Bořeň: přírodní zázrak uprostřed krajiny plné komínů

I krajina, kde na obzoru kouří vysoké komíny továren, může mít své kouzlo. Přesvědčíte se o tom při toulkách kolem severočeské Bíliny. Během výletu na kopec Bořeň, jeden z nejvyšších znělcových útvarů střední Evropy, objevíte uprostřed průmyslové zóny unikátní ostrovy přírody.

Kopec přitahuje svojí krásou poutníky už stovky let

Pyšná silueta vrchu Bořeň upoutá motoristy jedoucí do Mostu nebo Bíliny na první pohled. Kopec, vyčnívající 300 metrů nad okolní krajinu, je nepřehlédnutelný.

Kdyby tahle hora (539 m) měla vlastní kroniku, zdobily by ji autogramy přírodovědců zvučných jmen. Zdejší přírodní krásy vychválil už v 17. století Bohuslav Balbín. V roce 1791 vystoupil na Bořeň přírodovědec a cestovatel Alexander von Humboldt, který ve svých denících hovoří o nadšení z rozhledu a krásy místa. Na Bořeň opakovaně vystoupil i slavný německý básník a milovník přírody J. W. Goethe.

Pohled z Bořně na Želenický vrch (455 m n. m.) a Zlatník (521 m n. m.). V popředí hvězdnice alpská

Největší nepískovcová lezecká oblast u nás

Dobrým výchozím bodem výletu je Bílina, případně železniční stanice Bílina kyselka, odkud se vydáte pěšky po zelené turistické značce až k Chatě pod Boření. Pokud jedete autem, můžete zaparkovat přímo u chaty.

Poznávací značky zaparkovaných vozů ze všech koutů Česka jsou důkazem, že sem nechodí jen místní. Není divu, míří sem nejen turisté za pozoruhodnou přírodou, ale i horolezci. Bořeň je se svými více než 100 metrů vysokými stěnami největší nepískovcovou lezeckou oblastí u nás a nabízí výstupy všech druhů a obtížností.

U skal na první pohled zaujme pravidelná sloupcovitá odlučnost

Vzhůru po rozkvetlém "koberci"

Od chaty vás pak k vrcholu dovede naučná stezka, dílo studentů bílinského gymnázia. Informační cedule postupně představují zdejší národní přírodní rezervaci, která tu byla na ploše zhruba 23 hektarů vyhlášena už v roce 1977. Dozvíte se například, že tu žije 22 druhů chráněných ptáků včetně výra velkého, vyskytuje se tu i ropucha zelená či užovka hladká.

Po chvíli cesta opustí les a před vámi se v celé kráse vynoří rozkvetlá stráň, vypadá jako obrovitá skalka. Zatímco žlutá tařice už má letos své nejlepší dny za sebou, vlády nad svahem se ujímají další rostliny: růžový hvozdík kartouzek, fialová mateřídouška, žlutý jestřábník, bílá tolita lékařská, kvést začínají různé druhy trav.

Mateřídouška je oblíbenou přistávací plochou modráska rozchodníkového. Bohužel, tento krásný motýl u nás patří mezi ubývající a ohrožené druhy.

Po chvíli se ukáže, že tenhle úžasný pohled, zvlášť když stráň ozařuje podvečerní slunce, je jen jakousi předehrou před dalšími krásami. S přibývajícími výškovými metry se objevují další a další rostliny. Ať už odkvetlé koniklece luční, které jsou zajímavé i po odkvětu, nebo největší chlouba zdejší lokality - hvězdnice alpská, přezdívaná též bořeňská astra.

Hvězdnice alpská, bořeňský poklad

K Bořni se vztahuje spousta pověstí o pokladech, botanici ale mají jasno. Ti zařadili do klenotnice naší nejvzácnější přírody hvězdnici alpskou. Na seznamu ohrožených rostlin je uvedena v kategorii C1, tedy mezi kriticky ohroženými druhy naší květeny.

Hvězdnice alpská

Při pohledu na květ podobný kopretině, kde okvětní lístky nejsou bílé, ale fialové, možná někoho napadne, že má "něco takového" na zahrádce. Ano, hvězdnice je velmi rozšířená skalnička. Nicméně ta, která roste v zahrádkách, se liší barvou květu i vzrůstem.

V přírodě tuto rostlinu opravdu jen obdivujte! Právě vrch Bořeň je jedním z pěti posledních míst u nás, kde je možné ji ve volné přírodě spatřit. Hvězdnice totiž roste jen tam, kde od doby ledové nikdy nebyl žádný les. Právě na Bořni je její výskyt největší.

Rajče

Další fotky z Bořně prohlížejte ZDE

Lev, mamut, nebo obr?

Horolezce, které sem tam cestou míjíte, zajímá jen to, jak zdolat zvolenou skalní cestu. Vy se můžete kochat bohatými trsy smolničky obecné a stoupat k vrcholu.

Vrcholový kruhový rozhled do kraje opravdu nezklame. Na jedné straně Bílina se svými obrovitými komíny a na druhé straně nádherný pohled do krajiny, na severu Krušné hory, na východě Milešovka, na jihu Zlatník.

Najednou vám nebudou ani moc vadit ty komíny, jako by do té sopečné, zvrásněné krajiny Českého středohoří svým způsobem patřily.

Co vám mohutná hora Bořeň připomíná, to záleží nejen na vaší fantazii, ale také na místě vašeho pozorování. Zatímco pro obyvatele Bíliny tento mohutný znělcový masiv představuje lva připraveného ke skoku, v Liběšicích v něm vidí hlavu mamuta. V nedalekých Želenicích jsou přesvědčeni, že pozorují hlavu obra.

Může se hodit

Užitečné weby
Bílinská přírodovědná společnost

Virtuální výlet na Bořeň

Počítačový 3D model Bořně

---

Bohuslav Balbín o Bořni, ze svazku Krásy a bohatství české země
"Staří vykládají, že tato hora má své zajímavosti: že byli někdy spatřeni dravci, jak vylétají z jeskyň a opět tam zalétají. Že ve svém nitru chová zlato a stříbro a že tam byly nejednou nalezeny drahé kameny, ale také hadi s korunkami a že tam rostou vzácné byliny. To všechno vyprávějí dávné zkazky. Sám myslím, že je to pravda.

Když jsem se dostal do Mirošovic, vystoupil jsem nejednou na tu horu, ačkoli se tam jde příkrou cestou a dost nebezpečně po kluzkých kamenech. V životě jsem nespatřil strmější výšinu (nevyjímám ani tu, kterou ukazují na Moravě u hradu Letovic). Nejenže má hora směrem k Bílině úplně sráznou boční stěnu, ale ještě je v ní dutina, takže kdo se dívá dolů, připadá si jako pták.

Můj průvodce za mé přítomnosti jmenoval a trhal diptam, třemdavu, šafrán a jiné neznámé rostliny a keříky; později pak jsem diptam ukázal lékařům a schválili jej. V úvale pak rostlo plno květin, jež jsem neznal a dosud nespatřil...."

---

Zdroj: Mapy © PLANstudio