Poslední beskydský vlk byl zastřelen roku 1914 v okolí Hrčavy, druhé nejvýchodnější obce Česka. Největší psovité šelmy z Beskyd zmizely a od té doby nežily ani nikde jinde na území České republiky.
Nenávistná protivlčí hysterie si celá desetiletí vybírala smrtící daň po celém světě. Teprve na konci 20. století se vlčímu národu začalo konečně blýskat na lepší časy.
Návrat vlků a přivítání puškou
V roce 1995 byl v Národním parku Yellowstone v USA zahájen úspěšný projekt vypouštění čtrnácti kanadských vlků zpět do divočiny. Výsledky výzkumu byly už po několika málo letech ohromující: návrat vlků prospěl nejen kvalitě velkých kopytníků, vzpamatovaly se i populace lišek, rosomáků, kun rybářských i rysů, a existence rozrůstajících se vlčích smeček dokonce prospěla i vegetaci parku.
Už o rok dříve, v roce 1994, se po dlouhých osmdesáti letech vrátili do Moravskoslezských Beskyd na svá bývalá loviště vlci, kteří sem migrovali ze sousedních slovenských Kysuc. Beskydy jsou v současné době jediným místem v České republice, kde vlci trvale žijí.
Radost a nadšení milovníků přírody ale záhy přehlušily bombastické články v bulvárním tisku i fakticky deformované a jednostranné televizní reportáže – když si predátoři vybírali na nestrážených ovčích stádech svůj desátek.
Navzdory přísné zákonné ochraně vzali pytláci "zákon a spravedlnost" do svých rukou, respektive do hlavní svých pušek. Pracovníci CHKO Beskydy uvádějí, že ve sledovaném období po roce 1994 bylo protiprávně zastřeleno nejméně sedmnáct vlků; z toho devět šelem padlo na české straně hranice.
Ironií osudu je, že dosud nikdo nebyl obviněn ani usvědčen, o potrestání ani nemluvě.
Zimní sčítání v Beskydech
Poslední sčítání velkých šelem v CHKO Beskydy se uskutečnilo v únoru 2007. Prokázalo výskyt patnácti rysů, jedenácti vlků (patrně dvě smečky) a tří medvědů.
Získané výsledky opět potvrdily, že baštou beskydských rysů jsou nejvyšší horské masivy se strmými svahy a nepřístupným terénem – například Smrk, Kněhyně, Čertův mlýn, Lysá hora a Travný. Vlkům maximálně vyhovují dlouhé a táhlé horské hřebeny Moravskoslezských Beskyd a Javorníků na moravsko-slovenském pomezí, stejně jako hlavní hřbet Vsetínských vrchů.
Medvědi vyžadují nejkvalitnější přírodní prostředí – úživné lesy pralesovitého charakteru a klid, proto je jejich výskyt v CHKO Beskydy omezen na špatně přístupné lesní rezervace a na odlehlé hory kolem státní hranice se Slovenskem.
Vlčí hlídky
Při ochraně velkých šelem v Beskydech významně pomáhají profesionálním pracovníkům Správy CHKO Beskydy tzv. vlčí hlídky. Tvoří je speciálně proškolení dobrovolníci, kteří svůj volný čas věnují práci v náročném terénu beskydských hor. Zázemí jim zajišťuje v rámci několika projektů Hnutí DUHA Olomouc ve spolupráci se sdružením Beskydčan.
Náplní práce vlčích hlídek je zjišťování pobytových znaků šelem – rysů, vlků a medvědů, a samozřejmě i dalších chráněných živočichů, jako je například tetřev hlušec, jeřábek lesní, vydra říční, kočka divoká, orel skalní, puštík bělavý...
Vlčí stopa v Beskydech
Důležitou složkou činnosti vlčích hlídek je i častý pohyb v terénu a monitoring lovecké činnosti. Svou přítomností narušují anonymitu pytláků, kteří se bohužel v našich horách stále vyskytují. Aktivita hlídek je zesílena zejména v zimním období, neboť pytláci právě v této době prahnou po kvalitní "kožešinové" trofeji.
Při monitoringu občas vlčí hlídky objeví masité návnady – újedě, které pytláci kladou na vhodných místech. Většinou jde o části mršin hospodářských zvířat. Tak byly nastražené zdechliny zvířat nalezeny dokonce v ochranném hygienickém pásmu vodní nádrže na pitnou vodu v lokalitě Karolínka – Stanovnice v roce 2003.
Ponechávání zdechlin hospodářských zvířat ve volné přírodě přitom veterinární zákon výslovně zakazuje. Vlčí hlídky podobný nález zdokumentují a oznámí místní veterinární správě, která bezodkladně zahájí šetření.
Karpatská úmluva
V lednu 2006 vstoupila v platnost Úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat, kterou podepsaly všechny "karpatské" země - Česká republika, Slovenská republika, Polsko, Ukrajina, Rumunsko, Maďarsko, Srbsko a Černá Hora.
Vlčí stopy v Beskydech
Karpaty jsou rozsáhlým regionem s vysokou biodiverzitou a rozsáhlými plochami nenarušených biotopů. Vyskytují se zde významné populace velkých šelem a řada ohrožených živočišných a rostlinných druhů. Přitom až do dnešních dnů se zde většinou dochoval tradiční způsob života a hospodaření místních obyvatel.
Je úžasné, že se do 21. století zachovaly v nádherném karpatském oblouku, který se jako divoký diadém táhne osmi evropskými zeměmi v délce 1 300 km, velké šelmy – vlci, medvědi a rysové. Neberte proto tento článek jako tip na nějaký konkrétní výlet, ale jako výzvu k zamyšlení a příslib toulek Moravskoslezskými Beskydami, Javorníky a Vsetínskými vrchy, které vám v blízké době nabídneme…
Autor článku je terénním zoologem, který mapuje výskyt vlků v celé Evropě.
