Bruselským Vánocům letos dominuje elektřina

Žádný vánoční trh, žádné kluziště jako v jiných letech. Dlažbu slavného bruselského Velkého náměstí spásá letos desítka dobytčat - krávy, osli a ovce, vyrobené z mléčného skla, poseté tečkami hvězd tlumeně svítí do tiché tmy, k níž se od soboty přidružilo také mírné třeskuto a křupání pod botou. Touto galaktickou galerií vede cesta mezi ohradami z čerstvých polokmenů k tradičnímu betlému, s kolébkou zatím prázdnou v očekávání slavného večera. Smrk, dovezený jako vždycky z Finska, se letos skví obřími tmavomodrými koulemi.

Obchodníky vyhnala tentokrát radnice za bulvár Anspach, do okolí kostela svaté Kateřiny, kde se ulice jmenují Obilný trh, Rybí trh, Cihlové nábřeží či Nábřeží topného dřeva, jako vzpomínka na dávné obchodování podél řeky Senne, dnes temně
plynoucí betonovým kanálem. Voní tam svařené víno, prodává se tisíc a jedna cetek i tretek - a český stánek po mnoha letech chybí.
   

Do nových míst se vešlo i kluziště, jež je stále něčím exotickým pro Bruselany, kteří se hojně na vypůjčených bruslích válejí po umáčeném ledu. U slavného Ondřejova kolotoče, kde děti drandí na ďábelských vynálezech a příšerách všeho druhu, se
sešikovala velkolepá kapela složená z harmonik, dud, saxofónů a flašinetů, aby rykem a jekem soupeřila s pohádkovou hrou elektřiny. Prohrála, protože jakmile se za ní zavřela první tma, město se zase blaženě oddalo girlandám světýlek na stromech či plotech, popínavým žárovičkovým rostlinám na fasádách domů, prskavkám, tichým výbojům, hvězdám, řetězům, tekoucím elektrickým proudům. Dokonce i jeřáb vysoko na nebi bublavě pravoúhle poblikával.