Lopeník z Nové hory

Lopeník z Nové hory | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Kyselka, slivovice i konec světa. Předjarní výlet na Velký Lopeník

  • 3
Plno drobných dobrodružství a nečekaných překvapení provází právě v těchto předjarních dnech výstup na Velký Lopeník v Bílých Karpatech. Zdánlivě nenáročný výlet po kluzkém blátě, podmáčených loukách a rozbředlém sněhu dokonale prověří vaši aktuální formu i stav turistické výstroje.

Velký Lopeník v Bílých Karpatech je vyhledávaným cílem turistických výšlapů ve Zlínském kraji. Mohutná hora na moravsko-slovenském pomezí dosahující výšky 911 m láká návštěvníky hlavně elegantní dřevěnou rozhlednou, která loni v létě oslavila již 10 let existence.

Za pozornost stojí také okolní svérázný kopaničářský kraj s dochovanými a dosud praktikovanými styly tradičního živobytí a hospodaření. Mezi typické krajinné prvky patří rozptýlené osídlení s drobnými památkami lidové architektury, louky, pastviny, švestkové sady a přímo pod Lopeníkem také prameny přírodních kyselek.

Konec světa v Březové

Kolem nejznámější Březovské kyselky, zvané též Janáčkova, se ubírá trasa dvacetikilometrového značeného okruhu, v jehož pomyslném středu uvnitř hor se rozkládá rázovitá folklórní dědina Březová. Leží tzv. „za kopcem“ v údolí, které sem zasahuje ze Slovenska. Místní geografickou situaci vystihuje snad nejlépe „Škola na konci světa“, což je přídomek zdejší základky specializované na dálkovou domácí výuku přes počítač.

Nejhezčí pohled na Březovou se otevírá ze žluté turistické trasy vedoucí ze silničního sedla U křížku směrem na jih na Novou horu (552 m). V sedle U křížku lze zaparkovat a taky si odskočit na jednu z proslulých „šesti rozhleden Slovácka“, postavených v uniformním stylu na pochybných místech za peníze Evropské unie. (Čtěte článek: Vyhlídky pod kopcem i na hnůj. Tak se u nás staví rozhledny za miliony z EU).

Naším cílem je ovšem 5 km vzdálený Janáčkův pramen pod Novou horou. Hned první kroky ukazují, že putování krásnou bělokarpatskou krajinou nebude v tuto předjarní dobu jednoduché. Lesní cesty plné bláta, čvachtající louky a kluzké chodníčky vyžadují nejenom odlišnou techniku chůze, ale dávají zabrat hlavně botám a kalhotám. Dalším nemilým překvapením je devastující těžba dřeva způsobující, že zelená turistická trasa nad Janáčkovým pramenem je doslova „zarúbaná“ a sledování značek takřka nemožné.

Prastarý soudek Janáčkovy kyselky

Nakonec však přece jenom přicházíme po sérii bloudění ve stržích k upravenému prameni nesoucí jméno našeho hudebního génia. Leoš Janáček jej proslavil svými opakovanými návštěvami na počátku 20. století při svém pobytu v Luhačovicích. Nechodil sem ovšem na kyselku, ale především za místními šohaji, kteří tu na okolních pastvinách pásli koně a zpívali lidové písně, jež Janáček pilně zapisoval a později využíval ke své tvorbě.

Horní pramen o celkové mineralizaci 2300 mg/l zachycuje kameny vyzděná čtvercová studna zakrytá betonovým poklopem. Malý přízemní otvor v čelní stěně slouží k nabírání, a zároveň jako přepad do podzemní roury, která ústí ve svahu asi 10 m pod studnou a nabízí pohodlnější způsob odběru. Voda z roury je ovšem již značně ochuzená o oxid uhličitý, což výrazně snižuje její chuťové vlastnosti (původní obsah CO2 činí 2300 mg/l).

Zhruba o 150 m níže se vlevo od turistické trasy ukrývá dolní pramen kyselky jímaný ještě v nedávné v minulosti (2009) starým dubovým soudkem o šestnácti segmentech. Dnes je v zemi místo něj zasazena nepříliš vzhledná betonová skruž s poklopem. Starý památný soudek byl po rekonstrukci zřídla přenesen do „rodné“ obce Březová. Najdete ho naproti obecnímu úřadu v zahradě malého muzejního areálu připomínající tradiční kopaničářský život v minulosti.

Dlužno dodat, že obdobné starobylé jímání minerálních vod do vydlabaných dutých kmenů se dochovalo v sousední slovenské obci Nová Bošáca na úpatí Velkého Lopeníku.

Studna s kyselkou a rumpálem v osadě Španie

Vesnické muzeum v Březové

Původní šesnáctisegmentový soudek z dolního Janáčkova pramene jako muzejní exponát v Březové

Smrkem zarůstající Lopeník

Vraťme se však k hlavnímu cíli výletu, kterým je vrchol Velkého Lopeníku. Nejkratší, avšak zároveň nejnáročnější a nejméně používaná turistická trasa vede ze Starých Dílů, což je místní část Březové pod Janáčkovým pramenem. Avizované 3 kilometry na rozcestníku se zdají být nekonečné a zaberou minimálně celou hodinu. Ostatně při překonání 560 výškových metrů se není čemu divit!

V úvodní části kolem potoka připravili letošním turistům nemilé překvapení místo lesáků pro změnu zemědělci. Místo vyšlapaného chodníčku oranisko až k potoku, takže projít bez nánosů bahna na botách nelze. Naštěstí brzy poté začíná sníh, takže se vše perfektně a rychle očistí. Ještě předtím je však třeba dlouhým skokem překonat potok s chybějící lávkou, který má v tuto roční dobu výrazně vyšší průtok.

Zelená výstupová trasa vede dlouho po lesních svážnicích, po dosažení hraničních patníků se jde už jenom strmým chodníčkem. Blízkost vrcholu avizují starobylé bukové solitéry roztodivných tvarů. Jsou to skromné zbytky bukového pralesa, který ještě ne tak dávno tvořil významnou část zdejších lesů. K definitivní likvidaci přitom došlo až ve 21. století poté, co se zde nepodařilo vyhlásit přírodní rezervaci. Oč méně buků, o to více smrkové monokultury. Ta už dokonce pohltila celý vrcholový hřeben tvořený ještě v 70. letech 20. století bezlesou poloninou.

Důkazem jsou například slova známé kopaničářské písně „Lopenické vršky holé nebudeš ty dívča moje (nebudeš mi rozkazovat, z hospody mě vyhazovat...)“. Smrky povyrostly znatelně i za dobu desetileté existence lopenické rozhledny a postupně zaclánějí její západní vyhlídkový obzor. Pokud nějaký nepadne, Březovou odtud za chvíli už vůbec neuvidíte. Zcela v lese se dnes ukrývá také hezká kamenná studánka západně pod vrcholem.

Výstup na Lopeník po zelené značce

Bílé Karpaty z Lopeníku

Rozhledna na Lopeníku

Od křížku ke slivovici

V úvodu článku zmíněný dvacetikilometrový okruh pokračuje z Velkého Lopeníku po zelené na Malý Lopeník a odtud po žluté dolů kolem chaty Lopeník do stejnojmenné vesnice k silnici. Odtud krátce nahoru na protilehlý hřbet, kudy prochází červeně značená magistrála „Cesta hrdinov SNP“. Odtud zbývá přejít posledních 5 km přes Studený vrch k silničnímu sedlu a rozhledně U křížku.

Pokud máte dost času, doporučujeme zavítat buď přímo z Velkého Lopeníku pěšky po modré anebo autem přes Březovou na Slovensko do Bošácké doliny. Ta je proslulá nejlepší slivovicí v zemi našich východních sousedů. Objevíte zde rovněž pozoruhodné prameny kyselek, které jsou prý k zapíjení slivovice nejlepší.

Kyselky v Nové Bošáci

Zřídelní pásmo uhličitých minerálních vod v Bílých Karpatech se projevuje hlavně na jižním úpatí Velkého Lopeníku v okolí obce Nová Bošáca, kde stojí za návštěvu tři prameny. První vyvěrá v osadě Predpoloma do vydlabaného kmene s dřevěným poklopem. Pramen pravidelně „bublá“, stěny jímky pokrývají železité usazeniny. Druhý se nachází severně od osady Ochodnickovci, kde kyselku pod osamoceným stavením (levý břeh potoka) zachycuje nádherný otesaný kmen o hloubce téměř 1 m. Minerální voda v něm je naprosto čirá a lze přes ni dohlédnout až na štěrkovité dno jímky, kudy občas probublává oxid uhličitý.

Itinerář trasy

U křížku – Nová hora, 4 km (žlutá) – Janáčkův pramen, 5 km (zelená) – Staré Díly, 6 km (zelená) – Velký Lopeník, 9 km (zelená) – Malý Lopeník, 10 km (zelená) – obec Lopeník, 14 km (žlutá) – Obecní Háj, 15 km (žlutá) – U křížku, 20 km (červená).

Třetí pramen se nachází v osadě Španie v lesíku naproti partyzánskému památníku. Nejedná se o klasické přírodní zřídlo, ale studnu s uzavíratelným kamenným nástavcem a jednoduchým ručním rumpálem. K čerpání kyselky slouží kovový džber napevno zavěšený na řetězu. V kovových skružích, pokrytých železitými usazeninami, lze pozorovat občasné probublávání oxidu uhličitého. Pramen je unikátní v tom, že u nás se již s tímto archaickým, kdysi však zcela běžným způsobem nabírání vody, prakticky nesetkáme.

V regionu pod Lopeníkem se drobné zdroje kyselek využívaly kromě zahánění žízně k zadělávání těsta a hlavně k zapíjení slivovice, což přispívalo k omezení neblahých účinků alkoholu a kocoviny.

, pro iDNES.cz