Pro nejvýchodnější část Moravskoslezských Beskyd je typická rozvětvená spleť horských hřebenů a rozsoch v nadmořských výškách od 800 m do 1 000 m, které v zimě nabízejí příhodné terény pro lyžařskou turistiku. Na běžkách si zde můžete vybrat luxus vyfrézovaných a pravidelně udržovaných stop i náročné trasy, kterým se masová turistika vyhýbá. K těm náročnějším a zároveň méně frekventovaným patří červeně značená hřebenovka z Mostů u Jablunkova přes Velký a Malý Polom k chatě Slavíč a případně i dále až k chatě Prašivá.
Krajem tetřevů, vlků a medvědů
Východiskem do oblasti okolo Velkého a Malého Polomu bývá v zimě železniční stanice Mosty u Jablunkova. Z ranního vlaku směrem od Ostravy tady o víkendech pravidelně vystupuje zástup běžkařů, z nichž většina zamíří po červené značce vzhůru na Velký Polom.
Zpočátku se jde mezi domy, později strmě lesem pořád nahoru. Nasazovat lyže se nevyplatí, pohodlněji se jde pěšky. V úvodních kilometrech se sice člověk nesveze, ale zato se určitě zahřeje, protože převýšení je nemalé.
Zhruba v polovině výstupu, který čítá cca 400 výškových metrů, stojí chata KČT Skalka. Ta se však zpravidla míjí a na první občerstvení se většina běžkařů zastavuje až na Kamenné chatě, ležící již ve vrcholové hřebenové partii na česko-slovenské hranici.
Penzion Kamenná chata vznikl vedle bývalého horského hotelu Tetřev, který se uvádí na starších vydáních turistických map. Někdejší název hotelu odráží skutečnost, že v okolí se kdysi hojně vyskytoval tetřev hlušec. V současné době žije na hraničním hřebeni mezi Velkým a Malým Polomem pouze mikropopulace těchto vzácných a impozantních ptáků, dosahujících téměř velikosti krocana. Že byste při túře tetřeva spatřili je prakticky vyloučeno, stejně tak jako setkání s vlkem, rysem či medvědem, kteří se tu také vyskytují.
Nádraží v Mostech u Jablunkova
Majestátní Velký Polom
Pár stovek metrů za Kamennou chatou se začíná zdvihat ploché temeno Velkého Polomu (1 067 m). V minulosti vedla červená hřebenová značka po česko-slovenské hranici až na vrchol, dnes ho obchází po zimní traverzové trase z jižní strany. Dosáhnout vrcholu je nicméně možné po modrém značení, které přichází zleva ze Slovenska.
Tip na dovolenouVyražte na lyžovačku do Beskyd. Vyberte si pobyt na dovolena.iDNES.cz. |
Z Velkého Polomu není žádný výhled, vrchol přesto stojí za návštěvu. Na prudkých severních svazích byla roku 1999 vyhlášena přírodní rezervace chránící pralesovité porosty s mnoha vzácnými rostlinami i živočichy. Pozornost upoutají rovněž četné pískovcové skalky, odborně zvané mrazové sruby, vytvořené mrazovou destrukcí v ledových dobách starších čtvrtohor.
V zimě se však zpravidla Velký Polom objíždí. Stopa bývá vyšlapaná jižním úbočím, ovšem po vydatnějším nočním sněžení je třeba ji šlapat znovu, což může být místy velmi náročné. Polomy a vývraty tady skutečně jsou a jejich překonávání zabírá nemálo času. Traverz Velkého Polomu končí na malé loučce u kamenné kapličky pod Muřinkovým vrchem. Na tomto hezkém místě uprostřed beskydských lesů se v létě s oblibou stanuje.
Silueta Velkého Polomu od severu
Dobrodružná cesta na Malý Polom
Cesta mezi Muřinkovým vrchem a Malým Polomem vede pohodlně a téměř po vrstevnici, přesto ji lze v rámci našich skromných českých podmínek nazvat jako docela dobrodružnou. Úzký chodníček v lese, přecházející často bažiny a prameniště potoků, neumožňuje údržbu rolbou ani skútrem, takže lyžařská stopa je ryze přírodní nebo žádná. Potkat zde výjimečně poutníka v protisměru, který vám po dlouhých kilometrech strádání a fyzického namáhání konečně prorazil stopu, opravdu zahřeje u srdce. Dobrodružný pocit navíc umocňuje uzavřenost v lese bez výhledů do krajiny a nízká frekvence turistů.
Traverz Malého Polomu
Polomy pod Velkým Polomem
Následující Malý Polom, který všechny turistické značky obcházejí ze severní strany, tvoří jakýsi uzel horských cest. Směrem na západ pokračuje modře značený hřebínek v délce 5 km na Bílý Kříž, kde lze navázat na další beskydské hřebeny. My se však vydáme severně orientovanou hřebenovkou, která vás po 6 km dovede ke Kolářově chatě Slavíč. Dříve se lyžařské stopy držely poctivě hřebene, dnes se jezdí lesní cestou po západním úbočí, která se vyhýbá na běžkách nesjízdnému úseku z Kozího hřbetu.
Kolářova chata na Slavíči stojí od roku 1931 v malebné poloze na loučce uprostřed lesů a nabízí příjemnou možnost zastavení, odpočinku a občerstvení. V útulné, dřevem obložené jídelně stojí za vidění panoramatické fotografie z různých beskydských vrcholů.
Chata Slavíč
Po červené od chaty k chatě a brutální sjezd
Pokud chcete zůstat věrni hřebenovým partiím hor a lyžařským stopám, které si vyšlapali sami běžkaři, pak se poctivě přidržujte červené turistické značky, přestože vyfrézované a rolbou udržované lyžařské trasy vás budou lákat jinam (směrem doprava). Bez velké námahy doputujete po cca 4 km až téměř na vrchol Ropice s dřevěným přístřeškem a vyhlídkovým místem na okolní i vzdálené kopce, např. i na Jeseníky.
Může se hoditItinerář trasy Mapa |
Sjezd z Ropice po červené je zpočátku jakž takž sjízdný, za kótou Velký Lipový však začíná naprosto brutální sjezd lesem. Bez pádu se dá zvládnout pouze za hlubokého sněhu a v případě, že jízdní dráha není rozrytá lavory běžkařů padajících před vámi. Pokud byste se chtěli tomuto úseku vyhnout, pak objeďte Ropici ze severu po traverzové modře a žlutě značené trase.
Následující putování po červeně značené, zvolna klesající hřebenovce směrem na severozápad zpestřuje několik hezkých a skromných turistických chat, v nichž se rozhodně vyplatí udělat krátkou zastávku. První z nich se jmenuje Ropička a stojí pod stejnojmenným vrchem. Původně se jmenovala Bezručova chata a pochází z roku 1924.
Hned o 2 km dál stojí chata Kotař, nabízející velmi levné noclehy. V létě se na Kotaři hezky sedí na terase s výhledem na Lysou horu.
Výhled z Ropice směrem na Velký Polom
V pořadí třetí a poslední chata má nelichotivý název Prašivá, avšak jde opět o zařízení velmi přívětivé. Chata pochází z roku 1921 a upoutá svou atypickou architekturou s vyhlídkovou věží. Hned naproti chatě stojí dřevěný poutní kostel sv. Antonína Paduánského z roku 1640.
Z Prašivé se obvykle sjíždí po červené strmým sjezdem do Dobratic k hospodě Harenda a dále k zastávce na vlak do Frýdku-Místku nebo Českého Těšína.
Zobrazit místo Beskydy na větší mapě
