Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bylo to nejtajnější místo Moskvy. Stalinův Bunkr 42

aktualizováno 
Kdysi to bylo nejtajnější místo v celé Moskvě, ačkoliv v něm pracovaly tři tisícovky lidí. Až na několik málo vyvolených nikdo z nich nevěděl, kde přesně je. Dnes je z tajného bunkru, který nechal vybudovat krvavý sovětský vládce Stalin, muzeum. S trochu tísnivou atmosférou.

Stalinův tajný Bunkr 42 | foto: Profimedia.cz

Tady, pětašedesát metrů pod povrchem Moskvy, vládne Stalinův duch. „Bunker-42“, jak se dnes oficiálně jmenuje obří podzemní městečko v jihovýchodní části ruské metropole, sloužilo sovětské armádě za studené války.

Už u vchodu do nenápadné budovy v úzké jednosměrce Kotelničeskaja pochopíte, že se vracíte zpátky do časů SSSR. Ve vrátnici svítí rudé hvězdy, průvodci vás vítají ve vojenské uniformě a oslovují vás i sebe navzájem továryšč (soudruhu). Když výtahem sjedete šestnáct pater pod zem, první obrázek, na který narazíte, je portrét Josifa Vissarionoviče Stalina.

Stalin rozkázal vyhloubit podzemní bunkr u Taganky v roce 1951, ale do rozsáhlého tajného světa nikdy nevkročil. Smrt ho skosila ještě před otevřením komplexu.

Stalinův tajný Bunkr 42
Stalinův tajný Bunkr 42
Stalinův tajný Bunkr 42

Vypadá to trochu jako v metru

Tři hlavní sály a zhruba šest set metrů tunelových chodeb dolovaly v moskevském podzemí stejné firmy, které v padesátých letech minulého století stavěly tamní metro. Proto několik schodišť nápadně připomíná eskalátory: zábradlí lemují gumová madla a železné žebrované schody nezapřou původ z podzemky. „Aby se ušetřilo, použili materiál z metra,“ líčí průvodce Alexej.

Na stěnách se ale nešetřilo. Obvodové stěny obepínají mohutné ocelové pláty tlusté osm centimetrů, za nimi se ukrývá masa betonu. Obyvatelům bunkru mohlo být jedno, jestli nahoře zuří atomová válka nebo kontrarevoluce. Nic s nimi nepohnulo kromě velitelova rozkazu. V podzemním labyrintu se snadno ztratíte, takže až z modelu bunkru pochopíte, kde jste se to vlastně ocitli.

Fotogalerie

Sedm tisíc metrů kubických prostoru tvoří tři velké sály, několik menších pracoven a spleť chodeb. Největší místností je sál s kopií jaderné bomby a s velkým promítacím plátnem. „Fungovalo jako velkoplošná obrazovka spojená se špionážní družicí. Ale počítače ještě nebyly, takže za plátnem se pohybovali živí vojáci a ručně přemisťovali značky na mapě světa podle toho, kde kdo zrovna rozmístil jaderné zbraně,“ vypráví Alexej.

Do práce natajno

Pohybovali se tu nejen vojenští stratégové, ale také písařky, kuchaři nebo telegrafisté. Aby umístění bunkru zůstalo absolutně tajné, personál přivážely do práce nákladní automobily s neprůhlednými plachtami. Písařky nastoupily na korbu, náklaďák kroužil desítky minut ulicemi Moskvy a pak zajel do dvora nenápadné budovy obehnané vysokým plotem. Podzemní služba písařek trvala čtyřiadvacet hodin. Když zapsaly vše, co Stalinovi následovníci vymysleli, vydaly se výtahem nahoru a stejně konspirační cestou – na korbě náklaďáku – domů.

Stalin nařídil postavit bunkr tak, aby v něm posádka vydržela devadesát dní, aniž by musela nahoru. Pitná voda se přiváděla ze dvou hlubokých artézských vrtů, vzduch z povrchu klesal systémem trubek do filtrů a pak teprve do bunkru.

Luxus pod zemí

Prohlédněte si úchvatné stanice metra v Moskvě

Nasvícené mozaiky ve stanici Novoslobodskaja moskevského metra

Zásoby potravin se měnily každé dva měsíce. V nedaleké stanici metra Taganskaja v noci, když metro nepřeváželo cestující, zastavil speciální vagon. Vojáci spojovací chodbou přenesli krabice s mináží a prázdné odnesli opačným směrem. Ráno zase metro jezdilo, jako kdyby se v noci nic nedělo.

Bunker-42 byl odtajněn až v roce 1995. Dnes už se o něm můžete dozvědět cokoliv, až na jednu výjimku: komu patří. Ruský stát prodal objekt v dražbě soukromému investorovi, společnosti Novick-Service. Ani když se průvodců ptáte opakovaně, kdo za ní stojí, neprozradí. Odvětí jen, že to nesmějí říct.

Nový majitel vojenský kryt přeměnil na muzeum studené války, do něhož se stojí fronta i ve všední den. V jeho části funguje luxusní restaurace. Bezmála sedmdesát metrů pod zemí si tu můžete dát šest druhů vodky, čokoládu Sovetskaja, lívance s kaviárem nebo francouzské sýry. Tady v bunkru Putinovými sankcemi jídelníček netrpí.

Autor:


Témata: Moskva


Nejčtenější

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Když bude pršet moc, zajeďte si na výlet do Volterry.
Když v Itálii leje, okoukněte výheň pekelníka, domky skřítků a auta

Apeninský poloostrov je mezi českými dovolenkáři klasikou. Itálie je hodně rozmanitá a podél pobřeží najdete bezpočet míst, kde strávit dovolenou u moře. Kam...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

Zora Voženílková ze spolku Ultreia vylepuje desítky samolepek na Svatojakubské...
Dívám se očima poutníka, říká žena značící cestu do Santiaga de Compostela

Královéhradecký kraj protne slavná Svatojakubská cesta, po které stovky let míří poutníci ke katedrále ve španělském Santiagu de Compostela. Zora Voženílková...  celý článek

Další z rubriky

Ve Švýcarsku vymysleli zimní dovolenou. Stalo se tak v roce 1864.
Nejlepší plakáty historie. Švýcarsko se chlubí turistickým marketingem

Nejen zboží, ale i země mají svůj marketing. V čele umění „prodat“ své přírodní krásy stálo vždy Švýcarsko. Nejen že vymyslelo zimní dovolenou, ale už před sto...  celý článek

Přeplutí Atlantiku se nakonec změnilo v téměř každodenní boj o život.
Sám přepádloval Atlantik. Nezničili ho ani žraloci, ani osamělost

Chris Bertish strávil 93 dnů na paddleboardu a pádloval napříč oceánem. Urazil sedm a půl tisíce kilometrů a udělal dva miliony záběrů. První člověk, který...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.