Berlín a Bonn po deseti letech

Padesát let fungoval provinční Bonn na řece Rýnu jako hlavní město Spolkové republiky. Právě před deseti lety, 20. června 1991, tam parlament sjednoceného Německa rozhodl, že se staronovým hlavním městem stane Berlín. Od té doby město na Sprévě bojuje o svůj image světové metropole a Bonn se vyrovnává s odchodem světa "velké" politiky.

BERLÍN - CHUDÝ A ŠPINAVÝ

"Fascinuje mne pozorovat, jak se město v minulých letech vyvíjelo v multikulturní metropoli a už se nemusí schovávat před jinými velkoměsty," vyjádřila svou přízeň Berlínu rodačka ze západu země, bývalá tenisová hvězda Steffi Grafová.
Názor je jedním z celé plejády, protože pohledy na metropoli Němce stále ještě rozdělují, jako mnohé v životě posledních deseti let sjednocené země.

Než se Berlín stal před 130 lety hlavním městem sjednoceného německého císařství, měl do té doby rozdrobený stát metropolí několik. Není proto divu, že třeba Francouzi, Angličané, ale i Češi získali v minulých stoletích historicky ke svým metropolím těsnější vnitřní vztah. "V tomto ohledu je Německo zpozdilý národ," soudí bývalý primátor Hamburku Klaus von Dohnanyi. Berlín navíc poznamenala nacistická moc a místy dodnes nezhojené válečné rány a rozdělení zdí v době, kdy východní část města byla metropolí východoněmeckého totalitního režimu.

Velkorysá výstavba posledních deseti let dala městu přívlastek "největšího staveniště v Evropě". Přinesla mu nové dominanty v podobě mrakodrapů ve kdysi mrtvém pásmu zdi na Postupimském náměstí, rekonstruovaného Reichstagu s obří
vyhlídkovou kopulí či nedávno otevřeného kancléřství. To vše ale kontrastuje s pokulhávající hospodářskou silou a potenciálem budoucnosti.

BONN - POKLIDNÉ A STERILNÍ MĚSTO

Na opačném konci země se nenaplnily obavy, že odchodem vlády a parlamentu dojde ke kolapsu v dřívější metropoli na Rýně. "Úpadek Bonnu nenastal. Dnes
jsme špičkovou adresou - méně v politice, ale bezpochyby o to více v obchodu, vědě a jako mezinárodní město," mohla nedávno hrdě konstatovat bonnská starostka Bärbel Dieckmannová.

Do Bonnu přicházejí především mladí lidé a dávají mu novou dynamiku.
Nynější prosperita Bonnu je ale také výsledkem chytré politiky městského vedení, které vyjednalo kompenzace ve výši 2,8 miliardy marek za ztrátu statutu hlavního města. Tyto peníze jsou nyní investovány do infrastruktury, do muzeí, galerií a koncertních hal a do podpory vědy, výzkumu a nových technologií.

Postupimské náměstí a kulturní centrum Daimler-Benz.