Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bosky na Sněžku i Trosky. V Česku přibývá turistů bez bot

aktualizováno 
Od nohavic nahoru vypadají jako ostatní výletníci. Jen tam dole u země jim cosi schází. Lidí, kteří pohorky či sandály úmyslně nechávají doma a vyrážejí do přírody naboso, v Česku přibývá. Stejně tak pozvolna roste počet speciálních tras určených právě pro turisty bez bot.

Výlet do Moravského krasu bez bot? Yes We Can. | foto: Bosá turistika o.s.

Kdo se loni ke konci září vypravil na Sněžku, možná na jednu partičku bosých poutníků natrefil. "Chodit bez bot je strašně fajn pocit. Přírodu vnímáte všemi smysly, zažíváte pocit volnosti a svobody. Je to návykové," popisuje jeden z účastníků túry David Mrhač, který na výlety naboso chodí zhruba šest let.

Příští týden to bude rok, co s kamarády založil sdružení Bosá turistika. To se snaží ukázat, že výletníci bez bot nejsou žádní špindírové či podivíni. Pořádá proto různé osvětové akce, v květnu to například byl běh na Petřín. "Postoj veřejnosti se postupně mění a zájem je velký," říká Mrhač.

Fotogalerie

Ostatní turisté prý při pohledu na bosá chodidla reagují s úsměvem, pohoršením, někdy i závistí. Spíše než v přírodě občas dochází ke konfliktům ve městech. Například ostraha některých nákupních center vykazuje bosé chodce ven.

"Samozřejmě, když to přeženete a pak si po určité době vezmete boty, tak je to naopak balzám. Nejsme nepřátelé obuvi, to v žádném případě," upozorňuje manažer ve státní správě, který soukromě pořádá i kurzy chození po skle.

Chodím bos i na sněhu. Nedoporučuji rozpálený asfalt

Zhruba sto kilometrů za měsíc urazí bosýma nohama sociální pracovník a pedagog Igor Slouka. Na výlety vyráží každý víkend, za příhodného počasí s ním ťapou bosky i jeho malé děti. "Já jsem skalní chodec, takže chodím bos i na sněhu," říká propagátor bosé turistiky. Turista podle něj může být díky chůzi naboso v příhodnějším psychickém rozpoložení i lepším zdravotním stavu. A pomocí hmatu prožívá výlet jinak než s botami.

"Bosý člověk také kolikrát projde tam, kde pro obutého člověka cesta končí, například ve vodě nebo v blátě. Pro bosou chůzi je nejvhodnější přírodní nekamenitý terén, jako je hlína, jehličí nebo tráva. Naopak je potřeba se vyhýbat rozpálenému asfaltu nebo štěrku," líčí autor knihy Ne-li bosky, z nohou trosky.

Igor Slouka vyráží na pochody bez bot i se svými dětmi.

Igor Slouka vyráží na pochody bez bot i se svými dětmi.

Slouka v březnu sepsal i metodiku bosé turistiky. V manuálu například doporučuje maximální délku výletu zhruba 20 kilometrů. Pro chůzi v náročnějším terénu a při nižších teplotách je podle něj potřeba předchozí trénink. Pokročilejší bosí chodci se v průměru pohybují o něco pomaleji než ti obutí - rychlostí kolem 3,5 km/h.

Bosou turistiku začíná oťukávat už i Klub českých turistů

Dnes už navíc nejsou odkázáni jen na běžné turistické pěšiny, ale mohou využít i několik stezek určených speciálně pro chůzi bez bot. Nejdelší vznikla loni poblíž jihomoravských Valtic a mezi vinicemi se vine do nedalekého Rakouska (více čtěte zde).

Na bosé výletníky mysleli i v Terezině údolí na jihu Čech. Sdružení pro podporu cestovního ruchu na Novohradsku tu postavilo deset chodníků vysypaných štěpkou, kamínky či šiškami. Jeden také vede potokem.

Na podobné zpestření narazí turisté i na hřebenu Beskyd v rámci naučné stezky Gruň-Bílý kříž. Tři sta padesát metrů dlouhý chodník pro bosé nohy i dalších třináct zastavení vytvořili pilní zemědělci ze Starých Hamrů.

"Jsme JZD a když máme všechno hotovo, tak vymýšlíme, co bychom mohli dělat. A napadlo nás toto. Původně jsme si mysleli, že to budeme muset kosit a udržovat, ale jak se tam chodí, tak se chodník vyšlape sám," popisuje předseda družstva Petr Šimeček.

Síť normálních turistických stezek je sice velmi hustá, přesto podle Mrhače speciální bosé pěšiny mají smysl. "Umožňují setkat se na malém prostoru s rozličnými povrchy. Člověk může jít chvíli po písku, štěrku, šiškách nebo se projít vodou a zmapuje si chodidly terén," argumentuje. Další dva prostory, stezka a hřiště, se prý chystají ve středních Čechách.

Řada lidí navíc na uzpůsobených stezkách snáz najde odvahu vyrazit do terénu bez bot. "Všichni svítí svými neopálenými chodidly, všichni se stejně šklebí v blátě a všichni stejně skučí na šiškách. Je to dobrý start k tomu, aby někdo odložil boty a pak chodil běžně po přírodě," dodává Slouka.

Byl to právě on, kdo nedávno kontaktoval i Klub českých turistů. "Novým formám se nebráníme, je to jedna z alternativních možností. Domluvili jsme se, že budeme bosou turistiku prezentovat na našich čtyřech akcích," říká předseda sekce pěší turistiky KČT Jiří Franc. Jako první proběhne 22. června piknik v pražské Botanické zahradě. Na podzim klub akce vyhodnotí a rozhodne, zda se bude netradičnímu druhu turistiky věnovat i dál.

Autor:




Nejčtenější

Červený sníh způsobují sněžné řasy.
Žádné boží varování, barevný sníh způsobují v Krkonoších sněžné řasy

Barevné sněhy, specialita polárních oblastí, jsou i v Krkonoších. Červený či zelený sníh způsobuje intenzivní růst mikroorganismů - sněžných řas. Od dubna do...  celý článek

Hester Stanhope přispěla k archeologickému objevování Blízkého a Středního...
O statečné Růženě a pobavených kanibalech. Jak cestovaly ženy v minulosti

Vášní poznat svět i touhou po exotice trpěly už naše prabáby. V divočinách Afriky, Asie či Jižní Ameriky jim šlo mnohdy o život. Co všechno ženy na cestách...  celý článek

Fotografie z přechodu Hillaryho schodu v roce 2009
Poslední překážka na Everestu je minulostí, Hillaryho schod zkolaboval

Výstup na Mount Everest už nikdy nebude stejný. Horolezci potvrdili, že těsně pod vrcholem se zhroutil takzvaný Hillaryho schod, masivní kus skály, který byl...  celý článek

V pevnosti Boyard, dlouhé 61, široké 31 a vysoké 20 metrů, konalo službu 250...
Historickou pevnost Boyard vlastnil i zubař, zachránila ji televize

Pevnost Boyard, která se ve tvaru oválného prstence zvedá uprostřed moře naproti francouzskému atlantskému pobřeží, proslavila po celém světě televizní hra. A...  celý článek

Laguna Kunturiri
Putování Tibetem Jižní Ameriky. Horská Bolívie na vlastní kůži

Bolívii se někdy přezdívá “Tibet Jižní Ameriky”, protože její značná část včetně největšího města La Paz leží na náhorní plošině Altiplano. A první měsíc jsem...  celý článek

Další z rubriky

V Muzeu filmových legend v Poděbradech si můžete pěkně zblízka prohlédnout i...
Filmové legendy zblízka. Muzeum v Poděbradech nemá v Evropě obdoby

Před čtyřmi lety si přinesl domů své první exponáty filmových hrdinů. Jeho vášeň brzy začala nabírat na obrátkách a výsledkem je unikátní Muzeum filmových...  celý článek

Replika dobového příbytku ve Znojmě
Smrt při porodu a tisíc let staré vejce. Památky Velké Moravy ve Znojmě

Těžiště zájmu o dědictví Velké Moravy se převážně naklání k Uherskému Hradišti, Mikulčicím, Pohansku či Nitře. Úplně bokem hlavního proudu zatím stále zůstává...  celý článek

Žulové skalní město na Čertově hrádku
Čeřínek v srdci Vysočiny: srdcová záležitost, která není pro každého

Jeden z nejvýznamnějších a taky nejvyšších kopců Českomoravské vrchoviny je místem s osobitým geniem loci, kam se dá vracet stále dokola. Věrní a pravidelní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.