Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bezděz i Ještěd jako na dlani. Nezapomenutelný výlet na Ronov

aktualizováno 
Zachovalá příroda, romantická zřícenina středověkého hradu a také daleké výhledy na České středohoří, Bezděz i Ještěd. To vše vás čeká během výletu na sopečnou horu Ronov na Českolipsku v severních Čechách.

Sopečný kužel Ronova od západu | foto: Martin Janoškapro iDNES.cz

Dokonalý sopečný kužel

Hora s hradem Ronov rozhodně neupoutá svou nadmořskou výškou 552 metrů. Je však natolik ojedinělá svým výrazným tvarem, že ve výhledových panoramatech severočeské krajiny ji nelze přehlédnout. Navíc se svým blízkým sousedem, mohutným Vlhoštěm (614 m), tvoří charakteristickou terénní dvojici.

Ronov najdete obvykle na mapách Českého středohoří (východ), zeměpisně však patří k Ralské pahorkatině a z hlediska ochrany přírody pod CHKO Kokořínsko.

Za svůj vznik vděčí Ronov sopečné minulosti okolní krajiny, kterou tvořila pískovcová plošina. V mladších třetihorách, tzv. neogénu, ji vulkanická činnost vyzdvihla a lávy na mnohých místech pronikly po puklinách do pískovcových vrstev. V nich vytvořily podpovrchové útvary, které vlivem dlouhodobého zvětrávání a eroze vystupují nad okolní terén jako nápadné sopečné kupy a kužely.

Čedičový kužel Ronova je objemem spíše malý, je však téměř dokonale pravidelný a symetrický a jeho svahy jsou velmi strmé, až 45 stupňů.

Sopečný kužel Ronova od jihu

Sopečný kužel Ronova od jihu

Výlet na dvě hodiny

Výlet na Ronov je časově nenáročný a dá se v pohodě zvládnout, třeba i s malými dětmi, za půl dne. Pokud nejedete autem, můžete využít vlakové spojení na trati Česká Lípa – Lovosice, jezdící v pravidelných dvouhodinových intervalech.

Lokálka obkružuje z jedné poloviny úpatí kopce a na vrchol je možné vyrazit hned ze tří vlakových nádraží. Nejblíže je to ze severozápadu z Kravař v Čechách, odkud vede zelená značka polní cestou starou třešňovou alejí. Podobný ráz má červená trasa od severovýchodu ze Stvolínek. Třetí varianta od jihu z Blíževedel je nejdelší a vede v délce 1 km po asfaltové silnici.

Na samotný vrchol k hradu směřuje jediná stezka vedená velikým půlkruhovým obloukem v délce 0,8 km. Pokud byste zdolávali hrad od jihu, zatočíte se o plných 360 stupňů.

Všechny tři varianty výstupů, které čítají převýšení 220 m, zvládnete zhruba za hodinu. V případě časové tísně a rychlého tempa je možné vše stihnout tak, že jedním vlakem přijedete a dalším za dvě hodiny odjedete. To ale nedoporučujeme, protože zejména v městečku Blíževedly kolem náměstí s hezkými historickými domy zvou k návštěvě a občerstvení četné malé hospůdky se zahrádkami.

Hora Vlhošť, nejvyšší bod CHKO Kokořínsko

Hora Vlhošť, nejvyšší bod CHKO Kokořínsko

Přírodní i kulturní památka

Po velmi strmém svahu sopečného kuželu Ronova se vine směrem vzhůru upravený a nedávno renovovaný chodník. Zkracovat si cestu nemá smysl, protože svah je prakticky neschůdný.

Teplomilné dubohabrové lesy jsou vzhledem k obtížnému přístupu v podstatě nedotčené, takže není divu, že Ronov je od roku 1995 chráněnou přírodní památkou. Kromě teplomilné lesní a křovinné vegetace jsou cenné i mnohé druhy hmyzu, vyskytuje se tu také užovka hladká. Významná jsou také četná suťová pole nebo chcete-li kamenná moře na strmých svazích.

Nejvyšší místo Ronova, hradní citadela

Nejvyšší místo Ronova, hradní citadela

Zřícenina hradu Ronova

Zřícenina hradu Ronova

Na vrcholu Ronova zaujmou hradby z černého čedičového kamene, pozůstatky starobylého hradu. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1429, jeho dnes viditelné části postavil po husitských válkách Vilém z Illburku.

Na tehdejší dobu významný byl systém vystupujících, tzv. flankovacích bašt, umožňujících aktivní boční dělostřeleckou obranu. V oválném půdorysu hradního objektu jsou tyto stavební prvky jasně zřetelné. Vysoká poloha a tudíž i problémy se zajištěním provozu odsoudily hrad k brzkému zániku. Na počátku 17. století byl již zříceninou.

Obytná hradní věž Ronova, vpravo na obzoru Ještěd a Ralsko

Obytná hradní věž Ronova, vpravo na obzoru Ještěd a Ralsko

Na vrcholu hradního kopce

Dnes se do hradního objektu vstupuje od jihu přes velkou podélnou budovu, původní brána se nacházela vpravo na východě. Z nevelkého nádvoří vystupuje černá čedičová skála, na níž kdysi pravděpodobně stávala obytná věž. Zřejmě torzo malého lomu, v němž se těžil kámen potřebný ke stavbě.

Vrchol skály nabízí překrásný pohled jižním a východním směrem. Jakoby z letadla se díváte na protilehlý sopečný vrch Vlhošť s charakteristickými řadami skal na úbočí. Vedle něj vlevo rozeznáte v dálce Bezděz, Ralsko i Ještěd. Za slunečného počasí spatříte i bělostné paneláky České Lípy. Nejzachovalejší část hradu - obytná věž - bohužel brání spolu se vzrostlým lesem výhledům směrem na sever a západ. I to, co je vidět, však stojí za to.

Pohled z Ronova k jihovýchodu na Ralskou pahorkatinu, v dálce Bezděz

Pohled z Ronova k jihovýchodu na Ralskou pahorkatinu, v dálce Bezděz

Na hradním nádvoří najdete stín vzrostlého stromu, ohniště a lavičku a můžete si tu příjemně odpočinout. O víkendech a v době turistické sezony však Ronov láká četné návštěvníky a může na něm být i docela rušno. To ovšem nic nemění na tom, že výlet na Ronov bude vždy patřit k těm, na něž nezapomenete.

může se hodit

Jak se tam dostat

Autem z České lípy na Litoměřice, resp. z Litoměřic na Českou Lípu, auto zaparkovat v obcích Stvolínky, Kravaře nebo Blíževedly. Odtud pěšky na hrad, zpět po stejné cestě anebo do některé z dalších dvou výše uvedených obcí a vlakem k autu.

Vlakem obdobným způsobem (trať 087 Lovosice – Česká Lípa), spoje jezdí pravidelně po dvou hodinách v obou směrech.

Itinerář výstupů

Blíževedly – Ronov, červená, 4 km
Kravaře v Čechách – Ronov, zelená, červená, 3 km
Stvolínky – Ronov, červená, 3 km

Mapa

KČT 1 : 50 000 č. 11, České středohoří východ

Mapy © PLANstudio

Autoři:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Bledule jarní v Rakoveckém údolí
Výlet: nejkrásnější údolí Drahanské vrchoviny zdobí koberce bledulí

Druhá polovina března je tradičním obdobím jarních výletů za rozkvetlými bílými koberci bledulí jarních. K mediálně méně známým „bledulovým“ lokalitám na...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.