Jednatřicetiletá Mirella Dalla Pasquaová se narodila a vyrostla v Benátkách, křehkém městě vybudovaném na vodě. Před čtyřmi měsíci udělala to, co si nikdy nemyslela, že udělá: koupila dům na pevnině.
"Neměla jsem na vybranou. Ceny jsou tu nemožně vysoké. Mladí lidé si to nemohou dovolit," říká v reportáži, kterou otiskl list New York Times.
Mladá žena není rozhodně první Benátčankou, která město opustila. V roce 1951 zde žilo 171 000 lidí, dnes se počet obyvatel historického centra pohybuje jen kolem 62 000, napsal americký list New York Times. "Dosáhli jsme bodu zlomu, bodu, kdy se věci mohou začít hroutit," varuje městský plánovač Ezio Micelli, který vede místní agenturu pro rozvoj nemovitostí.
Zatímco Benátčané odcházejí, turistů je čím dál víc. Podle nedávných odhadů jich loni přijelo 15 až 18 milionů. V některých dnech převýší počet návštěvníků snadno počet domácích. Pokud bude tento trend pokračovat, Benátčané by mohli do roku 2030 úplně vymizet a historické jádro města bude přežívat jen díky turistům.
"Tohle už není město"
"Nemá smysl mluvit dál o Benátkách jako o městu," soudí Robert Davis, profesor italských dějin na Ohijské státní univerzitě. "Město je v podstatě zcela ztraceno. Otázkou zůstává, co s ním bude v budoucnu," dodal.
Benátky jsou sice na turistickém ruchu silně ekonomicky závislé, turisté však komplikují všední život místních obyvatel. "Na vaporetto, které není narvané turisty a jejich zavazadly, vůbec nenarazíte," stěžuje si bankovní manažer v důchodu Gianpietro Meneghetti. Mluví o proslulé lodi, jež slouží jako městská hromadná doprava a vozí lidi po kanálech a mezi ostrovy v laguně.
Podobné nářky lze slyšet i od dalších Benátčanů. Stěžují si na vysoké ceny potravin, na nemožnost žít normálně. Obchody a služby nezbytné pro každodenní život byly vytěsněny prodejnami nabízejícími sklo z Murana nebo křiklavé keramické masky, typické pro benátský festival.
Hotely, ubytovny, restaurace a bary také potřebují prostor, v Benátkách tak vzácný, a tak ceny nemovitostí rostou. "Věci jsou příliš drahé. Když tu člověk zůstane, tak jenom proto, že třeba zdědil dům,“ uvedl další z místních Walter Pitteri. Byt o rozměrech 90 metrů čtverečních v centru vyjde na 1,3 milionu dolarů (asi 29 milionů korun). Byt v benátské laguně na pevné zemi stojí polovinu až čtvrtinu.
"Musí se něco udělat, aby skončil exodus obyvatel," řekl starosta Massimo Cacciari. Město podle něj vyčlenilo prostředky na pomoc mladým párům. Ty ovšem jen "stěží pokryjí malé procento jejich nákladů," přiznává starosta.
Radnice rovněž postavila 500 až 600 bytů ve vzdálenějších čtvrtích a pronajímá je 'nejohroženější skupině', rodinám ze středních tříd.
Benátské úřady ve snaze přitáhnout nové obyvatele do historického centra rovněž hledají způsoby, jak vytvářet nová pracovní místa mimo turistický průmysl. To ale není snadné. "Tady prostě nemůžete postavit továrnu," připustil Cacciari.
