Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Budapešť: město kaváren, habsburské pompéznosti i úžasných termálů

aktualizováno 
Když stojíte na hradbách Budínského hradu, pod vámi teče Dunaj, přes který se klenou mosty, spojující břehy Budy a Pešti, a nad potemnělými střechami vystupují osvětlené kopule chrámů a kostelů, připadáte si jako na vyhlídce z Hradčan. Jen místo Rudolfina září do tmy proslulý budapešťský parlament.

Maďarsko, Budapešť - Dunaj a Alžbětin most | foto: Maďarská turistika a.s.

Stačí tři dny v maďarské metropoli, jejíž obyvatelé mluví pro nás prazvláštní neuchopitelnou řečí, abyste ji začali vnímat jako velmi blízké město.

Nejkrásnější ulice

Je tu jedna kavárna vedle druhé, restaurace, luxusní obchody a spousta mladých lidí. Na sluníčku popíjejí přes den kávu, večer divoké maďarské víno. Nejkrásnější budapešťská ulice je dva a půl kilometru dlouhá.

Noblesní třída, postavená po vzoru pařížských bulvárů, nese jméno hraběte Julia Andrássyho. Prvního ministerského předsedu Uher podle historických drbů milovala císařovna Sissi. Nikdy se to sice neprokázalo, ale všichni průvodci to všude připomínají. Navíc Andrássyho třída vychází v centru Pešti právě z Alžbětina náměstí.

Stromy lemovaný bulvár zdobí nejen Maďarská státní opera a další kulturní svatostánky, ale i spousta krásných obchodů a příjemných hospůdek.

Maďarsko, Budapešť - Alžbětino náměstí

Alžbětino náměstí

Maďarsko, Budapešť - Andrassyho třída

Andrassyho třída

Jednu z nejoblíbenějších svatyní budapešťských gurmánů, zvanou Baraka, najdete v přízemí elegantního hotelu Andrássy. Projektoval ho ve stylu Bauhaus architekt Alfréd Hajós, zároveň i olympijský vítěz v plavání na prvních novodobých hrách v Athénách v roce 1896. Ve stejném roce vystavěli v Budapešti pod Andrássyho třídou první metro na evropském kontinentu. Bylo to na oslavu 1000 let sjednocení maďarských kmenů v Karpatské kotlině praotcem Arpádem v roce 896.

Maďarsko, Budapešť

Cestu metrem by si neměl nechat ujít žádný turista. Dráha, jezdící jen pár metrů pod povrchem, si zachovala kolorit dávných časů. Konečnou má pod dnešními Městskými sady Városliget.

Na počest maďarského milénia vyrostly v roce 1897 v těchto místech také další honosné budovy a památníky. Nejen Muzeum krásných umění, které tu letos hostilo dílo slavného českého malíře Alfonse Muchy. Je tu třeba i umělý hrad Vajdahunyad, postavený na malém ostrůvku uprostřed jezírka, na němž se v létě jezdí na lodičkách a v zimě slouží jako umělé kluziště pro bruslaře.

Maďarsko, Budapešť

Císařovna Alžběta, Joseph Haydn a národní kaplička

Stejně jako Praha či Vídeň, ani maďarská metropole nezapře všudypřítomné stopy rakousko-uherského mocnářství. Třeba Maďarská státní opera, postavená v roce 1884, nesměla být větší než její starší sestra ve Vídni. I tak ovšem patřila k nejimpozantnějším hudebním svatostánkům v Evropě. Bohatě zdobené foyer, elegantní schodiště a hlediště ve tvaru podkovy v mnohém připomínají i Národní divadlo v Praze, dokončené o tři roky dříve.

V císařské lóži však seděl císař František Josef I. jen jednou. Při otvírací ceremonii. Od té doby zela lóže přes dvacet let prázdnotou. Španělská etiketa habsburského rodu nikomu nedovolovala její okázalé prostory bez doprovodu jeho milosti využívat. Dokonce ani císařovně Sissi, manželce Františka Josefa, která - na rozdíl od svého muže - Maďarsko i jeho operu navštěvovala velmi ráda.

I dnes bývá před Maďarskou státní operou na Andrássyho třídě každý večer rušno. Letos zvlášť. Na vybraná představení přijíždějí operní fajnšmekři a hudební znalci z celé Evropy. Maďaři totiž nastudovali raritu, kterou lze vidět jen velmi zřídka, Haydnovu operu Orfeus a Eurydika. Poprvé se tato Haydnova opera hrála až po druhé světové válce, tedy téměř 160 let po skladatelově smrti.

Maďarsko, Budapešť, budova opery - detail

Budova opery - detail

Maďarsko, Budapešť, Opera na Andrássyho třídě

Opera na Andrássyho třídě

Zatímco v Praze je nejváženější kulturní kapličkou Národní divadlo, v Budapešti je to právě Opera. Maďarské Národní divadlo stojí stranou centra. Původní historická budova byla v 60. letech rozbořena, aby ustoupila stanici metra. Až roku 1998 byl položen základní kámen nového divadla na Alžbětině náměstí. Jenže záhy si stavitelé vše rozmysleli a v srdci města místo divadla postavili jen podzemní garáže.

Nové Národní divadlo vyrostlo až na počátku třetího tisíciletí jako hypermoderní budova na pešťském břehu Dunaje. Tady stojí zato projít se večer podél vody, zatímco stavba budapešťské zlaté operní kapličky vám září za zády.

Maďarsko, Budapešť - Národní divadlo

Budapešť - Národní divadlo

Dědictví tureckých pašů

Andrássyho bulvár končí u 36 metrů vysokého pomníku, připomínající zašlou slávu Uher. Středověké Maďarsko se rozprostíralo na větším území než tehdejší Francie a jeho populace byla třetí nejlidnatější v Evropě. Připomínkou této skutečnosti je i slavný Maďarský parlament z přelomu 19. a 20. století, který Maďaři vybudovali na pešťské straně Dunaje podle westminsterského vzoru ve snaze ukázat světu, že Uhersko je opravdová velmoc.

Dekorativní budova má téměř 700 místností a určitě stojí za návštěvu. Uvnitř můžete obdivovat nejen novogotickou architekturu nejmohutnější maďarské stavby, ale také uherské korunovační klenoty - žezlo, jablko, meč a svatoštěpánskou korunu. V roce 1867 jí byl korunován císař František Josef I. na uherského krále. Tak došlo k přelomovému Rakousko-Uherskému vyrovnání, které Češi dalšího půl století v rámci habsburského mocnářství Maďarům záviděli.

Maďarsko, Budapešť, budova parlamentu

Češi v Maďarsku

Na Maďarsko Češi v době ekonomické krize nezanevřeli. Počet nocí, které čeští turisté zatím letos strávili v tamních hotelech, přesáhl 260 tisíc, což je o pětinu více než loni. Nejvíc Češi jezdí do Budapešti a termálních lázní.

Imperiální novogotický parlament nazval slavný maďarský spisovatel Gyula Illyés "tureckými lázněmi, zkříženými s gotickou kaplí". Budapešť je totiž také termálním rájem. Je jediným velkoměstem, které má přes padesát lázeňských domů, napájených z více než osmdesáti vřídel a léčivých pramenů. V kteroukoliv denní dobu se tu v bazénech a vřídlech ráchají lidé všech generací. Cachtání, saunění a masáže tu patří k pravidelným rituálům.

Protože jsou prameny horké, i mimo letní sezonu je u venkovních bazénů ve městě opravdu nezvykle živo. Chlapi hrají šachy na stolcích, instalovaných přímo ve vodě, ženy si dopřávají vířivé proudy a vodní masáže, mládež využívá koupelí k seznamování.

Tradici, kterou přijali Maďaři zcela za svou, rozvinuli v této zemi Turci, nájezdníci z východu. Za osmanské nadvlády v 16. a 17. století tu založili slavné lázně, z nichž čtvery jsou dodnes v provozu - Rudas, Rácz, Király a Császár. Vynikají jedinečnou orientální architekturou. Léčí se tu nemoci dýchacího a zažívacího ústrojí, revmatické choroby, poruchy pohybového aparátu, zranění po úrazech, artritida a neuritida...

Maďarsko, Budapešť - lázně GellertMaďarsko, Budapešť, lázně

Za jeden z největších termálních komplexů v Evropě se považují lázně Széchényi v parku na konci Andrássyho bulváru. Uvnitř neobarokního objektu z roku 1913 jsou termální koupele pro muže i ženy, vanové lázně, bublinkové a slané koupele, a také tři velké bazény pod otevřeným nebem, které jsou díky horké vodě (samotný pramen má teplotu 74-75 °C) vyhledávané i v zimě.

Maďarsko, Budapešť, lázně Széchényi

Naproti těmto lázním stojí Zoologická a botanická zahrada, otevřená v roce 1896 jako jedna z prvních na světě. V jejím architektonickém pojetí se maďarská forma secese mísí s orientálními a romantickými prvky. Jednou z nejkrásnějších staveb ZOO je pavilon slonů, který připomíná turecké lázně. Prý si v něm budapešťští sloni žijí jako osmanští pašové.

může se hodit

CO JEŠTĚ VIDĚT
Zámek Grassalkovich

Za návštěvu určitě stojí barokní zámek Grassalkovich, 30 km SV od hlavního města na pešťském břehu Dunaje. Venkovské městečko Gödöllő se stalo výletní rezidencí rakouského císařského páru. Kromě bohaté sbírky památek hlavně na císařovnu Alžbětu tu mají i obrovský anglický park a barokní kulisové divadlo. S jeho rekonstrukcí pomáhali zkušení záchranáři vzácného barokního divadla v Českém Krumlově.

Dům maďarské secese Bedő
Budapešť má ráda secesi. Na jaře v Muzeu krásných umění tři měsíce vystavovali souhrnné dílo českého malíře Alfonse Muchy. Některé jeho plakáty visí i dnes v Domě maďarské secese na ulici Honvéd.

Jeho současný majitel Vad Tivadar nechal dům z roku 1903 před několika lety zrekonstruovat a proměnit na muzeum secese - Bedő Ház. V něm je vystaveno mnoho krásných dekorativních předmětů z mnoha evropských zemí představujících umění, které krátce vládlo na rozhraní 19. a 20. století.

Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Zora Voženílková ze spolku Ultreia vylepuje desítky samolepek na Svatojakubské...
Dívám se očima poutníka, říká žena značící cestu do Santiaga de Compostela

Královéhradecký kraj protne slavná Svatojakubská cesta, po které stovky let míří poutníci ke katedrále ve španělském Santiagu de Compostela. Zora Voženílková...  celý článek

„Žlutá“ vyhlídka z Šediny na Berkovský vrch s hradem Starý Berštejn (vlevo...
Nejkrásnější sopky Kokořínska. Kouzelný výlet, který dá zabrat

Symbolem Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko jsou pískovcové rokle, skalní pokličky a labyrinty. V severní části území však narazíte i na parádní kopce...  celý článek

Když bude pršet moc, zajeďte si na výlet do Volterry.
Když v Itálii leje, okoukněte výheň pekelníka, domky skřítků a auta

Apeninský poloostrov je mezi českými dovolenkáři klasikou. Itálie je hodně rozmanitá a podél pobřeží najdete bezpočet míst, kde strávit dovolenou u moře. Kam...  celý článek

Ilustrační foto.
Jak přežít dlouhý let? Hodně vody, málo alkoholu a teplé ponožky

Díky leteckému spojení se naše planeta scvrkla. Stačí koupit letenku a frčíme. Jenže zatímco v rámci Evropy létáme s rutinou, s jakou jezdíme za tetou do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.