Velký Javorník je velmi oblíbeným výletním místem a patří mezi nejnavštěvovanější lokality celých Beskyd. Jeho popularita ještě vzrostla poté, co byla v roce 2013 na vrcholu otevřena dřevěná, volně přístupná rozhledna připomínající svou architekturou dřevěné lidové stavby z okolního regionu.
Veřovické vrchyVelký Javorník je součástí Veřovických vrchů, které tvoří nejzápadnější výspu Moravskoslezských Beskyd. Táhnou se mezi Valašským Meziříčím a Frenštátem pod Radhoštěm od západu na východ a v délce zhruba 12 km vytváří výrazný horský hřeben jakoby poskládaný z několika kopců, které směrem k Frenštátu mohutní a nabírají výšku. Na sever spadají strmými svahy, zatímco k jihu se sklání pozvolna a méně nápadně. Nejvyššího bodu dosahují na Velkém Javorníku (918 m). |
Z jejího ochozu se otevírá nerušený výhled především na severní svahy beskydských velikánů Lysé, Smrku, Kněhyně a Radhoště a na město Frenštát, které leží přímo dole jako na dlani. Je vidět rovněž starobylý Štramberk s vyčnívající Trúbou, vápencový lom na Kotouči a spousta vesnic i měst v Moravské bráně. Za příznivé dohlednosti lze spatřit i sopku Velký Roudný a Jeseníky s Pradědem. Jen si místy musíte dávat pozor na hodně nízké stropy.
To ve starobylé turistické chatě Pohorské jednoty Radhošť z roku 1935 bývají stropy jediným volným místem. Dřevěná stavba na kamenné podezdívce již dávno kapacitně nedostačuje a zvláště o víkendech doslova praská ve švech. Maličká restaurace má svou stabilní klientelu, která se v ní pravidelně setkává. Jsou mezi nimi i tací, kteří mají více než tisíc výstupů. Stísněné prostory kompenzuje stylové prostředí, domácí kuchyně a vždy dobrá nálada kolem výčepu. Ubytování se tady neposkytuje, takže večer musí všichni zase zpátky dolů.
Velký kámen a pramen Jičínky
Cest dolů z Velkého Javorníku se nabízí hned několik. Rozhodně se nesnažte spouštět se nazdařbůh mimo značky a hledat shora chráněné území Velký kámen, o němž referují mnohé turistické servery. Severně orientované svahy, kde se výše zmíněné území nachází, jsou totiž tak strmé, že se jimi vůbec nedá jít. Zasloužily se o to veliké, dnes již fosilní sesuvy, přičemž přírodní památka Velký kámen (zvaná též Zřícená skála) je jedním z nich. Prohlídku lze doporučit pouze od lesní cesty zespodu. Narazíte na ni během sestupu do Veřovic po modré značce.
Do Veřovic k vlaku vede z Velkého Javorníku ještě druhá, o něco delší trasa oklikou údolím říčky Jičínky, pramenící na jižním úbočí hory. K vydatnému a upravenému zřídlu, které se nachází kousek pod hlavním evropským rozvodím Odra – Dunaj, vede odbočka z červeně značené magistrály. Po této magistrále lze také pokračovat přes jednotlivé vršky Veřovických vrchů směrem na západ a dojít po 14 km na vlakové nádraží do Hostašovic. Je to nenáročná a příjemná hřebenová trasa, která v podstatě neustále mírně klesá. Nabízí mnoho hezkých krajinných scenérií i několik dalších cenných přírodních lokalit.
Plynulé a pohodlné klesání narušují jen krátké výstupy na jednotlivé vršky, které se však postupně směrem k západu stále více snižují. Nejvýrazněji vystupuje masív Dlouhé (880 m) s pěkným pohledem na masív Radhoště. V celé délce hřebenovky vás budou provázet panely naučné stezky, jež prozradí mnoho zajímavostí z bezprostředního okolí.
Ožívající turistický brownfield Horečky
Asi většina návštěvníků Velkého Javorníku však sestupuje směrem na východ k Frenštátu pod Radhoštěm a to po serpentinách zeleně značeného chodníčku. Ten vás po 4 km dovede do pozoruhodné lokality s názvem Horečky. V době první Československé republiky to bylo turisticky frekventované místo, které se svým významem blížilo nedalekým Pustevnám.
O vznik se zasloužil frenštátský továrník Petr Polach, který vybudoval na Horečkách unikátní rekreační středisko skládající se z chatové osady, koupaliště a tří budov – Pantáta, Panimáma a Mariánka. Komplex nabízející až 300 ubytovacích míst se kromě obvyklé rekreace využíval také k firemním konferencím, večírkům, schůzím a oslavám. Areál dožíval ještě coby objekt ROH v 80. letech 20. století, ale dnes je ve zcela dezolátním stavu.
Na Horečkách najdete spoustu dalších objektů různých stylů a významů, z nichž některé jsou nové či nově opravené, jiné více či méně zpustlé. Dohromady vytvářejí rozporuplnou až bizarní směs, z níž je člověk neznalý místa mírně překvapený až dezorientovaný. Obnovený je například památník T. G. Masaryka z roku 1938 a výletní restaurace Rekovice s moderními interiéry, ale tradičními krajovými jídly. Zdevastovaný a již dlouhá léta zavřený hotel Vlčina si naopak na svou někdejší slávu asi hezky dlouho počká. Nepříliš udržovaně působí také skokanský můstek K 90 z roku 1973, svého času největší můstek s umělou hmotou na světě, postavený po úspěchu frenštátského rodáka Jiřího Rašky na zimní olympiádě v Grenoblu. Osobitý kolorit objektů na Horečkách dotváří „nebeský chodník“ mezi korunami stromů, moderní dřevěná zvonička Strážkyně Beskyd nebo lurdská kaple z roku 1902 připomínající bunkr zapuštěný do svahu.
Město Frenštát spolu s obcí Trojanovice, kam Horečky katastrálně patří, se poslední dobou snaží o pozvolnou revitalizaci této léta zanedbávané a do značné míry zapomenuté lokality.
Může se hoditJak se tam dostat: Výstupy na Velký Javorník (918 m) Itinerář hřebenovky Veřovických vrchů Mapy 1 : 50 000 KČT č. 96 – Moravskoslezské Beskydy |
Nejvyšším vrcholem Veřovických vrchů je Velký Javorník (azurová značka).
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz