Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Špindlerův Mlýn není jen pro bohaté. Jak si ho levně užít na běžkách

aktualizováno 
Říká se mu někdy posměšně český Aspen, přestože má sotva desetinu jeho sjezdovek a rozlohy. Špindlerův Mlýn však neláká jen celebrity na sjezdovky a diskotéky. Na běžkách můžete objevit jeho krásy i bez zlaté kreditky v kapse. Na ta panoramata už nikdy nezapomenete.

Ze Špindlerovy chaty vyrážíme do mírného kopce. | foto: Pavel Kozubek, Cyklotoulky.czpro iDNES.cz

Dnešní reportáží se pokusíme poopravit některé zakořeněné mýty o Špindlu a představíme ho nejen jako největší středisko sjezdového lyžování u nás, ale i jako skvělou destinaci pro milovníky bílé stopy.

Mýtus číslo jedna – je tu draho

Nejznámější, největší a nejpopulárnější horské středisko v Čechách se rozkládá v nadmořské výšce oscilující mezi kótami 575 m n.m. až 1555 m n.m., kousek od pramene Labe, v nejkrásnější části Krkonošského národního parku. Už tato charakteristika je dostatečným důvodem pro návštěvu.

Od té ovšem mnohé odradí hluboce zakořeněné tvrzení, že tento resort není zdaleka pro každého. Opak je pravdou a ten, kdo si chce zimní dovolenou u nás opravdu užít, nemá mnoho lepších možností. Když porovnáte cenu skipasu s délkou sjezdovek (celkem 25 km), dostanete se k poměru jinde nedosažitelnému. Když si navíc objednáte skipas přes e-shop, ušetříte další peníze. Permanentka je v tom případě levnější o stovku a za každou SMS registraci dostanete okamžitě 30 bodů a každý další bod získáte při nákupu s kartou GOPASS. Každých 25 Kč znamená 1 bod. Body můžete posléze vyměnit ve vybraných restauracích za čaj, svařák nebo polévku. Více na www.gopass.cz.

Špindlerův Mlýn ze sjezdovky Pláně

Špindlerův Mlýn ze sjezdovky Pláně

Ze Špindlerovy chaty vyrážíme do mírného kopce.

Ze Špindlerovy chaty vyrážíme do mírného kopce.

Nocleh se dá pořídit už od 350 Kč za noc a i ve Špindlu jsou místa, kde koupíte chutné polední menu (polévka + hlavní jídlo) pod 100 Kč. A navíc je tu 85 kilometrů skvělých běžkařských tratí.

Skibusem pod hřebeny

U většiny záchytných parkovišť ve Špindlerově Mlýně (např. Hromovka nebo Medvědín) staví skibus, který vyveze milovníky běžek až skoro na hřebeny - na Špindlerovu chatu. Parkování na záchytných parkovištích je zdarma a posádku auta můžou tvořit jak sjezdoví lyžaři, tak běžkaři – výchozí stanice je pro obě skupiny stejná.

Tip na běžky

Článek vznikl ve spolupráci s autory pořadu Cyklotoulky, který vysílala Česká televize. Najít je můžete i na www.i-cyklotoulky.cz.

Autem se až nahoru na hřebeny stejně z důvodů omezení pohybu v KRNAP jet nedá, a i kdyby to šlo, při nestálých sněhových podmínkách je cesta nejistá. Stačí, když napadne pár nových centimetrů, a to je tady hned, a cesta je pro nezkušeného řidiče v podstatě neprůjezdná. Autobus stojí pouhých 40 Kč, což jsou v podstatě jediné nezbytné náklady pro běžkování ve Špindlerově Mlýně.

Špindlerova bouda

Ze Špindlerovky mohou běžkaři vyběhnout buďto na východ a navštívit Luční boudu či Sněžku, anebo na západ a prohlédnout si prameny Labe, Labskou boudu a Mohylu Hanče a Vrbaty.

Petrovy boudy

Jak šel čas na Petrově boudě: od výstavní chaty k vyhořelé ruině

Petrova bouda v Krkonoších po požáru a před ním

Petrova bouda v Krkonoších po požáru a před ním

My zvolili druhou variantu. Vyrážíme do mírného kopce a naší první zastávkou jsou ruiny Petrovy boudy, které leží v nadmořské výšce 1 288 metrů, jen pár set metrů od hranice s Polskem. Petrovka lehla popelem 1. srpna 2011 a s ní zmizela částečně i její 200 let stará historie, během které si tu čaj či grog daly tisíce turistů.

 My si na občerstvení budeme muset ještě pár kilometrů počkat. Pokračujeme přes Dívčí kameny, ze kterých je krásný výhled. Být to jinde, napsal bych neuvěřitelně krásný, ale při dnešním putování si na takové výhledy brzo zvyknete. Z Dívčích kamenů se spustíme trochu kaskadérským úsekem na Brádlerovy boudy, kde se konečně dočkáme občerstvení.

Brádlerovy boudy

Historie Brádlerových bud sahá až k třicetileté válce, první zmínka pochází z roku 1637 a stavba tak patří mezi vůbec nejstarší krkonošské boudy. V období protireformace, vysokých daní, hladovění a stálých šarvátek se Švédy se řada lidí stěhovala z kraje do nižších poloh Krkonoš a obyvatelé z horských údolí na hřebeny. Tady nacházeli lepší možnosti obživy a bydlení. Právě tou dobou vzniklo velké množství tzv. letních bud, mezi které patří i Brádlerovy boudy.

Brádlerovy boudy jsou jedny z nejstarších v Krkonoších, první zmínka o nich je z roku 1637.

Brádlerovy boudy jsou jedny z nejstarších v Krkonoších, první zmínka o nich je z roku 1637.

Dnes se tu věnují převážně turistům, kterým kromě ubytování a cenově přijatelné kuchyně nabízejí i netradiční vyžití jako zapůjčení skialpinistického vybavení, možnost přenocování v iglú či ledovou lezeckou stěnu.

Pramen Labe a Labská bouda

Z Brádlerovek pokračujeme přes Martinovu boudu kolem Labské boudy k pramenu Labe. Labskou boudu sice míjíme, ale pár informací o ní neuškodí. Devítipatrová železobetonová budova stojící v nadmořské výšce 1 340 m n.m. vzbuzovala v minulosti mnoho kontroverzí a dokonce hrozilo její zbourání. Nakonec vše dopadlo jinak a v roce 2011 byla stavba zrekonstruována. Nový majitel znovu otevřel hotel se zmodernizovanými pokoji a horskou ubytovnu.

Stroj času

Jak Labská bouda lehla popelem a nahradil ji kolos

Labská bouda na pohlednici z roku 1933 a její současná podoba.

Labská bouda na pohlednici z roku 1933 a její současná podoba.

O tom, jestli do centrální části Krkonoš tato budova patří, nechť si udělá každý návštěvník názor sám. Podle mě svojí strohostí okolní přírodu nijak nenarušuje a navíc je skvělým orientačním bodem. Bez ní by byl pramen Labe v zimě často těžko objevitelný.

Mohyla Hanče a Vrbaty

Kousek od pramene Labe se napojíme na Krkonošskou magistrálu a pokračujeme směrem k Vrbatově boudě. Ještě předtím míjíme kamennou mohylu, která tu byla postavena jako memento upozorňující na nevyzpytatelnost a sílu zdejších hor, kterou ani nesmírné lidské odhodlání a odvaha občas nedokážou porazit. O Velikonocích 24. března roku 1913 se na start osmého ročníku mezinárodního závodu na 50 km v Jilemnici postavilo šest závodníků, kromě Bohumila Hanče a Václava Vrbaty i Němec Emerich Rath – ten sehrál nakonec celkem významnou úlohu. Část tratě vedla tehdy stejnou cestou, kterou právě projíždíme. Z Labské boudy do Horních Míseček. Během dne se nestálé jarní počasí výrazně zhoršilo a všichni závodníci s výjimkou Hanče vzdali.

Vzdal i Vrbata, který ovšem ještě předtím půjčil Hančovi část oblečení a vydal se hledat pomoc. Když se Hanč dlouho neobjevoval, vydali se ho ostatní hledat, mezi nimi i Rath, který ho našel, ale bylo již nad jeho síly dopravit ho zpět na boudu. Přivolaná pomoc Hanče donesla do tepla, avšak bylo již pozdě. Závodník byl natolik prochlazený, že už nebyla možnost záchrany. Kousek od Labské boudy umrzl i Vrbata. Jeho jméno nese krásná horská chata stojící jen pár desítek metrů od mohyly.

Ukazatel uprostřed fotografie stojí nad pramenem Labe.

Ukazatel uprostřed fotografie stojí nad pramenem Labe.

Nedaleko od Labské boudy stojí mohyla Hanče a Vrbaty.

Nedaleko od Labské boudy stojí mohyla Hanče a Vrbaty.

Geografická anomálie

Z Vrbatovy boudy zpátky do Špindlu už jen klesáme. Nejdříve projedeme Horní Mísečky, kde jsou nádherně upravené běžecké tratě pro ty, kteří před přejezdem divokých hor dávají přednost pořádnému závodění. Z Míseček můžete sjet k odstavnému parkovišti na Medvědíně nebo Hromovce – obojí je možné. Všimněte si jedné zajímavé zeměpisné pozoruhodnosti. Zatímco cesta z Horních Míseček do Špindlerova Mlýna trvá na lyžích 5 minut, pěšky možná 20 a není delší než dva  kilometry, autem musíte ze Špindlerova Mlýna do Horních Míseček urazit nejméně 40 kilometrů a cesta trvá skoro hodinu.

Fotogalerie

A co dělat po lyžovačce, nebo při nedostatku sněhu? Jako nejlepší horské středisko u nás si Špindl umí nejlépe poradit i s nedostatkem sněhu. Pro tyto dny jsou tu desítky saun, vedle finské ještě třeba eukalyptová, tropická či bylinková. K saunování patří samozřejmě masáže, zkusit můžete třeba baňkování, medovou, pepřovou, klasickou sportovní nebo rekondiční masáž.

Skoro v každém hotelu je bazén a navíc tu jsou hned dva moderní aquaparky. Stojí tu bobová dráha, která funguje bez ohledu na množství sněhu. Na všechny čtyři hlavní vrcholy Špindlerova Mlýna (Medvědín, Pláně, Labská a Hromovka) se dá vyrazit i při nedostatku sněhu buď lanovkou, nebo pěšky a poobědvat v atraktivních restauracích, ne nepodobným těm alpským a pokochat se výhledem do okolí, který jinde nepořídíte za žádné peníze. K nabídce lze přidat dnes již celkem běžný bowling či netradiční sportovní střelbu. Prostě i když nejdete na sjezdovku, nudit se rozhodně nebudete.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.