Bruggy: ulice, které se dotýkají vody

- Představme si, jak by vypadala Praha, město knížat a králů, kdyby na ni v roce 1500 zapomněl celý svět. Takový osud potkal Bruggy,dávné sídlo flanderských hrabat a kdysi hlavní město severoevropského obchodu
.
"Myslela jsem, že královnou jsem já, ale tady jsem jich kolem sebe viděla stovky," postěžovala si po návštěvě Brugg roku 1301 žena francouzského krále Filipa Sličného. A ještě o století později si při zásnubách burgundského panovníka kdosi poznamenal: "Nebyl tu dům tak malý, aby v něm nebylo nádobí ze stříbra." Takové bývalo bohatství zdejších měšťanů. A stejně velké bylo také jejich sebevědomí, jak připomíná i zdejší fotbalový stadion. Ten se jmenuje podle Jana Breydela, vůdce vzpoury proti Francii, která vyvrcholila v roce 1302 "ostruhovou bitvou", jedním z prvních vítězství pěchoty nad rytíři. To však ještě zádumčivý Minnewater s bílými labutěmi nebyl dnešním "Jezerem lásky", ale živým přístavem. Přistávalo v něm až 150 lodí denně, a pokud tu vládla nějaká láska, tak hlavně ke zlatu. To vše skončilo po roce 1500, když řeka Zwijn zanesla přístavy a na staletí oddělila město od moře. S tím zmizel čilý obchodní ruch a Dijk i další "reien", jak se tu říká městským průplavům, mohly ukázat svou poetickou tvář. Dodnes není prohlídka města úplná bez projížďky po nich. Jedním z nejpůvabnějších míst u průplavů je most Jana Nepomuckého, Sint Jans Nepomucenusbrug. Odsud vyrážejí čluny s návštěvníky na okleštěnou Spiegelrei, průplav, po němž se prý kdysi plulo do středu města, na Markt. Odsud se jezdí pod nízkými mosty a kolem dřevěných domků nad vodou i k begináži, sídlu středověkých mnišek, které se ještě dnes s úderem šesté uzavírá před světem. Při této cestě míjí loď vysokou věž chrámu Panny Marie (OL.Vrouwekerk), kde spočívá Karel Smělý,poslední vládce Burgundska, mocné země, která kdysi i díky penězům Brugg ovládala Porýní a oddělovala Německo od Francie. Vedle hrobek Karla a jeho dcery Marie, která svým sňatkem s Maxmiliánem Habsburským založila moc a slávu tohoto rakouského rodu, krášlí chrám Michelangelova bělostná Madona s dítětem. Od chrámu, který obklopují hlavní muzea města, se k mostu Jana Nepomuckého vrací široké a dlouhé nábřeží, Dijver, které zabydlují obchodníci se starožitnostmi, ale i mnoha krajkářkami, které tu nebo na Waalplats udržují staletou tradici města. Wollestraat, Vlněná ulice, vede od mostu Jana Nepomuckého do samého srdce města, na Markt. Vysoká zvonice, která se tyčí nad středověkou tržnicí, zní dnes jemnou zvonkohrou. Kdysi její zvony svolávaly měšťany v napjatých okamžicích dějin města. A v klidnějších dnech se v jejím stínu získávalo bohatství a ztrácela čest, neboť na tomto náměstí stával vedle stromu svobody také pranýř a šibenice. Breidelova ulice jej spojuje s náměstím Burg, odkud se městu vládlo - nejdříve ze zaniklého hradu a pak z dochované gotické radnice. Vedle ní v rohu stojí chrám Svaté krve. Barbarsky znějící jméno dostal podle ampule údajně s Ježíšovou krví, kterou si přinesl vládce Flander z druhé křížové výpravy roku 1150. Ještě dnes je ampule počátkem června vynášena z temné svatyně a předváděna při barvitém procesí, jež zaplní celé město. To je ale jen jednou ročně jindy má návštěvník dost klidu, aby se toulal podél "reien" a nahlížel za okna domů, kam si zdejší lidé leccos vystaví - kaktusy, ale i kameninové džbánky a mísy, vyblýskané konvice, mosazné kotlíky a porcelánové sošky.

Může se hodit

Návštěvník dostane po příjezdu brožuru Goal ve všech potřebných jazycích včetně češtiny. Tam najde základní údaje o městě,o dopravě v době zápasu, upozornění na základní pravidla a zejména orientační plán parkovišť a stadionu. Další informace může dostat v angličtině a jiných jazycích buď v místní turistické kancelářina náměstí Burg 11, nebo na adrese WWW.brugge.be.

Stadion v Bruggách leží daleko od centra.