Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bradla slovenských Bielych Karpat

aktualizováno 
Slovenská část pohraničního pohoří Bílé Karpaty se může pochlubit neobvyklými vápencovými skalisky, kterým se odborně říká bradla. Nacházejí se coby kamenem dohodil od naší východní hranice. Výlet sem zvládnete za jeden den i z našeho území a rozhodně stojí za to!

Co jsou to bradla
Vápencová bradla jsou známým pojmem mezi fenomény neživé přírody Slovenska. Jedná se o soustavu morfologicky výrazných vápencových útesů, které ostře kontrastují s okolními oblými kopci. Z hlediska zoologického i botanického představují velmi zajímavé přírodní enklávy.

Jednotlivá navzájem izolovaná bradla se táhnou v přerušovaném pásmu ze západního až na východní Slovensko a jsou velmi důležitým stavebním článkem celého horského systému Západních Karpat. Obdobný původ jako bradla Bielych Karpat mají například vápancové útesy Pieninského národního parku anebo známá skála, na níž se vypíná Oravský hrad.

Lednické bradlo
K nejznámějším bělokarpatským bradlům patří Lednické bradlo. Dostanete se k němu z železničních zastávek Kostolná-Zariečie anebo Púchov zastávka, které leží na trati Hranice–Horní Lideč–Púchov. Z obou východisek vás dovede turistická stezka zhruba po desetikilometrovém pochodu do vesnice Lednica, jež je malebně roztažená v dolině stejnojmenného potoka.












Vesnice a hrad Lednica

Lednické bradlo se strmě tyčí nad středem obce jako úzká a vysoká skalní hradba. Tento významný krajinný objekt byl ještě více zvýrazněn ve středověku, kdy na něm stával uherský pohraniční hrad.  Je škoda, že z něj zbyly jenom ruiny, protože v minulosti jistě musel připomínat architektonickou obdobu jednoho z nejhezčích hradů na Slovensku – Oravského hradu.

Z opevněného předhradí se vcházelo tunelem napříč skálou do nádvoří, kde stával palác a věž, a odtud se po tesaných schodech stoupalo k někdejší pozorovatelně na hraně úzkého skaliska. Krkolomný a "vzdušný" výstup na Lednický hrad patří k velkým zážitkům.

Mimochodem - v Lednici se můžete cítit jako doma a to nejen kvůli blízkosti státní hranice, ale hned ze dvou dalších důvodů. Zdejší kostel nese jméno českého světce Jana Nepomuckého a na škole visí pamětní deska, která připomíná rok 1650, kdy zde Jan Amos Komenský navštívil české pobělohorské exulanty.

JAK SE DOSTAT K BRADLŮM BIELYCH KARPAT

Varianty výletů

Pěšky:
žel. st. Vlárský průsmyk (ČR) – obec Sidonie, 3 km – rozc. Brezová, 7 km, – Vršatecké podhradie, 10 km – Červený Kameň, 14 km – Lednica, 19 km – Púchov (SR), 26 km (poslední úsek možno absolvovat autobusem).

Na horském kole terénem i po silnici:
Brumov (ČR) – po silnici Nedašova Lhota – po červené Kaňúr – po červené Brezová – po modré Vršatecké podhradie – po modré Červený Kameň – po silnici Nedašova Lhota a Brumov (celkem asi 45 km)

Na obyčejném kole po silnicích:
Brumov (ČR) – Nedašova Lhota – Červený Kameň (možnost výšlapu do Vršateckého Podhradí, tam a zpět cca 8 km) – Pruské – Horovce – Kvašov – Lednica – Lednické Rovne – Púchov. Celkem asi 53 km. Návrat vlakem.

Autem:
z Česka je nejefektivnější přejet z Nedašovy Lhoty do vesnice Červený Kameň, zde zaparkovat a podniknout krátké pěší túry do Lednice nebo Vršateckého Podhradí. Ze slovenské strany se lze dopravit ke každé z popisovaných lokalit, je však třeba přejet z hlavní povážské magistrály na pravý břeh Váhu (nejlépe v Ilavě).

MAPY:
VKÚ 1:50 000 – č. 107, Biele Karpaty – Trenčín
VKÚ 1:50 000 – č. 119, Strážovské vrchy – Trenčianske Teplice
KČT 1:50 000 – č. 93, Vizovické vrchy
SHOCart 1:50 000 –  č. 72, Bílé Karpaty

Červenokameňské bradlo
Další impozantní bradlo se vypíná o údolí vedle nad vesnicí Červený Kameň. Z Lednice vás pod něj přivede modrá turistická trasa v délce asi 5 km, která však překonává poměrně dost výrazný hřbet. K samotnému skalisku vede pouze neznačená pěšina.

Vápencový monolit načervenalé barvy má výšku 45 m a v jeho stěnách se vyskytují zkameněliny z období jury a křídy. Nejcennější je však vápnomilná flóra zastoupená mnoha vzácnými druhy rostlin.

Neobvyklý přírodní výtvor Červenokameňské bradlo však můžete shlédnout také ze sedla bicyklu. Východiskem je v tomto případě městečko Brumov na Valašsku, odkud vede horská silnička k hraničnímu přechodu Nedašova Lhota–Červený Kameň.

Vršatecká bradla
Nejmohutnější a nejznámější jsou Vršatecká bradla, dobře viditelná zejména z údolí Váhu. Přes nejzajímavější partie Vršateckých bradel vede z vesnice Červený Kameň žlutá značka, která nejprve po loukách, později v bukovém lese stoupá do sedla pod horu Chmelová (925 m).

Zpestření poměrně náročného výstupu obstarávají skalní věže Bábky, které vyčnívají z lesa na východním úbočí hory a připomínají zkamenělé ženské bytosti.

Chmelová je nejvyšším bodem Vršateckých bradel a zároveň druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat, ze něhož se otevírá hezké panorama výhledů. Krásný pohled shora je na rozeklanou a členitou skálu, na níž stával středověký strážní hrad Vršatec.



Hrad Vršatec

Hrad Vršatec
Původním posláním tohoto skalního hradu byla ostraha cesty z Pováží na Moravu. Vršatec tvořilo  gotické jádro rozložené nahoře na skále a níže položené podhradí, které vzniklo v 16. století. Z něj vedly nahoru tesané schody a uměle proražený tunel. Zkáza Vršatce roku 1707 byla zapříčiněna neobvyklou a dosti kuriózní okolností – zničil jej neočekávaný výbuch skladiště střelného prachu.

Pohodlná cesta zpět do vesnice Červený Kameň vede přes hezkou dědinku Vršatecké podhradí, přilepenou přímo na úpatí skal, a dále po modré značce přes sedlo Chotúč. V osadě pod skalisky můžete navštívit klasický slovenský "výčap" a zjistit od domorodců aktuální situaci v zemi našich východních sousedů.

Vesnice a hrad Lednica

Červenokameňské bradlo

Vršatecká bradla

Hrad Vršatec

V sedle Chotúč nad vesnicí Červený Kameň

Autoři:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.