Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Přes ruiny Petrovy boudy teče potok, památkáři chtějí torzo víc chránit

  16:08aktualizováno  16:08
Od katastrofálního požáru Petrovy boudy na česko-polském pomezí v Krkonoších už uplynul skoro rok, budoucnost slavného objektu je ale stále nejistá. Začátkem června se u ruin sešli památkáři se zástupcem majitele. Zjistili, že je potřeba lépe chránit zbylé torzo. Přes první patro například teče potok.

Voda si našla cestu přes první patro bývalé Petrovy boudy v Krkonoších. | foto: Martin Veselý, MF DNES

Petrovka patří společnosti Snowy Chalet, která po požáru léta zavřených a chátrajících budov nechala odklidit trosky a místo oplotila.

Nejhezčí z bud?

Historie Petrovy boudy sahá 200 let zpátky, takto vypadala v roce 1929.

Historie Petrovy boudy sahá 200 let zpátky, takto vypadala v roce 1929.

Lidé, kteří na Petrově boudě pracovali v minulém století, o ní mluví jako o nejkrásnější v Krkonoších. Nedávno také vyhrála hlasování na iDNES.cz o nejvíce chybějící památku v kraji. První boudu na místě současné vyhořelé Petrovky postavil Johann Pittermann v roce 1811. V posledních letech však byla stavba ve velmi špatném stavu, okny do ní foukal vítr a zdi plesnivěly. Udržovat provoz bylo podle majitele ztrátové.
Požár, který Petrovu boudu naprosto zničil, vypukl 1. srpna 2011 kolem deváté hodiny ráno. Tři dny před požárem majitel zrušil domluvené opravné práce na chatě. Hasiči od začátku mluvili o úmyslném zapálení, skutečného viníka se ale odhalit nepodařilo.

Vrchlabská radnice v květnu uložila firmě ve správním řízení pokutu jeden milion korun za to, jak se o Petrovu boudu starala před požárem. Do objektu se i přes řadu opatření stále mohli dostat nezvaní hosté. Majitelé se proti sankci odvolali (více o pokutě čtěte zde).

"Dokud za námi nebude správní řízení, je těžké o nějaké budoucnosti Petrovy boudy povídat," konstatoval zástupce Snowy Chalet Zdirad Svoboda, který se před dvěma týdny u trosek setkal s památkáři.

Majitel se obnově nebrání, ale zatím nemůže s památkáři najít společnou řeč, ani po schůzce v terénu.

Obě předložené studie památkáři odmítli

Ani Jiří Balský z pobočky Národního památkového ústavu v Jaroměři-Josefově nepočítá s dřívější aktivitou vlastníka než po skončení jednání o pokutě. Společnost Snowy Chalet předložila památkářům nejprve jednu studii obnovy Petrovy boudy, poté i druhou.

Památkářům se ale ani jedna nelíbí. Proto společnost nyní neví, zda boudu obnoví a jak bude vypadat.

"Teď jsme v jednání se všemi, kteří se mají vyjadřovat k podobě nové Petrovy boudy. Až najdeme shodu, budeme pracovat na projektu. Chceme, aby oni dali své představy, protože každý má jinou," říká Svoboda.

Petrova bouda dnes a kdysi

"My chceme zachovat v místě stav chráněné přírody, Krkonoš a toho, co tady je, ale samozřejmě budeme také při tvorbě projektu hledět na ekonomiku provozu takového zařízení a na financování takové stavby. Původní stavba bohužel byla ekonomicky nepřijatelná," podotýká Svoboda.

Dodal, že projekty, které zatím památkáři odmítli, využívaly původní zděné zbytky spodků Petrovy boudy. Na ně projektant umístil jakousi chalupu.

"Ale ctili jsme původní stavbu v použitém materiálu, který do těchto míst Krkonoš patří," říká Svoboda.

Byla to moc volná kopie, říkají památkáři

Do jaké míry trvají památkáři na replice bývalé Petrovy boudy? V každém případě chtějí důstojného nástupce jedné z nejznámějších bud v Krkonoších.

"My jsme ochotni k výrazným ústupkům. Ale studie byla až moc volnou kopií, že jsme ji nemohli přijmout. Architekt také řekl, že by taková stavba nebyla přínosem pro Krkonoše. Je to běžná novostavba, ale ne obnova poškozené kulturní památky," vysvětluje památkář Jiří Balský.

Dodal, že Petrova bouda sestávala ze tří hlavních budov a propojovacích krčků a chodeb. "My říkáme majitelům, aby kladli důraz na základní objekty a verandy. Klidně zapomeňte na ten třetí objekt, který není tak důležitý. Majitel má zatím studii, ne projekt. Ale ta bohužel zatím naší představě obnovy Petrovky neodpovídá," podotkl Balský.

Památkář se navíc bojí o pozůstatky Petrovy boudy. "Jsou tady konstrukce, které rychle chátrají a sypaly by se. Proto si myslím, že v případě, že by se projekt obnovy boudy nehýbal dopředu, měla by se památková péče snažit, aby vlastník tyto části zajistil proti sněhu a dešti. Prostě aby zpomalil chátrání. V nejhorším bychom mu to měli i přikázat," říká josefovský památkář.

Dodal, že zatím ruiny přežily, ale majitel by měl myslet na ochranu pro příští zimu. "Ale ideální by samozřejmě bylo, kdybychom nemuseli nic takového nařizovat a navázali spolupráci," míní památkář.

Část unikátní výzdoby se zachovala

Dodal, že spoustě historiků došlo až ex post, jak významná Petrova bouda pro Krkonoše a jejich historii byla.

Za první republiky byl interiér bohatě zdobený a bouda majitelům vydělávala.
V roce 1949 Petrova bouda začala sloužit jako odborářská zotavovna a od té doby...

Za první republiky byl interiér bohatě zdobený a bouda majitelům vydělávala. Pravý snímek je ze zimy 2011.

"Byla zřejmě nejunikátnější mezi boudami, které vznikaly na přelomu 19. a 20. století. Například vnitřní výzdoba z 20. let a verandy Petrovky vyhořely. Naštěstí vlastník některé kusy výzdoby demontoval už dříve a uskladnil před zavřením boudy. Ty neshořely a to je dobře. Pokud se tyto zachovalé kusy podaří umístit do nové Petrovky, bude to dobře," říká Balský.

Podle Zdirada Svobody ze společnosti Snowy Chalet majitel zvažuje, že původní zachovalou výzdobu v případě obnovy Petrovy boudy skutečně využije.

Autor:




Nejčtenější

Na parkovištích v Dolním Adršpachu stálo asi tisíc aut (14.8.2017).
Turisté v autech zahltili Adršpach, policie odkláněla Poláky z přechodu

Stovky turistů v autech zablokovaly kolem poledne příjezdové cesty do Adršpachu a Teplic nad Metují na Náchodsku. Policie odkláněla dopravu na některá...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.