Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bučovický kastelán oživuje na zámku tradice

  18:07aktualizováno  18:07
B u č o v i c e - Petr Fedor byl do funkce správce památkového objektu Bučovice jmenován týden před svými pětadvacátými narozeninami v únoru 1996. Absolvent historie a češtiny na Masarykově univerzitě měl už tehdy za sebou zkušenosti z práce průvodce, údržbáře a provozního šéfa na Pernštejně. "Pokud to má člověk v sobě a dostane jednou šanci déle než týden bydlet v historických prostorách, tak se to v něm rozbují jako rakovina. Dnes už si vůbec neumím představit, že bych bydlel v paneláku," říká.

PRVNÍ DÍL SERIÁLU
O KASTELÁNECH
NA JIHOMORAVSKÝCH
HRADECH A ZÁMCÍCH

Slovo kastelán pochází z latiny a v původním významu označuje královského úředníka, který zároveň s hradem spravuje i přilehlé území. V českých zemích se používá už od 12. století a je ekvivalentem k výrazu purkrabí. Takže hovořit o dnešních správcích hradů či zámků jako o kastelánech je ve většině případů trochu nadnesené. Například francouzština pro tuto funkci používá označení regiseur. V češtině je to poněkud složitější v závislosti na tom, komu daný památkový objekt patří. Pokud je například ve správě Státního památkového úřadu, bývá jeho kastelán oficiálně titulován jako vedoucí památkového objektu.

Jeho začátky v Bučovicích se romantické představě podobaly jen pramálo. První tři roky bydlel na ubytovně s průvodci, s nimiž sdílel i sprchu a vařič. Když na zámek nastoupil, byla ve správě památkového úřadu pouze samotná budova bez přilehlých prostor v předzámčí a bez zahrady. Na zámku nebyl byt pro správce, budova nebyla připojena na kanalizaci, většina místností byla "vybydlena" po odchodu kanceláří podniku UP. Prohlídková trasa vedla pouze místnostmi v přízemí a ostatní prostory zabíraly knihovna a depozitáře svozového nábytku.

Dnes se může zámek chlubit opravenou kaplí, zrekonstruovaným velkým sálem, novou pokladnou a toaletami. Pod správu zámku přejde v dohledné době i přilehlá zahrada, která byla dříve v majetku města. Původní prohlídkovou trasu v budoucnu rozšíří druhý expoziční okruh věnovaný Liechtensteinům. V depozitáři zámku je zachováno téměř kompletní vybavení bytu jednoho z liechtensteinských princů.

"Zřízení expozice přibližující způsob bydlení původních majitelů by mělo zámek Bučovice zatraktivnit i pro návštěvníky, kterých tu v loňském roce prošlo na osm tisíc," říká kastelán. "Na dosavadní prohlídkové trase je jen minimum nábytku, protože tam nechci mít nic, co pochází z doby po roce 1681," dodává.

Jak vypadá běžný den správce bučovického zámku? "Musím poslouchat dům, vědět, co potřebuje, a řídit se tím," říká. Bývají dny, kdy ráno v montérkách řeší ucpané toalety, v poledne se převleče do obleku s kravatou a jde jednat se starostou města o příspěvku na kanalizaci a večer může skončit prohlídkou zámku pro zahraniční hosty, kterou kastelán koná na jejich výslovné přání a ve smokingu.

Péče o památkový objekt znamená také starost o jeho propagaci. Protože Petra Fedora trápilo, jak málo veřejnost o bučovickém zámku ví, začal v jeho prostorách kromě pravidelných prohlídek pořádat i další akce. "Vadilo mi, že se většina lidí z Bučovic ptala, co je na zámku vůbec k vidění."

A tak začal obcházet místní podnikatele, aby mu tu a tam přispěli na uspořádání nějakého kulturního podniku. Postupně se mu podařilo zorganizovat  besedu u cimbálu, vánoční koncert a další akce. Pravidelně se snaží pořádat program pro veřejnost 15. srpna v den Nanebevzetí Panny Marie, jíž je zasvěcena zámecká kaple, a podle tradice se tedy jedná o svátek města. Dodržovat alespoň některé tradice je podle něj velmi důležité.  A tak bude letos již druhým rokem pořádat 20. května ve velkém sále zámku výstavu vína.

Život ve zdech renesančního zámku i akce, které zde organizuje, souznějí s kastelánovými zálibami. Snaží se proniknout do vinařské kultury, učí se jezdit na koni a po nádvoří zámku se prohání jeho irský setr Hugo. Ve volných chvílích se věnuje studiu francouzštiny a na cestičkách zámeckého parku hraje s přáteli petanque.

Sám uznává, že jej pobyt na Bučovicích ovlivnil a změnil. Stejně jako se za dobu jeho působení změnil zámek. "Zdejší život určuje řada činností střídaných v pravidelném rytmu, při nichž čas plyne velice rychle. Každý měsíc je potřeba udělat určitou konkrétní věc," začíná popisovat průběh roku.

Na jaře se seká tráva v zámeckém parku a probouzí dům.

Probudit ze zimního spánku zámek je potřeba pozvolna a s rozmyslem. V místnostech se musí odtěsnit okna a pomalu a opatrně větrat, aby se díky přívalu teplého vzduchu  neorosil vystavený nábytek. Léto je ve znamení vrcholné návštěvní sezony. Na podzim se zámek zase ukládá ke spánku, čistí se nábytek a v místnostech voní pasta na podlahy.

Zimu má kastelán nejraději. "Dům usne, všechny otvory jsou utěsněné, podlahy napuštěné hydrovoskem, parkety vydrátkované, sloupy na arkádách obalené, aby pod námrazou nepopraskaly. Píše se vyhodnocení, plánuje  sezona a nové projekty a taky shánějí peníze."

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O BUČOVICKÉM ZÁMKU

Renesanční zámek s arkádovým nádvořím, upravený barokně s náročnou štukovou a malířskou výzdobou interiérů. K zámku přiléhá  renesanční zahrada. Strohé fasády kubusovitého vnějšku skrývají nádvoří se třemi podlažími vysokých arkád. Jejich sloupy mají v přízemí jónské, v prvním patře korintské a ve druhém patře kompozitní hlavice. Uprostřed arkádového nádvoří stojí kašna, vynikající dílo vyspělého manýrismu. V přízemí zámku jsou umístěny reprezentační sály. Nejhonosnější je Císařský sál, úroveň štukatérských a malířských prací patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve střední Evropě vytvořeno v období manýrismu.

OTEVÍRACÍ DOBA

duben a říjen: 9.00 - 16.30 (jen soboty a neděle)
květen až září: 9.00 - 17.00
Poslední prohlídka 30 minut před ukončením návštěvní doby.
Vstupné: plné 30 Kč, snížené 15 Kč
V prvním patře zámku sídlí pobočka Muzea Vyškovska, která představuje expozici Bučovice v dějinách, unikátní sbírku habánské keramiky a sezonní výstavy. Vstup do muzea je samostatný.

Kastelán Petr Fedor před bučovickým zámkem

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Zdevastovaná zastávka Medzilaborce-město
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Další z rubriky

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.