Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bezedná Hranická propast stále záhadná

Hranická propast je nejhlubší propastí v Česku i střední Evropě. Její hloubka je ale stále obestřena tajemstvím. Posledním ověřeným údajem je 289,5 metru, odborníci ale odhadují, že se může vyhoupnout až na úctyhodných 800 metrů. Na dno zatím nepronikla žádná sonda ani miniponorka.


Klikněte na mapu

Kolem svatého Jana k propasti

Ačkoli je Hranická propast na našem území unikátem, návštěvníky potěší, se k ní nemusí prokousávat kolem stánků s všemožnými suvenýry. Výlet sem je příjemným zážitkem.

Přístupových tras k Hranické propasti existuje několik. Nejkratší vychází od železniční zastávky Teplice nad Bečvou. Pokud ale máte více času, doporučuji jako východisko areál autokempu na jihovýchodním okraji Hranic. Z centra města k němu vede červeně značená cesta.

Ihned za autokempem začíná naučná stezka, souběžná jak s červenou, tak i s okruhem místního značení. Pěšina se pomalu zahryzává do prudkého zalesněného  svahu a hluk automobilů z nedaleké rušné komunikace je potlačován zpěvem ptactva. První nesmělé květy jaterníků a plicníku vytvářejí jarní atmosféru.

Pohled z naučné stezky na Teplice nad Bečvou
Pohled z naučné stezky na Teplice nad Bečvou

Zajímavou zastávkou je vyhlídka sv. Jana, se sochou světce. Z ní mám poněkud zvláštní pocit: zánovní polychromie propůjčila baroknímu dílu lehce kýčovitý nádech, který markantně vynikne v kontrastu s okolní přírodou.

Na cestě k Hranické propasti
Socha sv. Jana na stejnojmenné vyhlídce

O několik desítek metrů dále se nachází další vyhlídka - z dobře patrných zbytků příkopu lze vyčíst, že tu kdysi stával hrádek s názvem Svrčov. Příjemný pohled do údolí Bečvy a na protilehlé lázně trošku narušují průmyslové objekty. Od vyhlídky stezka pokračuje mírně zvlněným terénem. Po chvíli nenápadná linie zábradlí připomene, že se něco chystá.

Může se hodit

Hranický kras
Hranický kras představuje unikátní území: na vzniku zdejších nejatraktivnějších jevů se prakticky nepodílela dešťová voda, nýbrž voda minerální, která prostupuje puklinami ve vápencích, přičemž dochází k rozpouštění horniny.  Nevznikaly tudíž obvyklým způsobem – tj. shora, ale zespodu.
Druhou raritu Hranického krasu tvoří Zbrašovské aragonitové jeskyně na levém břehu Bečvy nad lázněmi. Veřejnosti jsou přístupny od dubna do října.

Jak se tam dostat
Vlakem do Hranic na Moravě, odtud možné pokračovat do zastávky Hranice na Moravě – město či Teplic nad Bečvou, automobilem do Teplic nad Bečvou (případně Hranic), autobusem obdobně.

Tip iDNES
Pěší okruh místního značení po trase – Hranice kemp – naučná stezka Hůrka s Hranickou propastí – Teplice nad Bečvou – Hranice kemp, dosahuje délky pouhých 4,5 km, tudíž je vhodný zejména pro rodinou turistiku s malými dětmi.

Užitečné weby
propast.speleo.cz - stránky věnované výzkumu Hranické propasti
www.caves.cz - informace o Zbrašovských aragonitových jeskyních
mic.hranet.cz - Městské informační centrum Hranice
www.teplicenb.infomorava.cz - Teplice nad Bečvou
www.ltnb.cz - Lázně Teplice nad Bečvou

Skromné zbytky hrádku Svrčova
Skromné zbytky hrádku Svrčova

Nad bezedným jícnem

Zcela nečekaně se na návrší před námi rozevře jizva Hranické propasti, lemovaná rozšklebenými skalisky. Právě teď, když zatím okolní porost nezahalilo listoví, vynikne ve své majestátné velkoleposti.

Krok za krokem odhaluje propast svoje tajemné nitro, každý metr pěšiny po obvodu, odkrývá půvabné detaily: dopolední slunce zvýraznilo bělobu vápence, dole v temnotách mezi suchým listím probleskuje sytá zeleň jezírka. Viditelná povrchová část je hluboká 69,5 m.

A právě u hladiny jezírka začíná svět záhad a otazníků. Jeho dna se totiž doposud nedotkla žádná sonda. Poslední ověřená celková hloubka Hranické propasti činí 289,5 m. Prozatím. Podle odhadů odborníků se však může vyhoupnout až na úctyhodných 800 metrů, možná i více.

Pohled do Hranické propasti
Pohled do Hranické propasti

Výzkum Hranické propasti - potápěči i miniponorka


Neobvyklý výtvor přírody upoutává pozornost člověka již dlouhá staletí: první písemná zpráva o Hranické propasti pochází z konce 16. století, vyznačena je též na Komenského mapě Moravy.
Později se začínají objevovat první pokusy o změření hloubky jezírka na jejím dně. Nejprve pomocí olovnice, od šedesátých let 19. století se Hranická propast stává výzvou pro potápěče.
Roku 1974 byla spuštěna sonda do hloubky - 175m, při připočtení suché části dosáhla celková hloubka propasti hodnoty - 245,5 m. O šest let později byla pomocí sondy údajně dosažena hlubina - 260 m (celkově - 329,5 m), avšak tuto hodnotu není možné spolehlivě ověřit. Rekordu v individuálním ponoru bylo dosaženo r. 2000 a činil - 185 m.
Roku 1995 byl do výzkumu zapojen dálkově ovládaný robot - "miniponorka“ R.O.V. Hyball, která dosáhla hloubky - 205 m (celkově - 274,5 m). V roce 2006 pronikla olovnice ještě o 15 metrů dále, takže celková ověřená hloubka Hranické propasti činí - 289,5 m. Celá oblast je součástí Národní přírodní rezervace Hůrka.

Obrázky z Hranicka

Na cestě k Hranické propastiPohled z naučné stezky na Teplice nad BečvouPohled do Hranické propasti




Teplice nad Bečvou, jeden z pramenůHraniceNa okraji Hranické propasti




Skromné zbytky hrádku SvrčovaPohled do Hranické propastiNábřeží v Teplicích nad Bečvou




Nádvoří hranického zámkuHraniceHranice


Za léčivými prameny i tajuplným podzemím

Příjemné klesání přivede kroky návštěvníka na okraj Teplic nad Bečvou – malebných lázniček, rozprostřených převážně na levém břehu Bečvy. Řadí se mezi nejstarší místa s lázeňskou tradicí na Moravě, zdejší minerální prameny se využívaly již v 16. století.

Dnes upoutají především rozlehlými upravenými parky a také chutnou minerálkou. Během sezóny představují hlavní magnet Zbrašovské aragonitové jeskyně. Z Teplic je možné pokračovat po trase místního okruhu zpět k autokempu nebo levobřežní promenádou do centra Hranic.

Teplice nad Bečvou, jeden z pramenů
Teplice nad Bečvou, jeden z pramenů

Procházka Hranicemi

Prohlídku Hranic je nejlepší začít na opraveném náměstí s monumentální stavbou kostela. Většinu obvodu historického jádra obepínají dobře zachované fragmenty opevnění, severnímu okraji dominuje zrekonstruovaný zámek s arkádovým nádvořím.

Hranický zámek

Boční ulice nabízejí stinné podloubí  měšťanských domů, na západní straně se vypíná objekt bývalé synagogy. Nesmírně malebným dojmem působí renesanční domek ve Hřbitovní ulici, se zbytky sgrafitové výzdoby.

Hranice

Centrum Hranic bylo prohlášeno Městskou památkovou zónou, ohledně ostatních zajímavostí velmi ochotně poradí pracovnice Městského informačního centra na Masarykově náměstí.

Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ
V příspěvku použito podkladů z publikace Národní přírodní rezervace Hůrka – průvodce naučnou stezkou s nejhlubší českou propastí ( Zina Klečková, Barbora Simečková, Fraňo Travěnec a kol., Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 1998)

Autor:





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.