Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tři trubky miloval nacista i komunisté. Tip na výlet lesní pustinou Brd

aktualizováno 
Největší neosídlené území ve vnitrozemí Čech, Brdy, jsou po desetiletích zase legálně přístupné. Pojďte si udělat jarní přechod tohoto jedinečného území, konkrétně jeho západní části. Asi dvacetikilometrová túra nabídne to nej z Brd: nekonečné lesy, rozlehlé rybníky a zámeček Tři trubky, který papaláši milovali.

Hráz Hořejšího padrťského rybníka | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Krajina bez lidí tu zůstává drsně krásná i po legálním zpřístupnění pro turisty na začátku letošního roku. Východištěm pro jednodenní brdské putování je nám osada Teslíny, vzdálená asi 10 kilometrů od Rožmitálu pod Třemšínem, a cílem jsou Strašice již na rokycanské straně Brd.

Od nepostaveného radaru k bývalému klášteru

Z Teslín, položených ve výšce 710 m kolem nejvyššího bodu hlavní silnice spojující Plzeň s Příbramí, vyrážíme po (neznačené) cestě severním a posléze severozápadním směrem. Trasa jde bez větších výškových rozdílů a záhy se dostáváme na lesní návrší zvané Břízkovec. Byla by to bezvýznamná vyvýšenina, kterých jsou v Brdech desítky, avšak vzhledem k tomu, že právě v těchto místech se poměrně nedávno uvažovalo o stavbě radarové základny USA, vešel Břízkovec do povědomí široké veřejnosti. Ohnivé debaty řešící potřebnost či zbytečnost amerického radaru probíhaly v Česku letech 2007 až 2009 a v souvislosti s jeho umístěním se mluvilo o „kótě 719“, což je nadmořská výška nejvyššího bodu.

Studánka Herpánka je jednou z mnoha v brdských lesích.

Studánka Herpánka je jednou z mnoha v brdských lesích.

Teď už otevřeno. Trvale. (Závora na silničce ze Strašic k zámečku Tři trubky).

Teď už otevřeno. Trvale. (Závora na silničce ze Strašic k zámečku Tři trubky).

Oplocení zamýšlené (a nakonec nepostavené) radarové základny na kótě 719 severně od Teslín. Snímek je z roku 2008.

Oplocení zamýšlené (a nakonec nepostavené) radarové základny na kótě 719 severně od Teslín. Snímek je z roku 2008.

V letech 2008 až 2009 byl prostor plánované, avšak nakonec nerealizované vojenské základny dokonce obehnán žiletkovým plotem, dnes už však po něm stopy nenacházíme. Po překonání návrší se na první větší odbočce dáváme doprava a klesající cesta nás přivádí ke skrovným zbytkům kláštera Teslín, který v této zapomenuté krajině stál zhruba od poloviny 14. století. Dlouhá existence mu nebyla souzena, husité jej v roce 1421 zcela zničili a klášter již nebyl obnoven. Nepříliš zřetelné terénní nerovnosti – o mnoho víc tu po docela rozměrných klášterních objektech nezbylo – bychom nejspíš minuli, existenci kláštera však připomíná výrazná cedule u cesty. Začíná citátem, který je v těchto místech více než případný: Poutníče, postůj, a pomni dnů minulých...

Vodní majestát uprostřed ničeho

Výraznější připomínkou aktivit teslínského kláštera jsou dva opodál se rozkládající rybníčky, my však míříme za trochu větší vodou. Za chvíli mezi stromy začne probleskovat plocha Hořejšího padrťského rybníka, brzy se dostáváme k jeho hrázi a otevírá se nám pohled, jakých v Česku moc není: rozlehlá, přirozeně působící vodní plocha (až 75 hektarů) je lemovaná hlubokými lesy a úzkým pásem mokřin, okolní svahy se jen měkce zvedají k obzoru a vytvářejí malebnou kotlinu. To vše v majestátním tichu bez viditelné lidské přítomnosti. I rybniční hráz už s přírodou splynula. Aby ne, vodní plochu tu lidé zřídili už v 16. století.

Pohled z hráze Hořejšího padrťského rybníka

Pohled z hráze Hořejšího padrťského rybníka

Dolejší padrťský rybník

Dolejší padrťský rybník

Na Hořejší padrťský rybník navazuje o něco menší a mělčí Dolejší padrťský rybník. Jeho horizont je otevřenější, vodní plochu lemuje ze severu a západu bezlesí. I zde působí atmosféra dojmem bezčasí, ale nebylo tomu tak vždy. Pod hrází dolního rybníka totiž stávala ves Padrť, vystavěná zhruba současně s vodními nádržemi. Na přelomu 19. a 20. století v ní žilo přes 500 obyvatel, sídlo však bylo zcela srovnáno se zemí poté, co správu vojenského újezdu převzali komunisté: buldozery tu úřadovaly v letech 1953 a 1954 (o armádách v Brdech čtěte zde).

Po Padrti dnes nezbyly prakticky žádné stopy a stejné je to v případě další padlé osady, Záběhlé. Staré fotografie ukazují docela velkou školu, kapli, sklářskou huť a řadu roubených domů, na místě samém to chce ovšem značnou představivost – narážíme pouze na základy sklepení, zbytky oplocení či nějaký ten střep. A tak se raději věnujeme okolní přírodě, která je mimořádná. A znovu si opakujeme: doufejme, že tato místa zůstanou nepřístupná automobilům a nevznikne tu nějaký turistický disneyland.

Podél Klabavy k tajemnému zámečku

Zámeček Tři trubky pohledem ze zahrady

Zámeček Tři trubky pohledem ze zahrady

Při dalším postupu se držíme mladé, ale sympaticky dravé říčky Klabavy, zde zvané též Padrťský potok, která z rybníků vytéká. Z asfaltové silničky posléze odbočujeme hustým lesem do strmého svahu vlevo, který ukrývá jednu ze zdejších přírodních zajímavostí, útvar zvaný Skládaná skála. Asi patnáct metrů vysoký pás slepencových skalisek je vodorovně přerušen přirozenou terasou a je jasné, že do tohoto kouta člověk zavítá jen málokdy: nevede sem žádná cesta, skaliska jsou pokryta lišejníky a ledabyle popadané stromy porůstá tlustý mech.

Šplháme do svahu nad Skládanou skálu a za chvíli náhodou narážíme na miniaturní dřevěnou boudu, kterou si tu vybudovali dřevorubci pro případ nepřízně počasí. Fortelná stavba působí v lesním tichu jako zjevení. Chceme se ale dostat k většímu výtvoru lidských rukou, a to je lesní zámeček Tři trubky. Leží dole v údolí, v malebném místě na soutoku Klabavy a Třítrubeckého potoka.

Masaryk, nacistický generál i komunističtí pohlaváři

Zámeček Tři Trubky nechali vybudovat na konci 19. století Colloredo-Mansfeldové, vlastníci panství, v duchu romantismu. Malebné odlehlé místo přitahovalo „vrchnost“ i po vzniku Československa: několikrát tu pobývali prezidenti Masaryk i jeho nástupce Beneš. Zdaleka nejvíce času zde však strávil nacistický polní maršál Walter von Brauchitsch, kterého do nitra brdských lesů „uklidil“ Hitler po neúspěšné ofenzivě v Rusku v roce 1941. A po puči v roce 1948 zase do Tří trubek, položených v lůně vojenského újezdu, rádi zajížděli komunističtí pohlaváři. Zřejmě díky tomu se zámeček dochoval do dnešních dnů.

Fotogalerie

V objektu snad v příštích letech vznikne informační středisko nové CHKO Brdy, zatím nás však odrazují výstražné cedule o zákazu vstupu a monitorování prostoru. Nakukujeme proto jen přes plot. Bizarně působí sousedící betonové prostranství, na němž ještě zbyly vlajkové stožáry. Není těžké si tu představit vlající československé a sovětské vlajky a vyrovnané vojsko na pozadí dunících tónů Internacionály.

Poslední asi čtyři kilometry pochodu vedou po lesní asfaltce údolím Klabavy do Strašic. Les se rozevírá až těsně před prvními staveními rozlehlé a úpravné obce. Všímáme si několika pěkných roubených chalup, najde se tu i přesunutá hájovna Carvánka, původně stojící pod nejvyšším brdským vrchem Tokem. Na existenci bývalého vojenského prostoru upomíná několik typických vojenských paneláků, které jsou však většinou pěkně opravené a celek příliš neruší.

Strašice jsou první (a poslední) výspou civilizace při popsaném přechodu Brd. Vracíme se autem zpět do Teslín s přáním, aby opuštěná krajina v centru Čech ještě dlouho taková zůstala. Nejlépe navždy.

CHKO Brdy – základní přehled

Dobře ukrytá dřevorubecká bouda nad Skládanou skálou

Dobře ukrytá dřevorubecká bouda nad Skládanou skálou

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Brdy byla ustavena nařízením vlády z října 2015, které je účinné od 1. ledna 2016. Území s tímto statutem, tedy druhým nejsilnějším ve velkoplošné ochraně přírody po národních parcích, je v Česku celkem 25. Plocha CHKO Brdy (345 km2) je z velké většiny zalesněná, nachází se v něm řada maloplošných chráněných území a na rozdíl od většiny ostatních CHKO zde neleží téměř žádná trvale obývaná sídla. Prostor pro konflikt mezi ochranou přírody a hospodářským využíváním území je proto v Brdech při dobrém managementu poměrně malý.

Jak bude vypadat návštěvnický provoz v budoucnu, není v současnosti úplně jasné. Zatímní shoda panuje na úplném zákazu vjezdu motorových vozidel do území s výjimkou již existující silnice č. 19 Rožmitál–Plzeň. Počítá se s vyznačením sítě cyklostezek a pěších turistických tras včetně tří naučných stezek (jak by mohly vypadat, se podívejte zde), to však dosud prakticky nezačalo. Na okrajích CHKO by měla vzniknout návštěvnická centra a záchytná parkoviště.

Může se hodit

Pěší výlet z Teslín do Strašic měří asi 20 kilometrů a na trase není žádná možnost občerstvení – svačinu si vezměte s sebou. S použitím veřejné dopravy lze okruh podniknout pomocí ranního autobusu z Příbrami do Teslín a večer se vrátit ze Strašic. Jinou variantou jsou dvě auta, případně lze pojmout výlet jako dvoudenní a přenocovat ve Strašicích. Spojení najdete na http://jizdnirady.idnes.cz.

Informace
Řadu zajímavých informací o oblasti najdete na webových stránkách www.brdy.info nebo www.stredni-brdy.cz, nová CHKO Brdy má i oficiální stránky.
Výtečnou přípravu na cestu získáte četbou knih příbramského spisovatele Jana Čáky, zejména jeho díla Střední Brdy, krajina neznámá.

V každém případě návštěvníci musí na území CHKO počítat s poměrně velkými vzdálenostmi a zapomenout na zařízení typu restaurací či hotelů. Prudký nárůst masového turismu tedy zjevně nehrozí, navzdory relativní blízkosti Prahy a Plzně. Velmi dobré podmínky v Brdech najdou hlavně cyklisté, díky husté síti vojenských silniček je tu podobná situace, jako byla na Šumavě po pádu železné opony v 90. letech.

Některé části CHKO Brdy dosud nebyly pyrotechnicky vyčištěny, s ukončením sanace se počítá do konce roku 2017. Tato území jsou v terénu zřetelně označena tabulemi a pohyb v nich mimo pevné lesní cesty může být v současnosti životu nebezpečný. I po ukončení pyrotechnické sanace však zůstanou některé menší části CHKO turistům uzavřené, jedná se hlavně o posádkové cvičiště Jince (v severní části CHKO) a ochranná pásma vodních nádrží.

Autor: pro iDNES.cz




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.