Nejpopulárnější zemí světa se stal Nový Zéland, na dalších místech se pak umístil Vietnam následovaný Nepálem a Zimbabwe.
"Mám dojem, že ve vidění Britů jdeme nahoru.
Projevuje se to i v novém obrazu škodovky, která je tady velmi úspěšná. Když se zeptáte Brita, vždy bude něco vědět o Praze a někteří vědí o české hudbě dokonce tolik, že si ani neuvědomují, že je česká," říká náš velvyslanec v Británii Pavel Seifter.
"Důležité je i to, že Britové objevují i naše regiony a nejezdí jen do Prahy," soudí Marie Vitáková z ministerstva pro místní rozvoj.
Podle Dagmar Gillespie, vedoucí londýnské kanceláře České centrály cestovního ruchu (ČCCR), příčina rostoucí popularity Česka v Británii je i v pestřejší nabídce zájezdů do naší země. "Možná k tomu přispěla i práce naší kanceláře," dodává Gillespie. Letošní cenu profesionálů cestovního ruchu, kterou vyhlašuje odborný časopis "Selling Short Breaks", totiž britské a irské cestovní kanceláře přidělily právě londýnské pobočce ČCCR jako nejlepší turistické centrále ze střední a východní Evropy.
"Zájem je obrovský a přitom náš rozpočet je velice malý zejména ve srovnání s tím, jaké fondy mají například Maďaři a Poláci," říká Kamila Jančíková z ČCCR v New Yorku. Zatímco česká centrála dostala na veškeré výdaje pouhých sto deset tisíc amerických dolarů, Maďaři mají jen na propagaci jeden a půl milionu dolarů. "Máme štěstí, že jsme stále mezi Američany atraktivní, lidé si o nás řeknou a to nahrazuje skutečnost, že nemáme peníze na inzerci," říká ředitelka newyorské pobočky ČCCR Kateřina Pavlitová.
Podle Jančíkové by pomohlo, kdyby o penězích, které půjdou na propagaci Česka v zahraničí, nerozhodovala tři ministerstva: zahraničí, místního rozvoje a průmyslu a obchodu, ale jen jedna instituce. "Pak totiž nikdo neví, kolik peněz se vlastně do toho vložilo," dodala.
Jančíková tvrdí, že Česká republika není sice u Američanů na prvním místě, ale vejde se do první desítky zemí. "O zájmu svědčí také statistika návštěvnosti našich internetových stránek vypracovaná Evropskou cestovní komisí (ETC), v tom jsme předčili například i všechny skandinávské země. Před námi jsou takové země jako Irsko a Německo, kam Američané často jezdí, protože mnoho z nich tam má své kořeny," poznamenala Jančíková.
České centrály cestovního ruchu v současnosti pracují v jedenácti zemích světa. Od jejich vzniku v roce 1993 ovšem zůstává nedořešen jejich vztah k Českým centrům cestovního ruchu, která spadají pod ministerstvo zahraničí a která se starají o širší kulturně-hospodářskou prezentaci České republiky v zahraničí - nyní celkem v patnácti zemích. V některých místech, v Londýně či v New Yorku, sídlí turistické centrály přímo v objektu center a práce obou institucí se doplňují. Systémově však tento vztah nijak upraven není, což vede k tomu, že například v Berlíně se centrála od centra naopak odtrhla a případným zájemcům o něm ani neposkytuje informace. Tento stav, kdy je se stát v zahraničí prezentován roztříštěně a za cenu vyšších výdajů, než by stála koordinovaná informační politika, trvá už několik let.
Vedení turisticky atraktivních měst, jako například Telč a Kutná Hora, přiznávají, že nejvíce se jim vyplatí jejich vlastní aktivity a na pomoc České centrály cestovního ruchu se tolik nespoléhají.
"Já osobně nemám pocit, že by propagovala Kutnou Horu tak, že by to mělo výrazný efekt, nebo možná o tom nevíme. V jejich práci jsou rezervy. Když můžeme, tak si věci uděláme raději sami. Jejich aktivita je roztříštěná," říká Renata Čiháková, ředitelka infocentra Kutná Hora.
Čiháková, stejně jako starosta Telče Miloš Vystrčil, připisuje největší zájem o svá města činnosti České inspirace. Jde o pět let staré sdružení sedmi měst, které se snaží navzájem propagovat a přilákat tak více návštěvníků. Stále se však nedaří přilákat turisty i mimo hlavní sezonu. "Nejvíce nám chybí turisté v říjnu a v květnu a potřebujeme, aby jejich pobyt byl delší. To souvisí s infrastrukturou, která není stále tak dobrá, i když se nám daří zvyšovat počet ubytovacích kapacit.
Kdyby tu byla hala na squash a bazén, tak by to bylo jiné," vysvětlil Miloš Vystrčil.
"Mám dojem, že ve vidění Britů jdeme nahoru.
Projevuje se to i v novém obrazu škodovky, která je tady velmi úspěšná. Když se zeptáte Brita, vždy bude něco vědět o Praze a někteří vědí o české hudbě dokonce tolik, že si ani neuvědomují, že je česká," říká náš velvyslanec v Británii Pavel Seifter.
"Důležité je i to, že Britové objevují i naše regiony a nejezdí jen do Prahy," soudí Marie Vitáková z ministerstva pro místní rozvoj.
Podle Dagmar Gillespie, vedoucí londýnské kanceláře České centrály cestovního ruchu (ČCCR), příčina rostoucí popularity Česka v Británii je i v pestřejší nabídce zájezdů do naší země. "Možná k tomu přispěla i práce naší kanceláře," dodává Gillespie. Letošní cenu profesionálů cestovního ruchu, kterou vyhlašuje odborný časopis "Selling Short Breaks", totiž britské a irské cestovní kanceláře přidělily právě londýnské pobočce ČCCR jako nejlepší turistické centrále ze střední a východní Evropy.
"Zájem je obrovský a přitom náš rozpočet je velice malý zejména ve srovnání s tím, jaké fondy mají například Maďaři a Poláci," říká Kamila Jančíková z ČCCR v New Yorku. Zatímco česká centrála dostala na veškeré výdaje pouhých sto deset tisíc amerických dolarů, Maďaři mají jen na propagaci jeden a půl milionu dolarů. "Máme štěstí, že jsme stále mezi Američany atraktivní, lidé si o nás řeknou a to nahrazuje skutečnost, že nemáme peníze na inzerci," říká ředitelka newyorské pobočky ČCCR Kateřina Pavlitová.
Podle Jančíkové by pomohlo, kdyby o penězích, které půjdou na propagaci Česka v zahraničí, nerozhodovala tři ministerstva: zahraničí, místního rozvoje a průmyslu a obchodu, ale jen jedna instituce. "Pak totiž nikdo neví, kolik peněz se vlastně do toho vložilo," dodala.
Jančíková tvrdí, že Česká republika není sice u Američanů na prvním místě, ale vejde se do první desítky zemí. "O zájmu svědčí také statistika návštěvnosti našich internetových stránek vypracovaná Evropskou cestovní komisí (ETC), v tom jsme předčili například i všechny skandinávské země. Před námi jsou takové země jako Irsko a Německo, kam Američané často jezdí, protože mnoho z nich tam má své kořeny," poznamenala Jančíková.
České centrály cestovního ruchu v současnosti pracují v jedenácti zemích světa. Od jejich vzniku v roce 1993 ovšem zůstává nedořešen jejich vztah k Českým centrům cestovního ruchu, která spadají pod ministerstvo zahraničí a která se starají o širší kulturně-hospodářskou prezentaci České republiky v zahraničí - nyní celkem v patnácti zemích. V některých místech, v Londýně či v New Yorku, sídlí turistické centrály přímo v objektu center a práce obou institucí se doplňují. Systémově však tento vztah nijak upraven není, což vede k tomu, že například v Berlíně se centrála od centra naopak odtrhla a případným zájemcům o něm ani neposkytuje informace. Tento stav, kdy je se stát v zahraničí prezentován roztříštěně a za cenu vyšších výdajů, než by stála koordinovaná informační politika, trvá už několik let.
Vedení turisticky atraktivních měst, jako například Telč a Kutná Hora, přiznávají, že nejvíce se jim vyplatí jejich vlastní aktivity a na pomoc České centrály cestovního ruchu se tolik nespoléhají.
"Já osobně nemám pocit, že by propagovala Kutnou Horu tak, že by to mělo výrazný efekt, nebo možná o tom nevíme. V jejich práci jsou rezervy. Když můžeme, tak si věci uděláme raději sami. Jejich aktivita je roztříštěná," říká Renata Čiháková, ředitelka infocentra Kutná Hora.
Čiháková, stejně jako starosta Telče Miloš Vystrčil, připisuje největší zájem o svá města činnosti České inspirace. Jde o pět let staré sdružení sedmi měst, které se snaží navzájem propagovat a přilákat tak více návštěvníků. Stále se však nedaří přilákat turisty i mimo hlavní sezonu. "Nejvíce nám chybí turisté v říjnu a v květnu a potřebujeme, aby jejich pobyt byl delší. To souvisí s infrastrukturou, která není stále tak dobrá, i když se nám daří zvyšovat počet ubytovacích kapacit.
Kdyby tu byla hala na squash a bazén, tak by to bylo jiné," vysvětlil Miloš Vystrčil.
