Vypadáme jako rytíři, kteří se rozhodli pokořit lítou saň rozvalující se v hlubinách černého lesa i na zelených pastvinách, poskytujících opulentní snídani všudypřítomným kravám.
Pokořit ji, alespoň zčásti. Pokořit BikeWorld Leogang, Mekku všech extrémních obdivovatelů horských kol.
Tenhle svět bikerů je plný můstků, větších i největších náspů, skoků, mostů - a pádů. Je to trať, kde si sáhnete na dno, přestože pojedete pořád dolů. Je to poněkud náročnější cyklostezka na sjezdovce, na níž pochopíte, proč je měkký prašan v zimě k lyžařům milosrdnější než v létě tvrdými plášti rozbrázděná půda k cyklistům. Je to výzva, která vám po příjezdu do Česka nedá spát.
Nechte pracovat odborníky
Vyjíždíme v odpoledním horku lanovkou Asitzbahn, která vede na alpský vrchol Asitz do 1740 metrů nad mořem. Před chvilkou jsme opustili půjčovnu v hotelu dole pod nástupní stanicí. Během několika minut jsme se z obyčejných fandů horských kol stali extrémními bikery.
Kolu tady totiž nikdo jinak než "bike" neřekne.
Člověk si sem nemusí vůbec nic přivézt. A taky nemusí vůbec nic umět. Stačí prostě nechat pracovat odborníky, vstřebávat, nasávat informace a zkoušet. Pomalu, zpočátku jen krátký sjezd a první most. Skok! A ještě jednou. A teď trochu ostřejší tempo. Neboj se, těžiště posuň dozadu. Pozor, musíš se vyhnout tomu červenému kameni! Instruktor Saša zná trať do posledního místa.
Vystupujeme v mezistanici lanovky, na počátku všeho. Tady totiž začínají tři trasy. Tři možnosti, tři volby. Černá, sjezdová čili "downhill" je zatím mimo naše schopnosti. Červenou, freeridovou, se pokusíme zdolat. Začínáme však na modré, výletní či tréninkové, prostě takové, kterou můžete sjet i na dědečkově kole. Bezpečně však při tom spálíte brzdy.
Soustředěně sleduji pokyny, které nám Saša dává. Je to zvláštní pocit, stát na okraji čehosi a dívat se, jak se kolem vás neskutečnou rychlostí řítí jeden obrněný muž za druhým. Dolů do hlubin. Ztratí se tak rychle, že ani nestačíte okoukat techniku.
A hlavně se nahoře nad vámi vynoří jako blesk. Je to okamžik, kdy nesmíte stát v cestě.
Nahoru a dolů, pořád dokola
V roce 2001 BikeWorld v rakouském Leogangu, na cestě k proslulým střediskům Zell am See, Kaprun, Kitzbühel, otevřeli nadšenci, kterým nestačily stovky kilometrů fantastických cyklostezek, jež tento region protínají.
Leogang totiž opravdu není jen o extrému, byť přístupném pro všechny. Je to kus Alp, který dává cyklistické zážitky šílencům i rodinám s dětmi, turistům, pro něž je kolo jen dopravním prostředkem v cestě za poznáním, i mladíkům lapajícím kilometry do svého tachometru.
A především - je to skvělý výchozí bod pro to, aby si člověk projel Alpy. Po vrcholech.
Ještě jednou tedy vyjíždíme lanovkou Asitzbahn. Tentokrát až na konec, téměř do dvou kilometrů. Jakmile mineme mezistanici, kopec se zlomí, údolí se zčásti schová a civilizace mizí. Nad námi i pod námi už jsou jenom nevypočitatelné horské masivy.
Lanovkou nahoru vyvážíme i kola. Stejně jako desítky dalších, jimž je šlapání do pedálů pro tuto chvíli jedinou zábavou. Na rozdíl od většiny z nich však nemíříme opět střemhlav dolů, pak nahoru a zase dolů. Pořád dokola - jako na lyžích. U výstupní stanice Berghaus Asitz osedláváme naše kovové oře. Začíná cesta středem cyklistického ráje Evropy.
|
MŮŽE SE HODIT Jak se tam dostat Kde se ubytovat Můžete si také pronajmout celou horskou chatu, selský statek, rodinnou vilu, komfortní byt. Týdenní pobyt pro čtyři osoby vyjde v létě na 400 eur. Více informací najdete na www.almliesl.com. Kolik to stojí Užitečné adresy |
Krajem věčné samoty
Saša nám doporučil túru pěti gondol (lanovek) čili výlet Grande Xtrema, při němž je třeba ujet 72 kilometrů s celkovým převýšením pěti tisíc metrů, projet vrcholky nad Saalbachem a Hinterglemmem, zdolat náročné sjezdové terény.
Volíme střídměji. Na takový výjezd si příště raději najmeme průvodce. Hřebenová stezka, kterou se vydáváme k Schönleitenhütte a pak dál, do kopců i do údolí, nabízí možná mnohem víc. Občas musíme pořádně zabrat do pedálů, občas se prudce svezeme dolů. Vyhýbáme se špičatým skaliskům, náhodným chodcům, snažíme se ignorovat maximální zúžení cesty na dvacet centimetrů.
To všechno na pokraji srázu, na úbočí majestátní hory.
Už asi podesáté přenáším kolo přes mohutné kořeny. Ale vůbec to není k vzteku. Single trail čili horská stezka pro jednoho cyklistu na vrcholcích rakouských Alp je cestou rájem.
To, co člověka šokuje nejvíc, i když by na to měl být připraven, je neohraničitelné ticho. Klid. Hluk údolí sem nedoléhá, turistů potkáváte je poskrovnu.
Jsme absolutně nahoře. V sevření nekonečného království, na dosah vlídnému nebi. Za námi, za zády, cítíme pohled Kamenného moře. Masivu, který se v bouřlivých tvarech vlní na horizontu a odhaluje svoje nerostné bohatství.
Na horách je fascinující to, že když už se dostanete nahoru, vždycky budete jednou muset dolů. Je to pravidlo, které dává zdejšímu životu smysl. Je to pravidlo, které s nohama na pedálech oceníte nejvíce.
Ono "nahoru" však nemusí nezbytně vykonat lidská síla. Stačí vylovit z kapsy pár eur a vyvézt se na vrcholy lanovkou. Následný sjezd do nížin, byť zpestřený výjezdy o několik set metrů výš, nemá konkurenci.
A vůbec to není tak, že byste nepálili kalorie, nesílili svaly. Sjezd na kole s náklonem několika stupňů je náročný, sjezd na kole po zrádné šotolině zanechává roztřesené ruce a zpevněná stehna. Kilometry dlouhý sjezd je vášní, které nelze nepropadnout.
My jsme propadli. A zdá se, že definitivně.
 Cyklotrasy v rakouských Alpách nabízejí všechny stupně náročnosti. Nic se však nevyrovná úzkým stezkám "single trail" po úbočích hor. |
 BikeWorld v Leogangu je jedním z největších specializovaných bikeparků v Evropě |
 BikeWorldLeogang |
 Cyklotrasy v rakouských Alpách nabízejí všechny stupně náročnosti. Nic se však nevyrovná úzkým stezkám "single trail" po úbočích hor. |
