Volba není jen otázkou chuti či vkusu: příklonem k jedné z oblastí se člověk víceméně vtěsnává do skupinové charakteristiky. Vína, která stojí na opačném konci hodnotícího žebříčku, se rovněž po dlouhá desetiletí ztotožňovala s jedním regionem: kraj Languedoc byl pro vinaře dlouho místem s nejhorší pověstí. Miliony litrů zdejšího vína používali Francouzi tak nejvýš k vaření. Export poškozoval image jiných oblastí ve světě a zdejší lahve s označením vin de table, budily nanejvýš pohrdavé úšklebky. Pokud víno, tedy jedno z dvojice slavných oblastí, zněla dvousměrná možnost volby: bordeaux i burgundské mají svá pro i proti. Rivalita stará jako samo francouzské vinařství připomínala dlouhou zákopovou válku, která se pravidelně vyostřuje na veletrzích, při aukcích či při sklizních. Linie ostré rivality probíhají v každé restauraci, u každého stolu. Každý z obou světů se tváří nesmiřitelně, jakoby druhý tábor téměř neexistoval. Bordeaux se zdá být více otevřeno do světa - možná již od doby, kdy v Akvitánii vládli Angličané. Odrůdy pěstované v Bordeaux, cabernet-sauvignon, merlot se stejně lehce pěstují i v jiných oblastech. Naopak kraj burgundského, rozlohou čtyřnásobně menší, se zavedl jinde zcela výjimečně. Dají se odlišit v kvalitě? Těžce, rozdíl tu ale je. Bordeaux vykazuje pravidelnější kvalitu, burgundské se trochu obtížněji vtěsnává do obchodnických tabulek. Je to víno velkých pozitivních emocí, ale i zklamání, říkají znalci. Sběr z jedné parcely se může zcela zásadně lišit. U Bordeaux se kvalita snáze dešifruje. Burgundské vyhledávají znalci - či snobové, je to víno pro elitáře. Bordeaux je častěji nápojem osvícených amatérů. Podobná srovnání jsou těžko průkazná. Stoupenci, kteří přísahají třeba na lahev s etiketou Bordeaux Sauvignon Calvet, se nikdy neshodnou s někým, kdo si zamiloval burgundské Chardonnay Chevalier-Montrachet. Těžko srovnávat nesrovnatelné, říkají znalci. Různé odrůdy, odlišné klima i půda. Naštěstí existují i ryzí nadšenci, kterých jakoby se spory netýkaly. Nezajímají je značky ani původ. V kraji Languedoc, kde dlouhé roky psali smutné kapitoly pokleslého vinařství teď holdují vínu napravené pověsti. Přestali soutěžit s levnými španělskými značkami a nabídli Francii víno s vylepšenou reputací, s etiketou vin de pays. Vyhovuje těm, kdo nehledí příliš na značku. Je pro ty, kdo již nepijí víno ke každému jídlu, ale zároveň nemají na nejdražší značky. Takže jakou z mnoha vinařských oblastí volit, má-li člověk už náladu utrácet? Možná to není to nejpodstanější, zdá se některým odborníkům. Pan Pierre Duval, znalec francouzských vín, míní, že nejdůležitější je nehledět příliš na etiketu a pít bez zábran to, co člověku chutná. Pokud je konzument příliš svazován dojmem z etikety, podléhá dopředu sugestivnímu očekávání a nápoj si nevychutná...
 Burgundská kuchyně. |
