Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Belianky: tak trochu jiné Tatry...

aktualizováno 
Vzdálenost už není překážkou, a tak místa, která jsou stále odříznutá od světa, stoupají na ceně. Ale jak přibývá dobrodruhů, nedotčených oblastí ubývá. Podobný osud si zažily i slovenské Tatry, které dnes mívají hlavně v letní turistické sezoně ke klidné idyle daleko. Přesto i tady se najdou místa, kde se vyhnete davům.

Klidné Belianské Tatry

Tatry, ačkoli jsou globálně nazývány Vysokými Tatrami, se skládají ze západní a východní části. Západní se nazývá Západné Tatry (případně Roháče) a východní se dále člení na Vysoké a Belianske. Mimo to jsou na Slovensku ještě Nízké Tatry, nacházející se více na jihu.

Většina návštěvníků míří do východní části - do Vysokých Tater. Pokud ale chcete zažít trochu více romantiky, vyhněte se jim a pokračujte do nejvýchodnější části celého pohoří - do Belianských Tater.

Hlavní hřeben Belianských Tater dosahuje délky přibližně 14 kilometrů. Začíná nad Tatranskou kotlinou Kobylím vrchem (1108 m n.m.) a končí nad Tatranskou Javorinou vrchem Rogová (1166 m n.m.). Pohled na tento kopec si nejlépe vychutnáte z Jahňačího a Lomnického štítu.

Belianské Tatry tvoří vápencový podklad, jejich světlé až bílé dolomitové skalní stěny září do dálky. Severní strana je charakteristická hlubokými údolími, která končí prudkými srázy. Jižní je o něco mírnější.



Hlavní hřeben Belianských Tater z Jahňačího štítu.
Zleva: Muráň (1890 m n.m.), Nový (1999 m n.m.) a Havran (2152 m n.m.)
* VÍCE FOTEK SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Proč se uzavřely brány

Hlavním důvodem, proč Belianské Tatry zůstávají stranou toho největšího prázdninového ruchu, je fakt, že brány pohoří zůstaly na dlouhá léta uzavřené.

V roce 1978 oblast vyhlásili národní přírodní rezervací. To aby se příroda trochu vzpamatovala. "Belianky", jak se tomuto koutu přezdívá, byly v té době jednou z nejnavštěvovanějších oblastí Tater. Ještě dnes, tedy po více než 28 letech od jejich největší slávy, je z okolních štítů Vysokých Tater patrné, kudy na hlavním hřebeni vedly turistické chodníky.

K prvnímu ústupku došlo až v roce 1993. Díky iniciativě vlastníků soukromých lesů a obce Ždiar byl otevřen naučný chodník Monkova dolina-Kopské sedlo, který spojuje obec Ždiar s dolinou Kežmarskej Bielej vody nad Tatranskou Lomnicí.

Ždiarska vidla - zatím zůstává uzavřena

Závěrem roku 2004 pak ministerstvo životního prostředí rozhodlo o rekonstrukci a znovuzpřístupnění původního turistického chodníku na druhý nejvyšší vrchol Belianských Tater, Ždiarskou vidli. Ta dosahuje úctyhodných 2142 metrů.

Poslední turista sem vystoupil před 28 lety, obnovená premiéra výstupu na tento kopec se ale zatím odkládá. V této souvislosti se redakce iDNES omlouvá čtenářům za uvedení mylné informace, že tato odbočka na Ždiarskou vidli bude otevřena už v letošní sezoně.

Autor článku vycházel ze zpráv turistického informačního centra ve Ždiaru. Zde ale spíše bylo "přání otcem myšlenky", situace je totiž o dost komplikovanější. Jedná se o dlouhodobou neshodu úřadů s ochranáři. Vyjádření Správy TANAP - si přečtěte ZDE.



Zprava vrchy Muráň (1890 m n.m.) a Nový (1999 m n.m.)
z Tatranské Javoriny

Co musíte vidět

Ten, kdo navštíví Vysoké Tatry, by si měl rezervovat nejméně jeden den na návštěvu Belianských Tater.

A komu by náhodou nevyšlo počasí, nemusí truchlit. Za návštěvu stojí i Belianská jeskyně, rázovitá horská obec Ždiar nebo myslivecký zámek a ojedinělý dřevěný kostelík v Tatranské Javorině.

Pokud se tam vydáte, doporučuji začít výlet ve Ždiaru. Už tady vás uchvátí cílový vrch Ždiarska vidla a jistě vás zaujme i sousední Havran. Oba připomínají spíše třítisícovky než vrcholy, které o pár metrů přesahují hranici 2100 metrů nad mořem.

Naučným chodníkem Monková dolina-Kopské sedlo, který má šest kilometrů a převýšení téměř 1000 metrů, se dostanete na hlavní hřeben, do Širokého sedla dosahujícího 1826 metrů nad mořem. Odtud vede odbočka na Ždiarskou vidlu, kde se můžete pro změnu potkat se vzácnými vysokohorskými obyvateli - svištěm a kamzíkem.



Dřevěný lovecký zámek v Tatranské Javorině

Kudy vede cesta

Až se pokocháte krásou okolních štítů Vysokých Tater, hlubokým údolím doliny Zadné Meďodoly a úchvatnou scenérií nedalekého Havrana, vysokého 2152 metrů, musíte se vrátit zpět do Širokého sedla.

Odtud cesta pokračuje po hlavním hřebeni a pod vrchem Hlúpy, další dvoutisícovky, sestupuje do Kopského sedla. Tam pak po modré přes Predné Kopské sedlo klesá až k turistické křižovatce u Veľkého Bieleho plesa.

Zde můžete pokračovat buď dolinou Kežmarskej Bielej vody do Tatranských Matliarov a zpět autobusem do Ždiaru, nebo se po celodenním šlapání vydat za občerstvením k chatě u Zeleného plesa.



Belianska jaskyňa / Slovenská agentura pro cestovní ruch

Tak trochu jiné Tatry

Belianky jsou prostě jiné Tatry. Jejich návštěvou se vyhnete tlačenici na turistických chodnících. Pokud letos v létě zatoužíte po relaxu zcela mimo čilý turistický ruch, jsou pro vás Belianské Tatry tím pravým místem.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Autem z Čech nejlépe přes hraniční přechod Makov a dále přes města Bytča, Žilina, Martin, Ružomberok, Liptovský Mikuláš, Poprad. Z Poradu dále buď přes Kežmarok do Spišskej Belej a po silnici č. 67 nebo přes Starý Smokovec Cestou Slobody až do Ždiaru. Do Popradu se lze pohodlně dostat také letadlem, vlakem nebo autobusem. Místními autobusovými spoji se pak snadno dostanete až do Ždiaru nebo Tatranské Javoriny.

TIP
Kdo navštíví oblast Belianských Tater, neměl by si kromě naučného chodníku a výstupu na Ždiarskou vidli nechat ujít jedny z nejkrásnějších vysokotatranských dolin – Bielovodskou a Javorovou dolinu. Obě jsou nejlépe dostupné z Tatranské Javoriny a Lysé Poľany. Milovníkům úchvatných scenérií dále doporučujeme navštívit polskou část Vysokých Tater, kde se mimo jiné nachází největší tatranské pleso – Morskie Oko.

CO DĚLAT PŘI SETKÁNÍ S MEDVĚDEM
V Belianských Tatrách se s trochou "štěstí" můžete klidně střetnout s největší tatranskou šelmou, medvědem hnědým. Navzdory pověstem krvelačné a hladové šelmy je medvěd od přírody značně plachý a vyhýbá se jakémukoliv kontaktu s člověkem. Pokud se s ním přesto střetnete, zachovejte klid, nikdy před ním neutíkejte, nekřičte na něj, nic po něm neházejte a vyhněte se přímému očnímu kontaktu.

Pokud se k vám nepřibližuje, pozvolna ustupujte, až ho úplně ztratíte z dohledu. Pokud jste se stali předmětem jeho zájmu a evidentně jde za vámi, zkuste se nejprve udělat většími zvednutím rukou. Pokud ani toto nezabere a evidentně se vás chystá napadnout, odhoďte batoh a lehněte si na tváří k zemi, stehna si přitlačte na hrudník, hlavu skryjte mezi kolena a ruce spojte za krkem. Nehýbejte se a vyčkejte dokud medvěd sám neodejde. Nikdy se nepokoušejte s medvědem bojovat, souboj s ním je pro vás dopředu ztraceným zápasem.

Abyste se vyhnuli nepříjemným střetnutím s medvědy nebo s ochránci přírody, tak nenocujte ve volné přírodě, nerozdělávejte oheň, nepřipravujte aromatická jídla (špekáčky, slaninu, salámy, ...), ani nechoďte mimo značené turistické chodníky. Dále nepřeceňujte své fyzické schopnosti, za nepříznivého počasí nevyrážejte na náročné hřebenové túry a respektujte návštěvní řád TANAP-u. Už mnoho dobrodruhů na nedodržení těchto základních pravidel doplatilo.

 

Belianske Tatry - hlavní hřeben

Beľany - Havran a Ždiarska vidľa

Plesnivec

Skalná vrata

Hlavní hřeben Belianských Tater z Veľké Svišťovky. Zleva: Nový (1999 m n.m.), Havran (2152 m n.m.), Ždiarska vidla (2142 m n.m.) a Hlúpy (2061 m n.m.), zcela vlevo hřeben Kozího štítu (2111 m n.m.).

Chata u Zeleného plesa (1551 m n.m.)

Hlavní hřeben Belianských Tater z Jahňačího štítu. Zleva: Muráň (1890 m n.m.), Nový (1999 m n.m.) a Havran (2152 m n.m.)

Zprava vrchy Muráň (1890 m n.m.) a Nový (1999 m n.m.) z Tatranské Javoriny

Panorama polské části Vysokých Tater z Tatranské Javoriny

Dřevěný lovecký zámek v Tatranské Javorině

Belianska jaskyňa

Pokud chcete zažít trochu více romantiky a vyhnout se tlačenici na tatranské magistrále, vydejte se do nejvýchodnějšího cípu slovenských velehor - do Belianských Tater. Dlouhá léta byly uzavřeny a nyní zažívají znovuobjevenou premiéru.

Autoři:




Nejčtenější

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.