Chcete nový mobilní telefon, módní oblečení nebo značkové boty? Pestrý výběr různých obchůdků najdete na Colabě, což je luxusní nákupní zóna poblíž Gateway of India ( Brána Indie ). Také zde narazíte na čilý turistický ruch, protože jste v bezprostřední blízkosti drahých hotelů jako je Taj Mahal Hotel. Na Colabě patří k dobrému bontónu zajít na oběd nebo na skleničku do Leopold Cafe, navštěvovaném hlavně cizinci.
Prodej drobných suvenýrů jako jsou vyřezávaní sloni či obrázky malované na umělém hedvábí, je také soustředěn v této zóně. U pouličních prodejců můžete smlouvat cenu minimálně o jednu třetinu, ale také se nám podařilo jít s cenou až na pětinu, záleží na koho člověk narazí a jak velký zájem o danou věc projevíte. Indové jsou rození obchodníci a Vaše upřímné nadšení a očividná radost z vyhlédnutého předmětu bude ohodnocena již předem vyšší cenou.
Ve státních obchodech jsou pevné ceny, kde se nesmlouvá, mezi ně patří např. obchody se zlatem a stříbrem, značkové prodejny nebo potraviny. V některých obchodních komplexech najdeme státní i soukromé obchůdky s bohatou nabídkou všeho možného i dokonalé věrné napodobeniny kabelek známých značek Louise Vuittona či Yvesa Saint Laurenta, samozřejmě za překvapivě nízké ceny.
Štěstí na celý rok, to je nabídka venkovanky, která čeká se svojí krávou na rohu klimatizovaného obchodu. Za pouhých 5 rupií si z ošatky koupíte hrstku trávy, nakrmíte posvátnou krávu a podrbete jí za uchem. Kousek od kravské oháňky najdete spoustu druhů ovoce, rozloženého na pultech či ošatkách na zemi, které si můžete „ pozor bez smlouvání „ zakoupit. Na ulici se také uplatní všechna možná řemesla, a tak vedle sebe sedí rozměňovač mincí, švec, který obnovuje staré boty, čistič uší, dva holiči a balič betelového listí. Všude lákavě voní levná pouliční kuchyně, plněné smažené placičky a jiná indická lákadla. Některým se samozřejmě odolat nedá, a tak veškerá hygiena jde stranou.
Indická kuchyně je pikantní a ostrá, to co se v Evropě jíst nedá, jako hromada chilli papriček, se snáší ve velkých vedrech a odlišných klimatických podmínkách úplně jinak. V Bombaji se dá jíst za rozumné peníze, v levnější jídelně stojí vegetariánské nudle 40 rupií a kuřecí 60 rupií, které v drahém klubu stojí přibližně o 20 rupií více. Minerální voda 1,5 l. zn. Bisleri stojí 12 rupií a velmi silné pivo zn. Kingfischer, prodávané v 0,7 lahvých stojí v obchodě s alkoholem kolem 45 rupií. Většina ostatních, běžně v Indii dostupných potravin, je o něco levnější než u nás.
Bohatí mladí Indové mluví dobře anglicky, chodí moderně oblečení, jezdí slušnými auty, poslouchají současnou hudbu, vyznávají americký způsob života a stravují se v McDonaldu. Holdování dvojitým cheesburgerum a cole se projevuje na dvojitých bradách baculatých strávníků. Návštěva McDonaldu se stala vysloveně snobskou záležitostí, takže v neděli se před ním tvoří dlouhé fronty. Indové si tuto americkou vymoženost natolik považují, že zde nesmíte udělat ani záznam na videokameru. Jinak hamburger je o něco levnější než u nás a mnohem pikantnější, hovězí je však nahrazené skopovým.
Pozve-li Vás bohatý Ind do restaurace, vezměte si sebou raději svetr, čím dražší restaurace, tím je více zesílená klimatizace. Indové jedí pravou rukou maso, placky i rýži s tekutou omáčkou a v prstech si z jídla vytvářejí kuličky. Po tomto obřadě odkráčejí se svojí pravicí směrem ke koupelně, kde téměř rituálně opláchnou prsty v misce s vodou. Naopak levou ruku používají k intimní hygieně.
Po jídle někteří žvýkají nebo kouří betelové svitky, které jsou tradičně používány k ústní desinfekci a k trávení. Alkoholu se v Indii příliš neholduje, k běžným nápojům patří ovocné limonády, voda, silné čaje nebo káva, zakoupit však můžete indický rum „ Old Monk“, kvalitní indické pivo „ Kingfischer“ či alkohol z dovozu. Jeho konzumace na ulici je však zakázána.
 |
 |
 |
 |
 |
