Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Romantický čundr jako za starých časů po odlehlých koutech Beskyd

  1:00aktualizováno  1:00
Nekonečné lesy na hřebenech, rozházené chalupy na stráních a svébytná kultura v údolích: taková je východní část Moravskoslezských Beskyd. Přechod z Mostů u Jablunkova až na Prašivou vydá na tři dny pochodu, během nichž vás zástupy ostatních turistů určitě rušit nebudou.

Výhled od chaty Kamenitý k jihu | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Východní konec Moravskoslezských Beskyd je mnohem méně frekventovaný než oblasti kolem Lysé hory nebo Bílého Kříže. Může za to horší dostupnost i absence lanovek či horských silnic. Nahoru na hřeben musíte pěkně po svých a v lesích může být navíc nouze o občerstvení. Zkrátka výzva pro ty, kteří ještě nezapomněli, jak se chodí po horách. Přechod východní části Beskyd vyžaduje tři dny času, kletr s proviantem a náhradním oblečením na zádech a aspoň trochu trénované nohy.

Z nejvýchodnějšího města na hřeben

Kilometráž

1. den Mosty u Jablunkova – Skalka, 5 kilometrů

2. den Skalka – Slavíč (bez naučné stezky Mionší), 18 kilometrů

3. den Slavíč – Vyšní Lhoty, 20 kilometrů

Výchozím místem pro přechod jsou Mosty u Jablunkova, položené v hlubokém údolí oddělujícím Moravskoslezské Beskydy od Slezských Beskyd. O pár kilometrů dál probíhá slovenská hranice a není odtud daleko ani do Polska. Tento výběžek Těšínska je svébytným, národnostně smíšeným územím, kde vedle sebe žije česky a polsky mluvící obyvatelstvo – jde o jedinou větší dvojjazyčnou oblast v celém státě.

Náměstí v Jablunkově

Náměstí v Jablunkově

Na loukách nad Mosty u Jablunkova

Na loukách nad Mosty u Jablunkova

Sběrači zeměpisných rekordů se ještě před nástupem na túru rádi zastaví v Jablunkově, nejvýchodnějším městě Česka. Většina nápisů je tu v češtině i polštině a jiné to není ani v dalším "rekordním" místě, nedalekém Bukovci u česko-polsko-slovenského trojmezí (psali jsme o něm zde).

Jak se tam dostat

Do železniční stanice Mosty u Jablunkova vás vlak dopraví z Prahy za 6 hodin, z Brna za 4 hodiny, z Ostravy za slabé 2 hodiny. Pro cestu zpět využijte častého autobusového spojení z Vyšních Lhot pod Prašivou do Frýdku-Místku. Konkrétní spojení najdete na adrese http://jizdnirady.idnes.cz

Pořádně ale kletr na záda upevněte až v Mostech u Jablunkova (530 m) a vyrazte vzhůru po červené značce k západu ve směru Skalka. Asi po kilometru stoupání mezi domky a chatami vstoupíte do lesa a krásnou kamenitou cestou přes nespočet kořenů nabíráte výšku chvílemi docela strmě. Chata Skalka (910 m) je první možnou zastávkou na občerstvení a pokud jste vyrazili do beskydských lesů až odpoledne, tak se tu dá i přespat.

Chata Skalka je pro Moravskoslezské Beskydy v jistém smyslu typická, vzhledem k hustému lesu okolo totiž od ní není žádný výhled. Pokud se chcete třeba po večeři trochu rozhlédnout po kraji, musíte popojít po červené hřebenovce několik set metrů západně k horní stanici lyžařských vleků.

Na hranici největšího pralesa

Ze Skalky pokračujte dál po červené hřebenovce; terén mírně stoupá až na státní hranici a po slovenské straně obchází vrchol Velkého Polomu (1 067 m). Vrchol samotný leží v přírodní rezervaci chránící původní smíšené porosty smrků a buků. Na rozcestí pod Muřinkovým vrchem hřebenovku opusťte a sejděte po žluté bočním údolím do Horní Lomné (550 m), kde lze doplnit proviant nebo něco pojíst v restauraci.

Paseka nad Dolní Lomnou

Paseka nad Dolní Lomnou

Lákavým turistickým cílem, který se odtud zdá být skoro na dosah, je prales Mionší, pokrývající jednu z rozsoch (okrajový hřbet vrchoviny) vybíhajících nad hluboké údolí říčky Lomné. Původní les, který se vyvíjí bez lidských zásahů zhruba od 17. století, je však natolik jedinečný, že se správa CHKO Beskydy rozhodla jej pro běžné návštěvníky uzavřít a dnes se můžete legálně dostat pouze na hranici rezervace. Poslouží vám k tomu sedm kilometrů dlouhá okružní naučná stezka vedoucí od hájenky v údolí. Dosažitelná je z Horní Lomné po silnici, respektive autobusem. Z centra obce to jsou další čtyři kilometry.

Kde se ubytovat

Turistická chata Skalka www.chataskalka.cz

Kolářova chata Slavíč www.kolarovachata.cz

Chata Na Prašivé www.chatanaprasive.cz

Ceny za ubytování 250–300 Kč za osobu a noc.

Ať se rozhodnete k Mionší alespoň "přičuchnout", nebo ne, každopádně je třeba se pak dostat k hotelu Doubrava ve spodní části Horní Lomné. Odtud po modré značce strmě vystoupáte k chatě Kamenitý, která leží těsně pod bočním hřebenem vedoucím na Kozubovou. Většina výstupu vede po loukách, které poskytují daleké výhledy. Za sebou vidíte hraniční hřeben i horský hřbet s pralesem Mionší. Co do krajinných scenérií je toto jedna z nejkrásnějších částí celého přechodu.

Chata Kamenitý nad Horní Lomnou

Chata Kamenitý nad Horní Lomnou

Výhled od chaty Kamenitý k jihu

Výhled od chaty Kamenitý k jihu

Na chatě Kamenitý lze přenocovat, noclehy nabízí také čtyři kilometry vzdálená chata Slavíč. Pokud se rozhodnete pro Slavíč a nechce se vám do Mionší, tak můžete z Horní Lomné pokračovat po žluté značce rovnou na hřeben. Chata Slavíč má velmi pěknou polohu s výhledem do kraje.


Třídenní přechod Beskyd na větší mapě

Lesním tichem na Prašivou

Poslední etapa přechodu vede stále hlubokými lesy, je velmi málo frekventovaná a kromě závěrečného sestupu vás nečeká žádné velké převýšení. Ze Slavíče směřuje hřebenovka k severu a brzy se k ní zprava připojí spojka od chaty Kamenitý. Cesta se pak několik kilometrů vlní hustým, místy téměř neproniknutelným lesem a teprve v mírném stoupání pod vrcholem Ropice (1 082 m) se obzor konečně trochu otevře. Odtud dohlédnete do hlubokého údolí Morávky i na protilehlý masiv Lysé hory (1 323 m), nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd.

Chata na Prašivé

Chata na Prašivé

Za Ropicí terén klesá a vy se kolem nově zrekonstruované (a obvykle turistům nepřístupné) horské chaty Ropička dostanete k chatě Na Kotaři, kde po dlouhé době lze dostat občerstvení. To se již blížíte k poslednímu bodu horského hřebenu, Malé Prašivé (706 m).

Může se hodit

Informace o CHKO Beskydy
www.beskydy.ochranaprirody.cz

Stránky města Jablunkova
www.jablunkov.cz

Stránky obce Dolní Lomná
http://dolnilomna.eu

Prales Mionší
http://www.ibeskydy.ic.cz/mionsi.htm

Také tady stojí turistická chata a v jejím sousedství dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského ze 17. století. Jeho vzhled, blízký karpatským kostelům na Slovensku, vám připomene, že se stále nacházíte v nejvýchodnější části republiky.

Z Prašivé je omezený výhled do roviny kolem Frýdku-Místku a vy ještě potřebujete sejít asi 300 výškových metrů dolů. Nejjistější je to po žluté značce, budete ovšem šlapat asfalt po lesní silničce. Přivede vás k autobusové zastávce, odkud je časté spojení do Frýdku.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Při čištění národního památníku Mount Rushmore zažil jednu z nejkrásnějších...
Užívám si nejlepší výhledy světa, říká muž, který čistí známé památky

Navštěvují je statisíce turistů a žasnou nad jejich velikostí, dokonalostí a působivostí. Jen málokoho však ale také napadne, že ony monumenty potřebují...  celý článek

Největší kokosová houpačka, Bali
Nejlepší destinace pro rok 2017 podle cestovatelů. Praha na 9. místě

Nejlepší destinací letošního roku je podle prestižní ankety cestovatelů na serveru TripAdvisor Bali, na druhém místě se umístil Londýn, třetí příčku obsadila...  celý článek

Dolní část Modrého dolu se Studniční horou v pozadí.
Modrý důl není pro boty s hladkou podrážkou. Žily tam svérázné osobnosti

Uchovává si nezaměnitelné kouzlo a stále leží stranou masové turistiky. Krkonošský Modrý důl má dnes jednoho obyvatele s trvalým pobytem a pamatuje myšlenku...  celý článek

Každý rok iglú ve Spikebodenu roztají a každý rok tu postaví nové. Ráz...
Kde se dá koupat na sněhu a bobovat jako mistr. Tip do neobjevené Itálie

Jen pár hodin cesty autem na jih leží region Jižní Tyrolsko, který láká na nádherné sjezdovky až do druhé poloviny dubna. Některá zdejší lyžařská střediska...  celý článek

Jantar Mantar v Džajpuru byl jeden z pěti astrologických areálů, které nechal...
Přinuťte hvězdy mluvit. Astrologický klenot indického mahárádži

Rádžasthánský vládce Džaj Singh II. byl jako náš Rudolf II. Bohatý mahárádža chtěl číst svůj osud ve hvězdách a nechal si vedle svého paláce v Džajpuru...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.