Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Benátek se stal turistický cirkus, místní se raději stěhují pryč

aktualizováno 
V italských Benátkách vřou emoce. Město protkané stovkami kanálů nepřestává fascinovat návštěvníky z celého světa. A také rozčilovat zmenšující se skupinu místních obyvatel, napsal britský list The Guardian.

Benátky jsou stále známé jako La Serenissima, nejpoklidnější město. Kdysi bývaly místem, kde místní obyvatelé vlídně vítali návštěvníky tvořené převážně intelektuály, spisovateli a umělci. V současnosti je však těžké představit si podobně šťastnou společnou existenci, když se proplétáte bludištěm uliček a vodních kanálů a mluvíte s místními lidmi.

Vylidňování a hromadná turistika jsou dlouhodobou příčinou nespokojenosti místních. Ale letos v létě se zdá, že poslední kapka trpělivosti, po níž pohár přeteče, už není daleko.

Fotogalerie

Tento měsíc vyšly do ulic odhadem dva tisíce Benátčanů v protestním pochodu proti turistickému průmyslu, který podle nich ničí jejich kvalitu života i životní prostředí a vyhání místní pryč.

Počet stálých obyvatel Benátek klesl ze zhruba 175 tisíc v období po druhé světové válce na nynějších 55 tisíc.

Carlo Beltrame, jeden z organizátorů protestu a vědec z benátské Univerzity Ca’Foscari, si stýská po dobách, kdy vzít si motorové vodní taxi nebylo stresující, anebo kdy cestou k lékaři v oblasti mostu Rialto neuvízl v pomalu se sunoucím davu turistů.

„Každý rok se odtud odstěhuje zhruba dva tisíce lidí,“ řekl. „Pokud to bude dál postupovat tímto tempem, za pár let budou Benátky obydlené jen turisty. A to bude společenská, antropologická i historická katastrofa.“

Benátky jsou stále známé jako La Serenissima, nejpoklidnější město. Kdysi...

Počet obyvatel Benátek neustále klesá. I díky turistům.

Ať už jsou otrávení ze selfie-tyček, hlučných kufrů na kolečkách nebo lidí dopřávajících si svačinku na některém z 391 mostů ve městě, nespokojenost Benátčanů s 28 miliony návštěvníků zaplavujících každoročně město dosáhla alarmující výše.

Tajemné Benátky

Snímky náměstí svatého Marka nebo Canal Grande jsou notoricky známé a zdejší karneval proslul jako jedna z nejkrásnějších slavností. Přesto tu jsou věci, které o Benátkách příliš mnoho lidí neví.

Během červencového rána ve čtvrti Cannaregio, která je zastrčená stranou od přeplněné oblasti náměstí svatého Marka, se pořád ještě dá zachytit náznak původního benátského životního stylu. Dobře oblečení lidé se spolu živě baví, zatímco nakupují u řezníka a pekaře, anebo se sejdou na skleničku v baru. Děti si volně hrají na ulici.

Tato oblast zůstává převážně nerušená turisty, ale podle Luciana Bortota, který se tu narodil, je to tu cokoli, jen ne poklidné. „Ptáte se, jaké to je žít v tomhle cirkuse? Bývalo to úžasné, žila tu spousta umělců. Problémem současnosti je hromadná turistika. Lidé, co sem přijedou jen na několik hodin, nic pořádně nevidí. Pro ně je to v podstatě stejná noční můra jako pro nás,“ vysvětlil Bortot.

Stejně jako mnoho jeho sousedů Bortot nenávidí obří lodě, které prosupí kanálem Giudecca čtyřikrát nebo pětkrát denně, zamoří všechno kolem záplavou kouře, než vyklopí tisíce lidí - někdy až 44 tisíc pasažérů - v historickém centru. (více o tématu obřích výletních lodí a vysokému počtu turistů v cílových přístavech si můžete přečíst zde.)

Vizuální znečištění, které pomalu plující obři působí v Benátách, se nelíbí...

Vizuální znečištění, které pomalu plující obři působí v Benátách, se nelíbí nejen leckomu z místních, ale vzbudilo i mezinárodní ohlasy.

Vadí mu také nárůst pokojů nabízejících turistické ubytování se snídaní, kvůli kterým je pro stálé obyvatele nemožné najít dům k pronájmu nebo na dlouhodobou smlouvu.

Se svým karnevalem, filmovým festivalem plným hvězd a uměleckou výstavou Biennale si Benátky dlouhodobě pěstují turistický ruch. Toto průmyslové odvětví do městské pokladny každoročně přináší miliony a poskytuje tisíce pracovních míst. Nyní se však zdá, že vystresovaní Benátčané nedokážou s turisty žít. Ovšem ani bez nich.

Autoři: ,




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Další z rubriky

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.