Bosna a Hercegovina: 4 pohoří za 4 dny

  9:38
"Dobrodružné" cestovky sem zatím nejezdí a ne každý má chuť sám se protloukat neznámými hřebeny. Skvělou alternativou je vydat se na cestu s nadšenci z některého z místních klubů vysokohorské turistiky. Kromě spolehlivého doprovodu takové společné putování umožní nahlédnout pod pokličku u nás takřka neznámé země.

Volba padla na čtveřici středobosenských pohoří: Bitovnju, Pogorelici, Zec a Vranici, která jsou propojená dálkovou turistickou trasou - transverzálou. Vymykají se obecně zažitým představám horstev dinárské soustavy.

Místo zkrasovatělých vápenců jsou budovány fylity a křemenci, které v sobě skrývaly žíly drahých kovů: zlata, stříbra, olova i železa. Stále se tu těží významná ložiska barytu. Svým způsobem by si mohly zasloužit označení "bosenské rudohoří".

BITOVNJA MAGICKÁ A TRAGICKÁ

Kreševo. Starobylé horní město. Mnohé z původních rázovitých stavení stále kryje šindel. Východní okraj centra hlídá minaret mešity, zatímco západní komplex katolického kláštera. Jak symbolické.

Na poznávání památek ale není moc času, zdejší je vidí každý den. Kopce jsou důležitější. Záhy se začínají objevovat drobné rozdíly od našich a slovenských hor. Třeba, když se v sousedství samoty, místo tradiční lípy, košatí rozkvetlý jedlý kaštan. A ačkoli okolní paseky též brázdí houbaři, nabídka stále převažuje poptávku. Dvaceticentimetroví praváci vedle cesty nejsou žádnou vzácností.

Odpočíváme na plošince, kde před mnoha staletími stál zájezdní hostinec - han. Jakpak se vzal, v takové pustině? Odpověď je jednoduchá: pro karavany se zbožím byly dříve mnohé kaňony neschůdné. Proto volily stezky skrz horské průsmyky.

Ač v minulosti rušné místo, jsme nabádáni ke klidu. Procházíme totiž tetřevím teritoriem. A spatřit na vlastní oči vzácného reprezentanta ptactva představuje výzvu. Bohužel - štěstí nestojí na naší straně. Vnímáme jen okolní zelenou hradbu.


Na pomezí Zece a Vranice

Skutečně - jedna z tváří, která činí Bitovnju originální, jsou právě nekonečné lesy. Nejprve listnaté, později naopak nastává království jedlí i smrků. Mezi nimi, na dně hlubokých roklí, se v četných kaskádách lámou průzračné bystřiny. Dalo by se čekat, že jehličnany vydrží až k nejvyšším partiím, ale ouha... Příroda si zahrála jednu ze svých hříček a podnítila zajímavou vegetační inverzi: opětovně se vrací listnáči.

Mohutné javory i buky vzdorují výkyvům počasí -  pokroucené a větrem ošlehané kmeny horského pralesa zaklenuly džungli kapradin.

FOTKY Z PŘECHODU HOR V BOSNĚ A HERCEGOVINĚ NAJDETE ZDE

'Mongolská' step v srdci Evropy

Po chvíli přichází další šok: bez varování za námi zůstalo lesní šero a do propocených zad se opřel chladný vítr. Kam až oko dohlédne, táhne se jednotvárná, mírně zvlněná náhorní plošina, porostlá nízkou travou. "Mongolská step", takřka v srdci Evropy. Bez jediného květu. K jejímu vzniku výrazně pomohl člověk, když potřeboval získat prostory pro stáda ovcí.

Izolovaný skalnatý výběžek s nejvyšším bodem pohoří - Lisinem ( 1742 m ) působí zcela nepatřičně. My ovšem skrz pláně směřujeme k druhému nejvyššímu, Čadoru ( 1700 m ). Rozeklané štíty protilehlého Prenje představují důstojnou kulisu. Těsně pod kótou obsazujeme volně přístupnou chatu, která patří jednomu ze členů výpravy.

Na jedné straně strategicky důležité město a obchodní cesty, naopak na druhé nepřístupné hvozdy. Skvělá příležitost pro nezákonné reje, ať již motivované tučnou kořistí či "ušlechtilými idejemi".


Za "Martinovým hrobem" se matně rýsuje nejvyšší vrch - Lisin

Kovový kříž označuje místo násilného skonu vůdce hajducké družiny. Nicméně tabulka se jménem hrdiny a sdělením, že svůj život položil za národ, podnítila vesele -ironickou diskusi, za jaký národ se to vlastně pral a nakonec se všichni shodli, že bojoval akorát tak pro peníze.

Nejde však o žádnou etnickou nenávist - účastníci pochodu, stejně jako větší část obyvatel Kreševa, jsou katolíci, tudíž si střílejí do svých. Ani ne o kilometr dál přicházíme k "Martinovu hrobu". Obdobný pomníček, obdobný osud. Tady je nebožtík častován přídomkem švercer a duhandžija. Česky  - pašerák a kšeftař s tabákem.

Gastronomická orgie a český paštikář

Na pochod jsem vyrazil s nejnutnějším minimem: pár konzerv a polévek, sýr, chléb, müsli a spousta drobných sladkostí. Trošku mne zarazila velikost batohů ostatních. Jakmile se zabydlujeme, přichází rozřešení. Z útrob zavazadel vyplouvají na povrch gigantické zásoby slaniny, sýrů, vína i rakije. Sportovní akce se mění v bujarou party, nejstatečnější zůstávají  dlouho přes půlnoc. "A zítra je den bez alkoholu," jsou poslední slova, která v polospánku zachycuji.


Holá pustina ve směru k Čadoru

DÝMAJÍCÍ POGORELICA

Sestupujeme k sedlu. Na rozloučenou Bitovnja nastavuje odvrácenou podobu: do severních úbočí Čadoru nemilosrdně vnikli dřevaři. S ohledem na ekonomický potenciál Bosny pochopitelné, v konečném důsledku děsivé.

Pogorelica neoslní nadmořskou výškou. Jedná se o krátký, nízký hřebínek, průměrně kolem 1200 metrů. Její osobité kouzlo tkví jinde. Světlé háje se střídají s panenskými lukami, prosycenými směsicí divukrásných vůní. Často ji prořízne závan štiplavého kouře. Odkud se bere? Z desítek milířů! Připomínají přerostlá vosí hnízda či gigantické ulity, neuspořádaně roztroušené po pasekách. Napůl pohádkové, napůl fantastické zátiší.

ZEC - DOTEK PODZIMU

Nástup na něj začíná vysilujícím stoupáním. Po jednolité Bitovnji a mírné Pogorelici konečně dostává krajina typický horský ráz. Do všech stran se rozbíhají členité hřebeny, na příkrých úbočích vytvořilo zapadající slunce sametovou stínohru. Nad nimi se zvedají pyramidy vrcholů. Do dvou tisíc jim schází něco málo přes sto výškových metrů.

Velkolepá Zečja ( Zaječí ) glava, holá travnatá kupa, ale z žádného úhlu ušáka nepřipomíná. Ve svých útrobách je prý plná barytu. Naštěstí nikoho zatím nenapadlo započít s těžbou. Jediný, kdo čerpá z jejího vnějšího bohatství, je pohybující se řetízek ovčího stáda.


Typická Pogorelica - zalesněné pahorky, slunné paseky a doutnající milíř

Ještě hoří oheň a praská dřevo, ale už je čas jít spát, támhle za kopcem je Sarajevo...

Soumrak přinesl citelné ochlazení. Brzy nás však zahřejí přívětivé plameny. Od blízkých salaší se přiblížily dvě děti. V rukou třímají nadité tašky. Že by nám přišly nabídnout k prodeji sýr? Nebo jen ze zvědavosti nakouknout?

"Ale ne, to jsou synové kamarádů, kteří se za námi přijeli podívat a přivezli nějaké pití. Auto nechali v dolině," odvětil soused. Skutečně. Neuběhla ani minutka a na horizontu se vynořily mužské postavy, obtěžkány kartony vína.  Daleko v podhůří se tetelí světla bosenské metropole.

MŮŽE SE HODIT

Kromě malebných přírodních scenérií a u nás už zaniklých způsobů obživy člověka (uhlířství, pastevectví, domácí výroba mléčných výrobků), je předností tohoto přechodu poměrně kvalitní turistická infrastruktura a především (kromě okolí východišť) nízké minové nebezpečí, které bohužel učinilo atraktivních řadu míst Bosny na mnoho let nepřístupnými.

Dobrý průvodce

Transverzále je věnována kapitola v turistickém průvodci Bosna a Hercegovina / Černá Hora (nakladatelství SKY, 2004, www.treking.cz). Seznamuje s horopisem, historií měst a minovou situací.

Organizované přechody pořádá např. oddíl VHT - Planinarsko društvo Bitovnja, Fra Grge Martića 44, 712 60 Kreševo, BiH, e-mail pd.bitovnja.kresevo@tel.net.ba, mobil na předsedu Zorana Šimiće - 00387  63 334 835 Tradičním je červencový, letos by se následující měl konat během září !!!!

Ubytování

Na Prokošském jezeře je možnost ubytování v salaších, které potěší každého vyznavače ortodoxní agroturistiky. V letní sezóně o víkendu otevřen obchod. Chata na Pogorelici otevřena o víkendech, případně dle dohody s PD Pogorelica Kiseljak na tel. 00387 30 171 013, cena ubytování 12 KM / noc, pro členy organizací sdružených v mezinárodním horolezeckém svazu UIAA polovina.

Chata Srdivode na turistické cestě Gornji Vakuf  - Nadkrstac - Prokoško jezero, by měla být otevřena celoročně

Internet

www.bosna.unas.cz - velmi kvalitní stránky věnované Bosně a Hercegovině v češtině

Vynikající server věnovaný (nejen) bosenským horám:
www.zone-2000.net

KOUZELNÁ VRANICA NA ZÁVĚR

Prokoško jezero - safír i smaragd v náhrdelníku Vranice

Záleží jen na hře slunce, oblaků a větru. Každým okamžikem mění jeho hladina odstín: od jasně modré, až po temně zelenou. Patří k důležitým dokladům někdejšího zalednění Vranice. Nejprve je ovšem nutné se k němu probojovat hřebenovkou.



Nadkrstac - nejvyšší vrchol Vranice

Pastviny postupně vystřídaly holé skály a kosodřevina. Takřka pravidelně se v ní objevují vypálené plochy. Údery blesků? Či jen pastýřské ohníčky bez dozoru?

Severozápadnímu okraji pohoří dominují nejvyšší partie. Svým způsobem připomínají Nízké Tatry. Na úbočí Ločiky ( 2105 m ) se značka spojuje s prašnou silničkou a za průsmykem "Sarajevska vrata" se nečekaně otevírá úchvatný pohled k Prokošskému jezeru ( 1636 m ). S břehy, obklopenými bizarní změtí ohrad, plůtků a dřevěných stavení. Přibližně polovina z nich dosud slouží původnímu účelu, coby sezónní salaše. Ostatní jsou rekreační chaty, které ne vždy respektují původní architekturu.



Prokoško jezero

Díky ostrému středu tradičního způsobu života s moderním jsem svědkem poněkud absurdních scén: na hlavní cestě si kráva čistí rohy o blatník automobilu, hlavy starších žen kryje šátek, neklamná známka, že obyvatelé salaší jsou výhradně muslimové a většina z nich ještě neodložila široké kalhoty - dimije. Toaletní papír mnohde nahrazuje nádobka s vodou a neodmyslitelný doplněk pastevce, vyjma hole a psa, tvoří deštník a tranzistor.

Přiroda vs. lidé: jak dlouho ještě?

Bohužel vysoká koncentrace lidí výrazně narušuje křehké ekosystémy: část splaškových vod končí v jezeře, což má zajisté neblahý vliv na doposud poměrně hojnou populaci vzácné formy čolka horského.

Obdobným problémem je pevný odpad a nedisciplinovanost návštěvníků: zajímala by mě výše IQ frajera, co kolmo, skrz prstenec pastvin, stoupá džípem k protilehlému hřebeni.

Na druhou stranu, obrovský zájem o zdejší věhlasné mléčné výrobky, mezi kterými vítězí delikátní prokošský sýr - kříženec standardního balkánského sýru s mozarellou, se může stát pilířem agroturistiky. Zamýšlené prohlášení jezera za přírodní památku by snad mohlo vnést do poněkud divokého rozvoje alespoň nějaký náznak řádu.


Louky pod Nadkrstcem ozdobily barvy květů

Pohlazení na duši

Jelikož až dosud jsme se nejvyšším vrcholům vyhýbali, nalehko bereme ztečí Nadkrstac ( 2110 m ). Kosodřevinu prokreslila mozaika luk, posetých záplavou barevných květů. Pod skalisky září sytě růžové koberce zakrslého rododendronu, na dně strmých karů se mezi zbytky sněhu lesknou drobná jezírka. Značená cesta dále pokračuje k chatě Srdivode a dále na východ do městečka Gornji Vakuf.

Hluboko pod námi se rozprostírá tajemné okolí Fojnice. Tam v roztroušených  osadách doposud žijí islámští duchovní, kteří pomocí amuletu s vloženým textem - tzv. zapisem, ochrání poutníky před následky černé magie, uhranutím i zlými duchy. A vedle nich prýští léčivé studánky posvěcené bosenskými františkány.

Nenahraditelné informace z první ruky

VÝCHODISKA NA TÚRY DO HOR
co v průvodci nebylo

Kreševo - ze Sarajeva se dostanete autobusem do lázeňského města Kiseljaku, proslulého prameny stejnojmenné minerální vody. Tu si můžete volně načepovat ze zřídla v městském parku. Doporučuju ochutnat krajovou specialitu pogaču sa kajmakom, což je zvláštní pečivo s mléčným výrobkem podobným našemu pomazánkovému máslu. Do Kreševa potom z Kiseljaku pokračujte modrým mikrobusem ze štěrkového parkoviště, cca. 40 metrů od autobusového nádraží. Jízdné činí 2,5 KM.

Fojnica - východisko na Prokoško jezero. Řada muslimských i katolických památek. Partnerem Fojnice je náš Cheb, přímé autobusové spojení se Sarajevem. Mikrobusy odtud jezdí do obce Merdžanići, dále pěšky (od motelu na Jezernici spletí cest údolím potoka), případně si můžete najmout taxi. Makadamovou cestu běžně jezdí za suchého počasí osobní automobily - pozor na vysoké stoupání.

Třetím možným nástupním místem je Gornji Vakuf v údolí Vrbasu, na hlavním tahu Banja Luka - Jablanica - Mostar.

ZNAČENÍ

Bitovnja: od Kreševa vybíhá několik přístupových tras - jedna z nich začíná nenápadnou stezičkou, vpravo z asfaltky k Ribnjaku, cca 200 metrů od loveckého domu. Hned na začátku vám tedy cestu okoření lehké bloudění, později se ale značení zlepšuje a objevují se i směrovníky. Avšak pod hranicí lesa začne dobrodružství nanovo.

Na hřebeni není za dobrého počasí problém s orientací, pokud ale padne mlha, tak jste s největší pravděpodobností za okamžik ztraceni. Od Čadoru k sedlu nejprve vynikající značení, později absolutní chaos díky intenzivní těžbě dřeva a výstavbě nových lesních cest. Je třeba bedlivě sledovat každý kmínek, zarostlá a neprošlápnutá stezka často uhýbá z dřevařských spojnic, v lese mimo ně je ale značení obstojné.

Pogorelica: vyjma kratičkého úseku u chaty zcela bez výhrad

Zec: za dobrého počasí značka dobře identifikovatelná, prochází středem pohoří, křižují ji však pastevecké cesty a v sedlech prašné silničky. Jelikož Zec je bezlesý a tyčové značení neexistuje, za husté mlhy obtížně průchozí.

Vranica: stezka vede převážně po hřebeni, vyšší vrcholy obchází traverzem zleva. Poměrně dobře znatelná, značení nepravidelně na kamenech, možnost sejití na některou pasteveckou cestu. U Ločiky - resp. Sarajevských vrat spleť cestiček, nicméně tady již o víkendech vysoká koncentrace návštěvníků. Ani zde ovšem není přítomno tyčové značení. Ovčáčtí psi spíše mírní.

Nástupní místa na webu
www.kresevo.net
www.fojnica.ba
www.kiseljak.tk

V příspěvku bylo užito citátu z textu písně Jaromíra Nohavici - Sarajevo

Autor děkuje Šimići, členům i členkám oddílu VHT Planinarsko društvo Bitovnja, Kreševo a všem účastníkům pochodu za vynikající společnost a nepřeberné množství informací, které mu nezištně poskytli.

 

Nízké salaše obývají rodiny pastýřů, za nimi však začaly bujet rekreační chaty

Prokoško jezero

Nadkrstac - nejvyšší vrchol Vranice

Louky pod Nadkrstcem ozdobily barvy květů

Kolik desetiletí se tu již košatí tento statný keř kosodřeviny?

Hlavní přítok Prokošského jezera překonává rozrušený skalnatý práh soustavou kaskád

Holá pustina ve směru k Čadoru

Za "Martinovým hrobem" se matně rýsuje nejvyšší vrch - Lisin

Uhlířství patří v horách Bosny a Hercegoviny k rozšířenému způsobu obživy

Typická Pogorelica - zalesněné pahorky, slunné paseky a doutnající milíř

K ubytování na Pogorelici slouží turistům útulná chata

Po překonání strmého výstupu se vynoří mohutná holina Zečje glave

Podvečer v pohoří Zec

Na pomezí Zece a Vranice

Mlžný prales na úbočí Bitovnje

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...