Šumavské penziony a hotely lákají návštěvníky na upravené bílé stopy a nejdelší okruhy v zemi. Jenže trasy stojí šumavské obce každým rokem více peněz. Rolby je většinou upravují jen dvakrát týdně, protože na častější údržbu nejsou finance. Že by přispěli sami podnikatelé či běžkaři, se stane málokdy.
Šumavské obce proto čím dál hlasitěji volají: zpoplatněme běžkování stejně jako v Bavorsku či Rakousku. Systém by mohl fungovat už příští rok. Šumavskou Modravu, nejbohatší obec v zemi, stojí zimní úprava běžkařských stop od 350 do 450 tisíc korun. Většinu musí zaplatit ze svého, pokud se nenajdou štědří sponzoři.
"Podnikatelé si navykli, že úprava stop je starostí obce, i když oni z toho profitují nejvíce. Nikdo si neuvědomuje, že když bílé stopy v zimě na Šumavě nebudou, nikdo sem nepřijede," varuje starosta Modravy Antonín Schubert.
Jen Modrava upravuje v okolí 50 kilometrů běžkařských tras. Pro srovnání: v celých Jizerských horách je dohromady zhruba 80 kilometrů strojově upravovaných stop.
V okolních obcích je situace ještě složitější. Starostové mají na úpravu stop jen peníze, které lidé zaplatí na rekreačních poplatcích, a ne jako Modrava rezervy v rozpočtu. Z vybraných peněz za pobyt ale musí zaplatit i další náklady. Třeba úklid po turistech, údržbu parkovišť či fungování informačních středisek.
Známky by mohly být na den, týden či rok
Rekreačními poplatky se většinou ohánějí podnikatelé. Návštěvníci hor za ně zaplatí nejčastěji od deseti do patnácti korun za osobu a noc. "Nebránil bych se, aby obce zavedly rovnou poplatek pro běžkaře, to je nejspravedlivější," říká jeden z podnikatelů z Kvildy.
Zatímco v minulých letech získávala Šumava ještě dotace z přeshraničních fondů na úpravy stop, letos poprvé musí trasy udržovat bez nich. Důvod je prostý - každý rok se muselo přicházet s nějakými novinkami, což nešlo donekonečna.
"Obce řekly, že letos údržbu zaplatí, ale to je špatné a nesystémové řešení. Jsem příznivcem, ať za stopy začnou platit samotní lyžaři, jako je to jinde v Evropě pomocí známek na den, týden či rok," přibližuje chystanou novinku Miloš Picek, ředitel Regionální rozvojové agentury Šumava, která má projekt bílé stopy na starosti.
Placení by vyřešilo i problém lidí, kteří přijedou na Šumavu jen na jeden den a zase odjedou a nepřispějí ani korunou za rekreační poplatek.
Existuje už i plán, kolik by lidé platili: za jednodenní známku 20 korun, za týdenní 50 korun a za roční permanentku 300 korun. "Zda lidé mají známky, by kontrolovali strážci šumavského parku. S každou korunou, která by na úpravu stop přišla, by mohly být stopy kvalitnější a rolby by jezdily častěji," dodává Picek.
Že by přispívali sami lidé dobrovolně na úpravu stop, je zatím spíše zázrak než pravidlo. Modrava už zkusila stokorunové známky prodávat a jejich celý výtěžek investovala zpět do stop. Za tři roky jich ale prodala jen sto. Přitom denně přijede do této obce několik tisíc turistů.
