1. Helma, helma a zase helma
Bez helmy prostě nesmíme vyjet. I ten nejlepší, nejzkušenější a nejopatrnější cyklista ji potřebuje a může mu zachránit život. Nejde o to, jak sami jezdíme. Nikdy nevíme, co se stane. Na některých cyklostezkách je přelidněno, může dojít ke srážce s chodcem, jiným cyklistou, bruslařem. Na silnici nás může porazit auto, přes cestu v lese může přeběhnout srna. Ve vesnici do dráhy vběhne pes nebo kočka. To není vymýšlení kuriózních situací. To všechno už se totiž stalo. Autora článku třeba srazil loni ve vesnici opilec na mopedu.
Helma Scott LIN se snímatelným štítkem a hlavně se supermoderní bezpečnostní technologií MIPS
Helma by měla být kvalitní vyrobená tzv. in-mold technologií, kdy je vrchní tvrdá skořápka pevně spojena s měkčí vnitřní tvrzenou pěnou. Neměli bychom na helmě šetřit. Vybírejte od osvědčených značek: Scott, Specialized, Giro, POC, Bell, Fox, Met… Helma musí dobře sedět a měla by mít dobré odvětrání. Takové helmy stojí od jednoho tisíce korun výš.
Nejnovějším bezpečnostním hitem je tzv. MIPS technologie vyvinutá ve Švédsku. Pod vlastní skořepinou helmy je uložena speciální vložka MIPS, která je vůči skořepině pohyblivá a eliminuje sílu nárazu, sníží přenos do hlavy. Ze známých značek jsou u nás k mání takové helmy od firem Scott a POC.
2. Jezdit opatrně a předvídat
Když máme helmu, můžeme vyrazit. Ale je tu hned druhé klíčové pravidlo. Musíme přizpůsobit jízdu svým schopnostem, terénu, povrchu a prostředí. Trochu těžko se vyjmenovávají všechny detaily. Zjednodušeně to znamená jezdit i na cestách vpravo a opatrně.
V druhé polovině srpna srazil cyklista v Jeseníkách ve sjezdu po rušné cestě malé dítě. Oba skončili s těžkými úrazy hlavy v nemocnicích. Kde se stala chyba? Cyklista jel po cestě plné lidí a navíc ve sjezdu příliš rychle. Absolutní chyba. Když jsme v otevřené přírodě, třeba na poli, horské louce bez lidí, kde je výhled dopředu i do stran, tak tam to můžeme s rozumem napálit. Ale například i na krásné lesní cestě musíme počítat se srnou nebo divočákem. Takové srážky bývají fatální.
Při jízdě nám hodně pomůže, když se nedíváme dva metry dopředu, ale sledujeme i tzv. dlouhý horizont a k tomu zapojíme periferní vidění. Je to jako v autě. Ne nadarmo se také říká, že dobří cyklisté bývají dobrými řidiči. Umějí totiž předvídat.
3. Držet pořádně řídítka
Pokud možno vždy oběma rukama. Ne křečovitě, ale pevně. Ve sjezdech a složitějších pasážích vždy s jedním nebo dvěma prsty na brzdách a vždy mít palec dole. Když vletíme do díry, tak nám to nevyrazí řídítka z ruky. Toto bývá jedním z častých důvodů karambolů zejména u žen a dětí.
Co když se chceme napít nebo ve skupině něco ostatním ukázat? Vždy to dělejme v okamžiku, kdy jsme si jisti, že budeme mít kolo i s jednou rukou na řídítkách pod kontrolou.
4. Zákaz sluchátek - rozptylování
Lehko se to řekne, mnohem hůř dodrží. Ale opět je to podobné řízení auta. I na kole bychom se měli soustředit na jízdu. Všechno, co nás rozptyluje, je špatně a může nás nebo ostatní ohrozit. Příklad ze závodního pelotonu: belgický cyklista Wouter Weylandt se před dvěma lety v rychlém sjezdu na Giru ve špatný okamžik bleskově ohlédl a bohužel ztratil kontrolu. Stálo ho to život.
Častým zlozvykem jsou sluchátka. S nimi se nelze soustředit na jízdu. Neuslyšíme například jakékoli varování. I to může někdy zachránit život. Všimněte si například, že i profi jezdci na Tour de France mají sluchátka k vysílačkám jen v jednom uchu. Tím druhým musí vnímat podněty z okolí. I tak ale přiznávají, že je to někdy omezuje a snižuje pozornost. Sluchátka prostě patří na rotoped do posilovny, nikdy ne ven na kolo.
5. Dělat pauzy
Unavený cyklista je nebezpečný cyklista. Když je člověk unavený, sklopí hlavu dolů, nekouká pořádně před sebe a při první komplikaci je v krizi. Chce to pravidelně při výletě odpočívat a také se občerstvovat.
6. Být vždy dobře vidět
Přední a zadní světlo Blackburn Flea USB. Malé, výkonné a dobíjet se dá pomocí USB z počítače
I přes den vznikají situace, kdy je cyklista na silnici špatně vidět. Třeba v hlubokých lesních údolích je takové šero, že i za dne není zbytečné rozsvítit nebo blikat. Proto se vyplatí jezdit se světly a v případě nutnosti je zapnout. Dnes už se vyrábí taková světla, která jsou malá, nepřekážejí a přitom dostatečně svítí. Kdo k tomu za šera a navečer přidá odrazovou vestu, neudělá už vůbec chybu.
7. Dobrý technický stav kola
Je pár věcí, které musí být z hlediska bezpečnosti na kole v pořádku. Měli bychom zejména hlídat stav předního kola. Ne každý například ví, co se může stát s předním ráfkem. Pokud na kole nemáme kotoučové brzdy, ale starší brzdy se špalíky, které brzdí o ráfky, měli bychom průběžně hlídat zejména stav předního ráfku. Pokud totiž jezdíme hodně, méně kvalitní ráfek se ze strany rychle ztenčuje a můžeme ho až probrousit. Při jakémkoli větším namáhání pak může prasknout.
Souprava Specialized - základní výbava
Pozornost bychom měli věnovat i stavu brzd. Ať už máme tzv. V braky nebo kotoučové brzdy, je třeba jejich funkčnost občas kontrolovat.
A konečně je nutné hlídat i stav předního pláště. Měl by být správně nahuštěný a s dobrým vzorkem. Se sjetým nebo nekvalitním pláštěm opět riskujeme pád, hlavně v zatáčkách.
8. Vychytávky
Asi budeme těžko nutit cyklistům na cyklostezkách integrální helmy, páteřáky a chrániče kolen a loktů, jaké mají jezdci downhillu. Ale můžeme mít třeba lehké, hodně prodyšné dlouhé prstové rukavice. V případě pádu ochrání prsty víc než rukavičky krátké. Specializované firmy vyrábějí takové cyklorukavice opravdu luxusní a cyklista se v nich vůbec nepotí. S těmi kvalitnějšími jde obsluhovat i chytrý telefon. Rukavice Specialized, Scott, Giro, POC, Fox a další stojí od cca 700 korun.
Rukavice Giro Remedy s Touch Screen Technology - zjednodušeně se s nimi prostě dá ovládat i chytrý telefon.
Kdo nechce dlouhé prstové, určitě by měl mít alespoň rukavičky krátké. Ochrání totiž při pádu dlaně, tam se kůže na těle hojí snad nejhůř.
Už jste také někdy za jízdy nebezpečně zkrouceni dolovali z košíku bidon s pitím? Pak víte, proč většina žen-cykloturistek při pití zastavuje. Dnes se však už vyrábějí speciální košíky na bidon, které umožňují velmi snadné a rychlé vyndání i zasunutí bidonu.
Všestranný batoh Camelbak Rogue se zásobníkem na pití
Abychom však nemuseli z košíku na rámu neustále dolovat lahev a tím riskovat pád, můžeme mít pití ve vaku v batůžku na zádech. Vhodně zvolený pevný batůžek pak při pádu může i trochu ochránit záda. Ty kvalitní, například od firem Camelbak, Osprey, Fox nebo Dakine, stojí od 1 500 korun.
Stejně tak nemusíme neustále vytahovat smartphone s aplikací ukazující cestu a najeté kilometry, ale můžeme ho mít v držáku na řídítkách. Stojí cca 500 korun.
9. Žádný alkohol za řídítky
Zejména u nás je zarytá představa, že pivko ke kolu prostě patří. Co se týče oběda spojeného s delší pauzou, tam asi nejde nic namítat. Ve všech ostatních případech je to s rizikem. Je to opět jako v autě. Nikdy nevíte. Dáte si jedno, pak druhé… Proto radíme každému, ať si objedná raději nealko pivo nebo "rádlera".
10. Oholené nohy :-)
Berte to s nadsázkou. Tohle je spíš pro cyklomaniaky, kteří jezdí každý den. Věřte nebo ne. Kdo jezdí hodně a chce předejít potížím po pádu, ať si klidně oholí nohy. Zraněná místa, cyklistické lišeje, se pak hojí mnohem rychleji.
