunkr u Taganky v roce 1951, ale do rozsáhlého tajného světa nikdy nevkročil. Smrt ho skosila ještě před otevřením komplexu.

Stalinův tajný Bunkr 42
Stalinův tajný Bunkr 42
Stalinův tajný Bunkr 42

Vypadá to trochu jako v metru

Tři hlavní sály a zhruba šest set metrů tunelových chodeb dolovaly v moskevském podzemí stejné firmy, které v padesátých letech minulého století stavěly tamní metro. Proto několik schodišť nápadně připomíná eskalátory: zábradlí lemují gumová madla a železné žebrované schody nezapřou původ z podzemky. „Aby se ušetřilo, použili materiál z metra,“ líčí průvodce Alexej.

Na stěnách se ale nešetřilo. Obvodové stěny obepínají mohutné ocelové pláty tlusté osm centimetrů, za nimi se ukrývá masa betonu. Obyvatelům bunkru mohlo být jedno, jestli nahoře zuří atomová válka nebo kontrarevoluce. Nic s nimi nepohnulo kromě velitelova rozkazu. V podzemním labyrintu se snadno ztratíte, takže až z modelu bunkru pochopíte, kde jste se to vlastně ocitli.

Fotogalerie

Sedm tisíc metrů kubických prostoru tvoří tři velké sály, několik menších pracoven a spleť chodeb. Největší místností je sál s kopií jaderné bomby a s velkým promítacím plátnem. „Fungovalo jako velkoplošná obrazovka spojená se špionážní družicí. Ale počítače ještě nebyly, takže za plátnem se pohybovali živí vojáci a ručně přemisťovali značky na mapě světa podle toho, kde kdo zrovna rozmístil jaderné zbraně,“ vypráví Alexej.

Do práce natajno

Pohybovali se tu nejen vojenští stratégové, ale také písařky, kuchaři nebo telegrafisté. Aby umístění bunkru zůstalo absolutně tajné, personál přivážely do práce nákladní automobily s neprůhlednými plachtami. Písařky nastoupily na korbu, náklaďák kroužil desítky minut ulicemi Moskvy a pak zajel do dvora nenápadné budovy obehnané vysokým plotem. Podzemní služba písařek trvala čtyřiadvacet hodin. Když zapsaly vše, co Stalinovi následovníci vymysleli, vydaly se výtahem nahoru a stejně konspirační cestou – na korbě náklaďáku – domů.

Stalin nařídil postavit bunkr tak, aby v něm posádka vydržela devadesát dní, aniž by musela nahoru. Pitná voda se přiváděla ze dvou hlubokých artézských vrtů, vzduch z povrchu klesal systémem trubek do filtrů a pak teprve do bunkru.

Luxus pod zemí

Prohlédněte si úchvatné stanice metra v Moskvě

Nasvícené mozaiky ve stanici Novoslobodskaja moskevského metra

Zásoby potravin se měnily každé dva měsíce. V nedaleké stanici metra Taganskaja v noci, když metro nepřeváželo cestující, zastavil speciální vagon. Vojáci spojovací chodbou přenesli krabice s mináží a prázdné odnesli opačným směrem. Ráno zase metro jezdilo, jako kdyby se v noci nic nedělo.

Bunker-42 byl odtajněn až v roce 1995. Dnes už se o něm můžete dozvědět cokoliv, až na jednu výjimku: komu patří. Ruský stát prodal objekt v dražbě soukromému investorovi, společnosti Novick-Service. Ani když se průvodců ptáte opakovaně, kdo za ní stojí, neprozradí. Odvětí jen, že to nesmějí říct.

Nový majitel vojenský kryt přeměnil na muzeum studené války, do něhož se stojí fronta i ve všední den. V jeho části funguje luxusní restaurace. Bezmála sedmdesát metrů pod zemí si tu můžete dát šest druhů vodky, čokoládu Sovetskaja, lívance s kaviárem nebo francouzské sýry. Tady v bunkru Putinovými sankcemi jídelníček netrpí.

Autor:


Témata: Moskva


Nejčtenější

Ohromující Čína v okolí města Jang-šuo (Yangshuo) v provincii Kuang-si
Originální rybolov a kouřový čaj. Ohromující Čína v provincii Kuang-si

Přála bych si Čínu procestovat křížem krážem, ale je tak obrovská, že mých plánovaných pět týdnů by na to nestačilo ani náhodou. I tak jsem ale navštívila plno...  celý článek

Zdroje Gangy jsou smíšené. Na horním toku jsou to především tající ledovce, na...
Tři řeky dostaly za poslední týden stejná práva jako živoucí bytosti

První řekou, která minulý týden oficiálně získala status živé osoby, byla novozélandská Whanganui. Stala se prvním krajinným prvkem světa, který úřady...  celý článek

Rybníček v Písečné
Za kvetoucími bledulemi do Údolí Sejfů. Tenhle výlet dlouho neodkládejte

Údolí plná bledulí jsou v druhé půlce března nejvíce typická pro východočeskou oblast v podhůří Orlických hor. Jedno z nich začíná hned za městem Ústí nad...  celý článek

Značkaři dostávají od Libereckého kraje málo peněz. Na snímku Jindřiška Brabcová z Liberce.
Klub českých turistů slaví výročí, stovka pochodů projde Českem

Klub českých turistů zahájí 25. března speciální seriál pochodů ke 100. výročí vzniku Československé republiky a ke 130. výročí svého vzniku. Akci nazvanou 100...  celý článek

Nekonečná přistávací dráha podle představ projektu The Endless Runway.
Nekonečná přistávací dráha by byla dopravní revolucí. Ale není bezpečná

„Nekonečná“ kruhová přistávací dráha by měla letištím přinést především zásadní zvýšení kapacity. V jednom okamžiku by mohlo přistávat několik letadel naráz....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.