Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brdy: nejlepší běžkování na dohled od Prahy

aktualizováno 
Konečně napadl sníh! A navíc za ním nemusíme až do nejvyšších hor. Jiskřivá bílá pokrývka zahalila celou českou kotlinu a my tak na lyžích můžeme vyrazit doslova ze zápraží. Nejlepší lyžování v těsné blízkosti Prahy najdeme na jih od metropole, kde se zvedá plochý hřeben Brd.

Brdy - Z louky nad Kytínem | foto: Jan HocekiDNES.cz

Pro nepříliš kopcovitý terén bez prudkých kopců je tato oblast vhodná i pro začátečníky nebo rodiny s dětmi. A nemusíme ani škrábat skla našeho auta nebo shánět střešní nosiče – do sídliště Báně nad Zbraslaví totiž jezdí městská autobusová linka, z jejíž konečné už vede značená trasa směrem k Cukráku.

V pražských horách je sněhu dostatek

Protože pražské údolí leží zhruba o 400 metrů níže než nejvyšší oblasti Brdského hřebene, aktuální výška sněhové pokrývky na hřebenech Brd je v současnosti mnohem lepší, než by se mohlo zdát při procházce centrem. Pro kvalitní lyžování většinou dokonce stačí, aby na kraji Prahy leželo kolem 10 cm sněhu - na Cukráku bude pravděpodobně dvojnásobek a na hřebenech mezi Mníškem a Dobříší ještě o něco víc.

Protože zatím chybí tvrdý "podklad“, neboli vrstva starého a přemrzlého sněhu,  budeme se muset v prašanu vyhnout oranicím nebo třeba štěrkovým cestám. Na vyšlapání stopy někde na louce nebo podél lesa to ale stačit určitě bude.

Chcete-li tedy vyrazit, neváhejte! Každopádně se vyplatí, nebrat si s sebou do nejistých podmínek nové lyže a vzít zavděk raději nějakými staršími "ski“, u kterých nám nebude líto každého škrábance na skluznici.

Brdy

Brdy jsou vhodné i pro děti

Kolem Cukráku

S výletem můžeme začít už na zmiňované autobusové zastávce „Báně,“ od které vede červená turistická značka směrem na Jíloviště. Odtud ale budeme muset ještě nastoupat, přibližně 100 výškových metrů, než se dostaneme ke kopci, jež tvoří začátek brdského hřebene, 411 m vysokému vrcholu Cukrák.

Červená značka ale sleduje opačnou stranu strakonické silnice, než leží vysílač, a tak buďme opatrní při jejím přecházení. Bezpečný podchod najdeme až v Jílovišti, odkud se budeme na 411 metrů vysoký vrchol Cukráku vracet asi 2 kilometry.

Plochý vrchol Cukráku nabízí několik kilometrů lesních cest, na kterých se dá dobře lyžovat. Dostaneme se dokonce až těsně pod vysílač a můžeme tak obdivovat technicky dokonalé, 193,5 m vysoké dílo. Odtud se můžeme vrátit zpět do Zbraslavi anebo pokračovat po červené trase dál na jih do Černolic. Tady nás však čeká nepříjemně hluboké údolí Černolického potoka.

Vysílač Cukrák

Vysílač Cukrák

Po brdské magistrále

Nádherná oblast pro běžkování ale leží o něco dále. Široká hřebenová cesta začíná u Černolic a táhne se několik desítek kilometrů jihozápadním směrem. Asi nejpopulárnější, 15 km dlouhý úsek, leží mezi Černolicemi a Kytínem.

Zaparkovat můžeme například na konci Černolic poblíž fotbalového hřiště. Tady jsme už ve výšce 450 m a můžeme se přímo napojit na červeně značenou hřebenovku. Dlouhý a nepřerušovaný brdský hřeben, zvaný Hřebeny, začíná právě zde a patří mezi oblíbené trasy nejenom pro lyžaře, ale mimo zimní období tu potkáme spoustu cyklistů.

Nejoblíbenějším výchozím bodem pro výlety severní částí Hřebenů je ale parkoviště u silnice Mníšek – Řevnice. Pokud nepatříte mezi ranní ptáčata, za hezkých víkendových dní tady budete těžko hledat místo na zaparkování.

Brdy

Výhled od Černolických skal ku Praze

Úsek odtud na Skalku vede po široké lesní cestě, na které někdy bývá sníh uježděný od širokých pneumatik lesních strojů, takže na ní můžeme podle chuti jet klasikou nebo zkusit rychlejší a v dnešní době populární bruslení.

BrdyMůže se hodit

Doprava: Nejrychlejší a nejpohodlnější je přijet autem – z centra Prahy můžeme být v Černolicích nebo na lesním parkovišti mezi Mníškem a Řevnicemi za půl hodiny.

Na sídliště Baně jezdí ze Smíchovského nádraží již zmiňovaná autobusová linka číslo 129. Pokud chceme popojet autobusem  dál můžeme využít příměstské linky 317 nebo 321, které staví u vysílače Cukrák, v Jílovišti, Řitce, Mníšku pod Brdy, linka 317 navíc zajíždí i do Kytína a do Dobříše. Jízdní řád najdete na: www.dp-praha.cz

Návrat z Mníšku pod Brdy a Dobříše je možný i vlakem, viz www.idos.cz

Stravování: Jediné občerstvení, které najdeme přímo na trase, je v barokním areálu Skalka. Otevřeno je každou sobotu a neděli.

Mapa: Popisovanou trasu až do Dobříše najdeme na mapě 1.50.000 "Okolí Prahy – jih“ (Kartografie Praha). Celé Brdy jsou zobrazeny na mapě "Okolí Prahy, Brdy, Křivoklátsko“ v měřítku 1:100.000 (ShoCart).


Populární Skalka

Sledujeme-li červenou značku, vystoupáme záhy do nejvyššího bodu naší trasy, ke kapli svaté Máří Magdalény, ležící nedaleko 550 m vysokého vrchu Skalka. Dejte ale pozor, abyste neminuli odbočku – hlavní cesta totiž vede rovně a Skalce se vyhýbá.

Od lesní kaple nás čeká prudký sjezd alejí s křížovou cestou ke kapli sv. Máří Magdalény na Skalce. Nově opravená křížová cesta s kaplí ze 17. století a budovou kláštera sem po právu přitahuje spoustu výletníků. Za hezkého počasí se odtud otevírá nádherný výhled na město Mníšek a za ním vystupující kopce Povltaví a Sedlčanska.

Brdy

Zimní pohoda na Skalce

Rozlehlá louka působí doslova jako oáza uprostřed brdských lesů, a to nejenom díky otevřenému bufetu s občerstvením.

O víkendech si tu můžeme dát klobásu, smažený sýr s hranolky nebo se zahřát douškem svařeného vína. Posilněni a odpočati, můžeme se ze Skalky buďto vrátit stejnou cestou nebo pokračovat směrem na Kytínskou louku.

Prošlapejte si vlastní trasu!

Červená značka nás od Skalky po 2 kilometrech mírného klesání přivede k významnému rozcestí „U Červeného kříže.“ Tady za dobré sněhové pokrývky můžeme volit z několika variant. Můžeme například po červené sjet na Kytínskou louku a dále po žluté po hřebenech Brd směrem ke Stožci, nebo se dát se po žluté k zatopenému lesnímu lomu, tzv. "jezírku.“ Tam ale ploché návrší Brd končí a my se budeme muset vrátit stejnou cestou zpátky na rozcestí.

Brdy

"Rušné" rozcestí na "magistrále" mezi Skalkou a Kytínem

Množství lyžařských stop, prošlapaných nejenom po lesních cestách, na nedaleké Kytínské louce a občas i průseky, se zdá být nekonečný. Nemusíme se bát, že to tu dokonale neznáme nebo že nejsme na turistickém značení – každá stopa nás dříve, či později zase vyvede na hlavní brdskou "magistrálu.“

Text a foto: JAN HOCEK, www.hocek.cz

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Zatím největší lavina letošní zimy měla délku 425 metrů a parametry střední...
Největší lavina zimy měla 425 metrů, sjela do krkonošské Kotelní jámy

Zatím největší lavina letošní zimy spadla v polovině února do Malé Kotelní jámy v Krkonoších. Podle lavinového specialisty Horské služby Krkonoše Pavla Cingra...  celý článek

Nejvýše položená otáčivá restaurace na světě Drehrestaurant Mittelallalin leží...
Celosezónní skipas v Alpách za pět tisíc. Bomba švýcarského Saas Fee

Těžko byste hledali jiné místo, které lépe dokazuje, že lidská touha lyžovat nezná překážek. Systém lanovek a tunelů vás v Saas-Fee dostane do neskutečné...  celý článek

Alta Badia
Pravé lyžování po italsku: od chaty k chatě za knedlíky a vínem

Lyžařské středisko v samém srdci Jižního Tyrolska nabízí ve výškách od 1 300 do 2 500 metrů zhruba 130 kilometrů sjezdových tratí. Byť jsou skvěle upravené a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.