Dálkové bruslení je doménou Holanďanů, kteří preferují závodní či sportovnější pojetí, ale ještě daleko více Švédů, kteří naopak v zimě na bruslích vyrážejí na nenáročné výlety tak jako my v létě na kole.
České dálkové bruslení se vydává vlastní cestou díky jinde neobvyklému bohatství přírodních krás, množství historických, technických i stavebních zajímavostí u vody a hlavně kvůli rozmanitosti vodních ploch a toků. Kde jinde najdete zamrzlé bystřiny, na nichž se dá bruslit skoro z kopce, důmyslné kanály z počátku novověku, velké řeky, celé soustavy rybníků i obrovská přehradní jezera.
Za mrazivých dní se bruslí skoro všude, opatrnost a důsledné dodržování bezpečnostních pravidel jsou však přitom naprosto nezbytné.
V posledních letech se na českých ledech objevují takzvané nordické brusle, které se pomocí běžkařského vázání připínají k běžkařským botám. Pro dálkové bruslení a výlety je to ideální volba od zhruba 3 000 korun.
Kam se vypravit? Mikroklima regionů naštěstí způsobuje, že i v tak malé zemi jako je Česká republika najdete po celou zimu aspoň nějaký led vhodný pro delší výlet na bruslích.
Máchovo jezero
Máchovo jezero vyhledávají milovníci ledního plachtění. Prohání-li se po ledě takových plachetnic hned několik, led určitě unese i bruslaře. Led tu bývá hladký a sníh většinou sfouká vítr.
Jezero je dobře dostupné od nádraží Doksy a ze Starých Splavů.
Za pozornost tu stojí skalní útvary a zbytky hrádku na ostrově Myšlín a výhledy na kopce směrem k Bezdězu. Kdo se odváží na Mácháč za tmy, možná se mu poštěstí spatřit svítící maják vlevo od obřích skluzavek.
Jezero Matylda a okolí města Most
Pod Krušnými horami vznikají veliká jezera v bývalých povrchových dolech. Většinou nejsou ještě zcela napuštěná, ale v budoucnu slibují skvělé vyžití pro letní i zimní výlety na ledě. Ve srážkovém stínu Krušných hor sněží výrazně méně než jinde a to je pro bruslaře dobrá zpráva. Kromě mrazu totiž potřebují zároveň co nejméně sněhu.
To platí letos i o Matyldě, nádrži u autodromu Most, kterou znají také in-line bruslaři. Asfaltová dráha kolem nádrže patří mezi nevyhledávanější v regionu. Z ledové plochy s obvodem 4 km se pokocháte výhledem na hrad Hněvín a Krušné hory. V budoucnu pak přibude v blízkém okolí ještě výrazně větší jezero Most.
Dalším oblíbeným bruslařským terénem ve stínu Krušných hor je přehradní jezero Nechranice, bohužel obklopené ne příliš romantickým prostředím - elektrárnou Tušimice a krajinou zničenou povrchovými doly. Bruslení tu ale bývá opravdovým zážitkem.
Labe a písková jezera
Literatura a internet
|
Po Labi se už téměř dvě desetiletí nepřepravuje uhlí, řeka je ponechána v klidu a při delších mrazech spolehlivě zamrzá. Nejlepší to je mezi Čelákovicemi a Poděbrady. Tok každých sedm kilometrů přerušuje jez, proto bruslař musí na pevnou zem a jez obejít. Právě v běžkařských botách po odepnutí bruslí to není žádný problém.
Při výjimečně dobrých podmínkách si na Labi přijdou na své i milovníci opravdu dálkového bruslení. Řeka zamrzá od Mělníka až po Chvaletice, to je více než 100 km. Při bruslení na Labi můžeme využít železnici s hustým provozem podél téměř celého toku. Když dojdou síly nebo padne tma, můžeme se snadno vrátit do civilizace.
Když mrzne trochu méně, spolehlivě zamrzají aspoň slepá ramena Labe či bývalé pískovny bezprostředně u řeky. Mezi nejnavštěvovanější patří tři spojená jezera přezdívaná Malvíny u Čelákovic (na mapě pojmenované jezero Mezi Mosty). Dále Proboštské jezero dnes propojené s jezerem Borek u Staré Boleslavi. Všechna jezera jsou snadno dostupná a dostatečně velká na celodenní bruslařský výlet.
Bruslení s následníkem trůnu
Při prohlídce třetího okruhu zámku Konopiště zaujme sto let stará fotografie, jak vychovatel Otto Stanovský učí bruslit děti následníka trůnu na rybníku pod zámkem. Zkusme si to také. Bruslení pod ochranou romantických věží a zároveň na velké ploše je zážitek.
Po obkroužení 2,5 km obvodu rybníka se vydáme na krátkou procházku proti proudu potoka na Jarkovický, dále na Semovický a Splavský rybník. Opět celodenní výlet bez nutnosti použít auto. Téměř na hrázi Splavského rybníka můžeme nastoupit na vlak ve stanici Bystřice u Benešova.
Řeky Sázava a Berounka
Říční bruslení bývá vzácnější a proto zajímavější než na rybníce či jezeru. I při nejtužších zimách nesjedeme řeku celou, peřejnatá místa je nutné obcházet. Takto se dá za den projet dolní tok Berounky z Karlštejna na soutok v Lahovicích.
Bruslitelné části Sázavy přerušují rozsáhlejší peřejnaté úseky. Začínáme od soutoku s Vltavou v Davli, vzdutí Vranské přehrady rozlévá soutok do šířky, zabruslíme si důkladně a po necelých čtyřech kilometrech přestupujeme na vlak na zastávce Petrov. Místo nás na bruslích se náročným terénem bude prodírat vlak.
V Týnci vystupujeme a proti proudu se zapotíme už zase na bruslích. Čeká nás 20 kilometrů případně i více, ale za Zlenicemi je třeba častěji obcházet rychle tekoucí úseky. Po Sázavě by se dalo pokračovat stále dál, jen je bruslení proloženo vydatnými pochody po pevné zemi.
Moravské moře, neboli vodní nádrž Nové Mlýny na Dyji
Na Moravě najdeme nepřeberné množství bruslařských terénů pro opravdu dlouhé bruslení. Řeka Morava sice zamrzá jenom při dlouhodobých mrazech. Ale Baťův kanál a zvláště zbytky původního toku řeky, které se táhnou podél celého dolního toku, se pokrývají ledem každou zimu. To jsou výpravy spíše pro zkušené bruslaře.
Vodní nádrž Nové Mlýny pod Pálavou je ale pro každého. Výkonní bruslaři zde nakrouží tolik kilometrů, kolik si jen budou přát. Pro pohodáře stačí třeba krátký výlet na ostrov s kostelem, který vévodil obci Mušov ještě před tím, než byla zaplavena.
Nejkrásnější bruslení na světě – Orlická přehrada
Zatímco do roku 2006 zamrzalo jezero Orlické přehrady každoročně celé a otázkou bylo, zda ledová plocha zasněží nebo zůstane pro bruslaře volná, dnes se bruslí jen kolem gotického hradu Zvíkov a po Vltavě či Otavě proti proudu. Když přijde mrazivá zima a jezero opět zamrzne celé, nabízí se okruh o délce až 200 kilometrů po vzdutí řek Vltavy, Otavy a Lomnice. V místě vodní nádrže se všechny tři řeky prokousávaly hlubokým kaňonem.
Za léta řeka povyrostla, přesto tak kouzelné skalní útvary nikde jinde nenajdete. Kromě přírodních krás i dva majestátní hrady a pět mostů, z nichž každý je velkolepým architektonickým dílem.
Hladina Orlické přehrady s postupující zimou výrazně klesá a na několika pozvolných březích zůstávají ležet neporušené pláty ledu, ideální terén na bruslařský sjezd či slalom. Díky poklesu hladiny v některých místech vyrůstají z ledu i lesy, při napouštění přehrady v padesátých letech 20. století je totiž nestačili pokácet.
Na začátku zimy bruslíme na úrovni obce Vůsí na neporušené vodní ploše. Koncem února se proplétáme mezi náhle vzrostlými stromy bez jehličí a kůry.
Přístup k ledu na Orlické přehradě není jednoduchý. Překonat prudké srázy kaňonu a prudce se svažující kry před vodorovným ledem vyžaduje zkušenosti se zlézáním ledových stěn. Nejlepší přístup na led je u obou historických památek, zámku Orlík a hradu Zvíkov, dále u osady Svatá Anna a Vráž na Otavě, u vltavské obce Červená nedaleko od historického železničního mostu. Do všech těchto míst jezdí autobusy či vlak.
Může se hoditDalší tipy
Jak na to, na co si dát pozor Skoro každý by pak měl mít i vodotěsně zabalené náhradní oblečení, aby se nemusel předčasně vracet z výletu. Promočené boty se řeší tak, že na suché ponožky navlékneme tenké a neporušené igelitové pytlíky a v těchto vklouzneme zpět do mokrých bot. Řešení to není ideální, ale nohy zůstanou v relativním komfortu a v teple. Alkohol mezi prostředky první pomoci po proboření nepatří. Horký čaj z termosky nebo ještě lépe horká čokoláda zahřejí účinněji. |