Věčně pracuje v symbióze s celým pralesem. Džungle shora v neustálém pohybu. A což teprve když noha puzena touhou po dobrodružství vykročí. Lávka se propadne a jde do závratného kmihu. Každou tisícinou vteřiny se prales musí převrátit nohama vzhůru.
Provazová stezka v korunách džungle u horkých pramenů Poring na severním Borneu, to je jak bungee-jumping bez pádu s pohledem hluboko jak z vrcholu Petřínské rozhledny při zemětřesení. Nakonec to zvládne i strašpytel. Většinou. Co jiného mu ostatně zbyde. Když už se člověk vypraví na Borneo, tak je to vesměs jedinkrát za život.
Granitová čtyřtisícovka Mt.Kinabalu soupeří s duhovými hloubkami korálových útesů. Zbytky deštného pralesa skrývají úžasná tajemství tropické flóry a fauny včetně obří květiny rafflesia, vzácného "lesního muže"- orangutana a motýlů s rozpětím křídel jak dvě roztažené lidské dlaně. Zuřící potoky si razí z hor cestu až k bažinatým bludištím mangrovníkových lesů, jejichž korunám kralují opice nosaté.
Už kousek za hlavním městem Kota Kinabalu kilometrové pláže jakoby vypadly z romantických dobrodružných filmů. Horký pás bílého písku lemuje z jedné strany teplé moře a z druhé porost palem. Sem tam trosky dřevěných člunů, které poznamenal zub času a slaná voda.
Další zázračný svět je přímo na dosah. Stačí nasadit brýle, nechat se unášet na hladině a dívat se do hlubin, kde se to hemží rybami, sasankami a korály roztodivných druhů, tvarů a hlavně barev.
Vzpomínáte ještě na statečného Sandokana a krásnou Perlu Labuanu? Pocházejí právě odsud, z Bornea. Sandakan je druhé největší město severní části ostrova, kdysi jeho dřevařská mekka, a Labuan je ostrůvek, dnes paradoxně snad nejméně zajímavé místo. Ačkoli i to je malý ráj - bezcelního obchodování a kuriozního, ale stále atraktivnějšího potápění k vrakům lodí. Je jich zde několik, třeba vrak americké minolovky 'Salute', která tu za druhé světové války najela na minu.
Ale jinak zlatým hřebem přírodního potápění je ostrůvek Sipadan - podle odborníků jedno z nejlepších míst na světě.
A když omrzí moře, vzhůru na Mt.Kinabalu ('Čínská vdova'- podle místní pověsti) vysokou 4101 metrů. Nejvyšší hora mezi Himalájemi a Novou Guineou je zároveň jednou z nejdostupnějších čtyřtisícovek světa. K jejímu zdolání nepotřebujete žádné horolezecké vybavení. Jen dobré boty, batoh s pláštěnkou, čepicí, rukavicemi a baterkou. Technicky nenáročný výstup zabere dva dny, ale odměna je královská - ze střechy jihovýchodní Asie se otevírá úžasný pohled na celý sever Bornea.
Mt. Kinabalu je součástí stejnojmenného přírodního parku, který je botanickým královstvím planety. Co lze spatřit? Zbytky džungle a v ní orangutana nebo třeba na tisíc druhů orchideí - hlavně proslulou rafflesii - největší květinu světa, jejíž květ dosahuje v průměru až 70 centimetrů.
Severní Borneo, malajsijský stát Sabah, je skoro rájem na zemi, kde do džungle je to z moderní civilizace daleko jako z Prahy do jižních Čech. Ale pozor, dostanete se většinou jen na její okraj. Kdo chce dál, musí sáhnout hlouběji do pěněženky.
Moře od tropických porostů stále ještě občas dělí jen úzký písčitý pás, někde se do toho vklíní mozaika vodních vesnic "námořních kočovníků" z kmene Bajau.
Vesměs hornatá krajina je porostlá dnes především sekundárními lesy, ve východní části pak převažují nekonečné plantáže palmy olejnaté, které vystřídaly vykácený prales.
Městům a vesnicím dominují pozlacené kopule islámských mešit. Někde září veselé budhistické chrámy, známka toho, že hlavním ekonomickým motorem této části ostrova je čínská komunita. Cestou napříč severním Borneem by pak návštěvník neměl opomenout tradiční 'longhausy' dlouhá domorodá bambusová obydlí na kůlech. A barevné trhy s takovými druhy ovoce, jaké nejsou k vidění nikde v Evropě. A také bizarní pohřebiště těžkých zemních strojů, připomínku "zlaté éry" těžby pralesa, kterou dnes vystřídala masová těžba palmového oleje.
Exotické Borneo, kde se tak obdivuhodně prolíná moderní svět s ostrůvky divoké přírody, má snad jedinou "malou" nevýhodu - leží proklatě daleko. Ale jak se tam už jednou dostanete, tak to stojí opravdu za to.
JAK SE TAM DOSTAT:
Cesta je dlouhá a proto také není levná. Z Prahy nejlépe do Vídně a odtud letadlem do malajsijské metropole Kuala Lumpur. A pak znovu letadlem přímo na Borneo do hlavního města státu Sabah, Kota Kinabalu. Trvá to skoro 24 hodin a cena je kolem 30 000 korun.
JAKÉ JE KLIMA:
Tropické, ale ještě snesitelné. Teploty nepřesahují 33 stupňů Celsia. Více prší mezi listopadem a únorem. Severní část ostrova nezná tropické bouře. Proto ji místní lidé odedávna nazývají "Zemí pod větrem".
KDE SE KOUPAT:
Pláže není třeba hledat. Jsou všude. Trojice moří omývající severní Borneo má ale teplé vody a koupat se přes poledne je nerozum. Opravdové osvěžení poskytuje ráno a večer.
 Tropický les začíná hned tam, kde ztrácí svoji moc moře |
|
 Pohled z pláže u Kota Kinabalu na Jihočínské moře (nahoře), dole vodní obydlí čínského rybáře pana Wonga v deltě řeky Kinabatangan na východě ostrova |
 Pralesní provazová lávka ve výšce Petřínské rozhledny |
|
