Z rozhledny na 587 metrů vysokém kopci Brdo v Chřibech spatříte téměř celou Moravu.

Z rozhledny na 587 metrů vysokém kopci Brdo v Chřibech spatříte téměř celou Moravu. | foto: roman alf x volek / fotobanka.cz

Brdo: jen 125 schodů k rozhledu na celou Moravu

  • 7
Téměř uprostřed Moravy se rozkládá zalesněná vrchovina zvaná Chřiby. Jejím nejvyšším vrcholkem je 587 metrů vysoký kopec Brdo s rozhlednou. Jeho název vznikl z nářečního výrazu "brd". Tento výraz označuje zalesněnou vyvýšeninu obvykle se skalnatým vrcholkem.

Nejpohodlnější, necelé čtyři kilometry dlouhá cesta značená červenou značkou s malým převýšením vede na vrcholek Brda od turistické chaty Bunč. Tato turistická chata, u níž je i parkoviště, se nachází uprostřed hlubokých a převážně listnatých lesů Chřibů. Kolem ní prochází silnice vedoucí z obce Modrá u Uherského Hradiště do městečka Zdounky.

O necelý kilometr kratší trasa značená zelenou a v závěru červenou značkou vede na Brdo od koupaliště v obci Roštín, kde je možno zaparkovat také auto. Tato cesta však není příliš pohodlná. Místy totiž velmi prudce stoupá, přičemž překonává i dosti značné převýšení okolo 300 metrů.

Nejbližší železniční zastávka v městečku Zdounky je od rozhledny na Brdu vzdálená přibližně devět kilometrů.

Rozhledna z 21. století

Zajímavá 24 metrů vysoká kamenná věž byla na vrcholu nejvyššího kopce Chřibů postavena v roce 2004. Je to jedna z mála kamenných rozhleden, které byly u nás po druhé světové válce postaveny. Uvnitř této unikátní věže nás jistě zaujme výstavka fotografií s údaji o její výstavbě.

Když vystoupíme po 125 schodech až na vyhlídkovou plošinu, budeme odměněni vynikajícím kruhovým výhledem i do vzdálenějších oblastí.

Na severu vzadu uvidíme město Olomouc, nad nímž vystupuje Svatý Kopeček. Úplně vzadu můžeme za dobré dohlednosti spatřit i Jeseníky s nejvyšší horou Praděd s televizním vysílačem. Vpravo od Olomouce se pak táhnou Oderské vrchy.

Na severovýchodě vidíme Hostýnské vrchy s nejvyšším Kelčským Javorníkem s telekomunikační věží a těsně před ním s nižším Hostýnem, na němž stojí rozhledna, poutní chrám a větrná elektrárna.

Trochu vpravo v pozadí jsou za dobré viditelnosti vidět i Beskydy, kde se rýsuje Radhošť s kaplí a televizním převaděčem a za ním vyšší kopec Kněhyně.

Na jihovýchodě vystupují nejvyšší vrcholky Bílých Karpat s Velkým Lopeníkem s rozhlednou a vpravo s Jelencem s bývalou vojenskou věží a nejvyšší Velkou Javořinou s televizním vysílačem.

Na Malé Brdo raději opatrně

Na jihu jsou za dobré dohlednosti vidět hřebeny Malých Karpat. Tímto směrem nedaleko odtud spatříme také hrad Buchlov, který stojí na jednom z vrcholků Chřibů.

Na jihozápadě vystupuje nejvyšší vrcholek Pavlovských vrchů Děvín s televizním vysílačem a vpravo za dobré viditelnosti spatříme chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany. Na severozápadě se vypíná nepříliš vzdálený vrch Hradisko s retranslační věží. Vzadu za ním se rýsuje Drahanská vrchovina, kde se tyčí televizní vysílač Kojál.

Od něho vpravo vystupuje táhlý nejvyšší kopec Drahanské vrchoviny Skalky, na němž stojí věž radaru, a vpravo kousek před ním jsou pak vidět větrné elektrárny.

Necelý kilometr odtud směrem na jihozápad se nachází pouze o jeden metr nižší vrcholek Malého Brda, na němž stojí jedna z posledních triangulačních věží. Tato malá dřevěná stavba je dosti zchátralá a výstup na ni je riskantní. Z velké části je už přerostlá stromy, a proto výhled z ní je do značné míry omezen.

Kdybychom odtud jeli do obce Modrá, můžeme se ještě rozhlédnout z malé dřevěné rozhledny, která stojí asi půl kilometru před touto obcí vpravo u silnice. Vedle obce Modrá se nachází i velmi známé poutní místo Velehrad s cisterciáckým klášterem a bazilikou.