Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Letní Belianské Tatry: kamzíci i rozkvetlé louky, až oči přecházejí

aktualizováno 
Léto je v plném proudu, v Tatrách ale teprve vše začíná - v sedlech roztávají poslední zbytky sněhu a horské louky pokrývají koberce pestrobarevných květin. Zveme vás k výletu do unikátní části Tater, ležící na samém východním okraji tohoto nejvyššího pohoří Slovenska.

Ždiarska vidla a Havran od Vyšného Kopského sedla | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Belianské Tatry se vymykají tomu, co známe z Vysokých Tater - místo žulových štítů tu najdeme bělostné vápencové skály a o něco nižší a zaoblenější hřeben pokrývají svěže zelené louky.

Ačkoliv hlavní hřeben Belianek, jak se této části Tater zkráceně říká, je od roku 1978 uzavřený, i tak tu lze podniknout nádherné výpravy po značených trasách. Zveme vás na celodenní horskou túru, během které můžete poznat toto království kamzíků a horských květin.

Vyhlášená chata Plesnivec

Jako start volíme Tatranskou Kotlinu, ležící jen několik kilometrů od obce Ždiar, známého centra Belianských Tater. V Tatranské Kotlině lze zaparkovat na jižním okraji obce, přímo u nástupu na modré a zelené značení. Najdeme tu bezplatné parkoviště, což je v celé lokalitě Tater poměrně ojedinělý jev.

Fotogalerie

První půlhodinku sledujeme modrou a zelenou značku, k chatě Plesnivec je to odtud 1,5 hodiny. Cesta jen mírně stoupá po okraji vzrostlého lesa až k rozcestí Šumivý prameň. Kdo si sem odskočil z Tater Vysokých, hned najde "nejméně deset rozdílů" oproti tamní květeně - zejména statné vstavače na tomto úseku rostou v hojném počtu.

Na rozcestí Šumivý prameň opouštíme modrou značku a po zelené začínáme strměji stoupat zalesněným úbočím k chatě Plesnivec. Jako variantu můžeme jít po žlutě značené zásobovací cestě Dolinou Siedmich prameňov - obě trasy jsou přibližně stejně časově náročné, v údolí ale letos probíhá těžba dřeva. Ze zelené značky se chvílemi otevírají hezké výhledy na vrchol Stežky a občas si všimneme vápencových skal tyčících se nad pěšinou.

Tip na dovolenou

Za krásami přírody nemusíte cestovat přes celý svět. Vydejte se poznat kouzlo Tater do Slovenska. Ubytování najdete na Dovolená.iDNES.

Po hodině a půl dojdeme k chatě Plesnivec, jediné horské chatě v oblasti Belianských Tater. Leží jako orlí hnízdo ve strmém svahu pod skalnatou stěnou Bujačího vrchu a unikátního skalního útvaru Skalné vráta. Můžeme se tu posilnit nebo i přespat, neboť chata nabízí ubytování pro 20 lidí. Chata Plesnivec patří svými službami dle mé zkušenosti mezi nejlepší ve Vysokých Tatrách, k její smůle ale leží poměrně daleko od atraktivních horských lokalit. Pokud přesto chcete zažít krásnou atmosféru večerního posezení u krbu a rozbřesku pod vápencovými stěnami, můžete tu přenocovat a výlet pojmout jako dvoudenní.

Chata Plesnivec

Chata Plesnivec

Horské louky jako pestrobarevný koberec

Od chaty pokračujeme vzhůru po zelené, přejdeme rozkvetlé louky a opět se zanoříme do smrkového lesa. Na rozdíl od Vysokých Tater tu ještě kůrovec neudeřil v plné síle, v Belianských Tatrách můžeme tedy vychutnávat stín horského lesa na jedné z posledních tatranských lokalit.

Zakrátko přijdeme k první velké louce zvané Rakúska poľana. Tady se nám otevřou první výhledy na hřeben Belianek - spatříme 1 947 m vysoký Bujačí vrch a o metr vyšší Predné Jatky. Na druhé straně cesty, po naší levé ruce, vidíme například Velkou Svišťovku, Kežmarský štít a Pyšný Štít. Nejhezčí pohledy ale teprve přijdou o půlhodinku dál, kdy přijdeme na louku v dolině Predné Meďodoly. Tady se objeví východní polovina hřebene Belianek ve své plné kráse.

Typická rostlina Belianských Tater - Zvonek alpský

Typická rostlina Belianských Tater - Zvonek alpský

Rozcestník u bývalé Kežmarské chaty

Rozcestník u bývalé Kežmarské chaty

Zdejší louky hrají v červnu a červenci doslova všemi barvami. Zatímco na jaře převažují růžové klasy rdesna hadího kořene, později v létě svahy zbarví záplava vrbky úzkolisté. Jinak botanik tady bude nadšený, může si v podstatě odškrtat většinu horských druhů z atlasu rostlin.

Zelená značka končí na rozcestí u bývalé Kežmarské chaty, kde se napojuje na červenou magistrálu. Zde si můžeme odskočit za občerstvením k 30 minut vzdálené Chatě při Zelenom plese, případně pokračovat přes Velkou Svišťovku na Skalnaté pleso.

Na loukách na jaře kvetou trsy Silenkek bezlodyžných.

Na loukách na jaře kvetou trsy Silenkek bezlodyžných.

Kolem kamzičích pastvin do Ždiaru

Naše trasa nás však vede dál přes hřeben Belianských Tater - po červené značce vystoupáme do Kopského sedla a přes Vyšné Kopské sedlo (nejvyšší bod trasy, 1 934 m) sestoupíme do Širokého sedla. Celý tento úsek je skvostnou panoramatickou trasou s nádhernými výhledy na Vysoké i Belianské Tatry. Před námi můžeme sledovat dominantní vrcholy Belianek Havran (2 152 m) a Žiarskou vidlu (2 142 m), na opačné straně vévodí vyhlídkový vrchol Jahňačí štít (2 230 m).

Tip iDNES.cz

Navštivte jedinou zpřístupněnou jeskyni Belianských Tater v Tatranské Kotlině. Belianská jaskyňa nabízí krápníkovou výzdobu na trase dlouhé cca 1000 m. Více ZDE.

Pro sestup volíme nejrychlejší variantu sestupující po červené do Monkové doliny. Opět se ale nabízí varianta, a to pokračovat po modré značce z Kopského sedla přes Zadné Meďodoly do Tatranské Javoriny. Tato možnost nabízí další výhledy na dvojvrchol Havranu a Ždiarské vidly, ovšem sestup je poměrně dlouhý.

Pohled k Beliankám od Veľkého Bieleho plesa

Pohled k Beliankám od Veľkého Bieleho plesa

Ze širokého sedla sestupujeme téměř 1 000 výškových metrů do Ždiaru po červené značce - ještě donedávna tu vedla pouze jednosměrná naučná stezka, nyní lze tento úsek projít oběma směry. Cesta do Ždiaru je poměrně strmá, je třeba být opatrný zejména po dešti, kdy vápencové kameny docela kloužou.

Při sestupu nespěchejte, oblast Širokého sedla a zejména severozápadní svahy hory Hlúpy patří mezi oblíbené pastviny kamzíků tatranských. Tato horská koza je endemickým poddruhem, žijícím pouze na území Vysokých a Nízkých Tater. Kamzíkům se v poslední době docela daří a jejich počet dosahuje téměř 1 000 jedinců.

Na rozcestí u říčky Biela pokračujeme po proudu kolem hotelu Magura až do Ždiaru. Tato typická podtatranská obec nabízí veškeré služby včetně ubytování, stravování i veřejné dopravy.

Může se hodit

Délka trasy: 19,5 km, 6.45 min.
Celkové stoupání: 1 385 m

Občerstvení na trase a možnost ubytování:

Doprava
Autobusová linka spojuje Ždiar s Tatranskou kotlinou. Detaily ZDE

Více informací

Další informace: www.beliansketatry.com


Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Turisty na Mallorce vyděsil žralok modrý (25. června 2017).
Dezorientovaný žralok vyděsil turisty na Mallorce, experti ho utratili

Paniku na španělském ostrově Mallorca způsobil o víkendu žralok modrý, který připlul velmi blízko k několika plážím plných turistů. Podle španělského listu El...  celý článek

Rýchorský prales v Krkonoších
Zakázaný ráj. V národních parcích se zpřístupní uzavřená místa

Nový zákon o národních parcích zpřístupní turistům některá atraktivní místa. Jedním z nich je i Rýchorský prales v Krkonošském parku, v českém Švýcarsku mohou...  celý článek

Takto Igor Brezovar brázdil národní parky v USA společně s manželkou.
Na dvou kolech projel celý svět. S motorkou ukecal i bandity

V 17 letech měl Igor Brezovar sen: projet svět na motorce. Dnes její počítadlo ukazuje 372 tisíc kilometrů a svoji misi si už dávno splnil. „Milionář svět...  celý článek

Další z rubriky

Lisabon se v posledních letech stává turistickým hitem.
Lisabon za hubičku. Nejlevnější metropole západu láká mladé

Portugalsko vždy patřilo k chudším zemím západní Evropy a i dnes překvapí velmi příjemnými cenami. Za návštěvu stojí především Lisabon, město nabité desítkami...  celý článek

Českoslovenští legionáři v Itálii na historickém snímku legionářů
Země skropená krví borců. Výlet za českými legionáři u Lago di Gardy

Několik míst v blízkém okolí severního cípu jezera Lago di Garda nese zřetelné české/československé stopy, nejčastěji v souvislosti s událostmi 1. světové...  celý článek

Oblazy: horní mlýn
Neznámé perly Slovenska. Výlet do krásných soutěsek Chočských vrchů

Vápencové soutěsky Slovenska nadchnou svou divokostí a odvážně vedenými turistickými trasami po žebřících, visutých lávkách a ocelových lanech. K těm spíše...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.