Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Běžkaři by měli platit, aby bylo na údržbu stop, řekly šumavské obce

  21:06aktualizováno  21:06
Šumavské obce volají po zavedení poplatků pro běžkaře stejně jako je tomu v Bavorsku či Rakousku. Úprava stop totiž stojí ročně 2,5 milionu korun a většinu z této částky hradí obce ze svého. Teď starostové chtějí, aby si běžkaři kupovali známky, které by namátkově kontrolovali strážci parku.

Šumavské obce navrhují, aby si běžkaři kupovali speciální známky. Získaly by tak peníze na úpravu stop. Ilustrační snímek. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Šumavské penziony a hotely lákají návštěvníky na upravené bílé stopy a nejdelší okruhy v zemi. Jenže trasy stojí šumavské obce každým rokem více peněz. Rolby je většinou upravují jen dvakrát týdně, protože na častější údržbu nejsou finance. Že by přispěli sami podnikatelé či běžkaři, se stane málokdy.

Šumavské obce proto čím dál hlasitěji volají: zpoplatněme běžkování stejně jako v Bavorsku či Rakousku. Systém by mohl fungovat už příští rok. Šumavskou Modravu, nejbohatší obec v zemi, stojí zimní úprava běžkařských stop od 350 do 450 tisíc korun. Většinu musí zaplatit ze svého, pokud se nenajdou štědří sponzoři.

"Podnikatelé si navykli, že úprava stop je starostí obce, i když oni z toho profitují nejvíce. Nikdo si neuvědomuje, že když bílé stopy v zimě na Šumavě nebudou, nikdo sem nepřijede," varuje starosta Modravy Antonín Schubert.

Jen Modrava upravuje v okolí 50 kilometrů běžkařských tras. Pro srovnání: v celých Jizerských horách je dohromady zhruba 80 kilometrů strojově upravovaných stop.

V okolních obcích je situace ještě složitější. Starostové mají na úpravu stop jen peníze, které lidé zaplatí na rekreačních poplatcích, a ne jako Modrava rezervy v rozpočtu. Z vybraných peněz za pobyt ale musí zaplatit i další náklady. Třeba úklid po turistech, údržbu parkovišť či fungování informačních středisek.

Známky by mohly být na den, týden či rok

Rekreačními poplatky se většinou ohánějí podnikatelé. Návštěvníci hor za ně zaplatí nejčastěji od deseti do patnácti korun za osobu a noc. "Nebránil bych se, aby obce zavedly rovnou poplatek pro běžkaře, to je nejspravedlivější," říká jeden z podnikatelů z Kvildy.

Zatímco v minulých letech získávala Šumava ještě dotace z přeshraničních fondů na úpravy stop, letos poprvé musí trasy udržovat bez nich. Důvod je prostý - každý rok se muselo přicházet s nějakými novinkami, což nešlo donekonečna.

"Obce řekly, že letos údržbu zaplatí, ale to je špatné a nesystémové řešení. Jsem příznivcem, ať za stopy začnou platit samotní lyžaři, jako je to jinde v Evropě pomocí známek na den, týden či rok," přibližuje chystanou novinku Miloš Picek, ředitel Regionální rozvojové agentury Šumava, která má projekt bílé stopy na starosti.

Placení by vyřešilo i problém lidí, kteří přijedou na Šumavu jen na jeden den a zase odjedou a nepřispějí ani korunou za rekreační poplatek.

Existuje už i plán, kolik by lidé platili: za jednodenní známku 20 korun, za týdenní 50 korun a za roční permanentku 300 korun. "Zda lidé mají známky, by kontrolovali strážci šumavského parku. S každou korunou, která by na úpravu stop přišla, by mohly být stopy kvalitnější a rolby by jezdily častěji," dodává Picek.

Že by přispívali sami lidé dobrovolně na úpravu stop, je zatím spíše zázrak než pravidlo. Modrava už zkusila stokorunové známky prodávat a jejich celý výtěžek investovala zpět do stop. Za tři roky jich ale prodala jen sto. Přitom denně přijede do této obce několik tisíc turistů.





Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Každý rok iglú ve Speikbodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Nejvýše položená otáčivá restaurace na světě Drehrestaurant Mittelallalin leží...
Celosezónní skipas v Alpách za pět tisíc. Bomba švýcarského Saas Fee

Těžko byste hledali jiné místo, které lépe dokazuje, že lidská touha lyžovat nezná překážek. Systém lanovek a tunelů vás v Saas-Fee dostane do neskutečné...  celý článek

Zatím největší lavina letošní zimy měla délku 425 metrů a parametry střední...
Největší lavina zimy měla 425 metrů, sjela do krkonošské Kotelní jámy

Zatím největší lavina letošní zimy spadla v polovině února do Malé Kotelní jámy v Krkonoších. Podle lavinového specialisty Horské služby Krkonoše Pavla Cingra...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.