Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Belgie aneb pivařské šílenství

  15:52aktualizováno  15:52
- Je libo pivo s marmeládou nebo citrónem? Ale jen si poručte. Nad podobnými přáními se pranikdo nepozastaví. Naopak, pozastavit budete muset vlastní botu, aby jste náhodou neodešli domů se sklenicí od piva v kapse. O čem že je řeč? O Belgii, ráji i šílenství umění pivařského. V Belgii se vyrábí piva, o jakých by se našincům ani nesnilo. Jen co do chutí tu dostanete přes 400 různých druhů, registrovaných značek je potom více než tisíc.
O to, že pivo je v Belgii nad zlato, se zasloužili už ve středověku kláštery a opatství. Opaté a mniši totiž šířili mezi lidmi osvětu, aby nepili špinavou vodu. Na výběr jim zbývalo mezi mlékem a podmáslím, což byly záležitosti luxusní, a plodinou, které se v odlehlých oblastech nejlépe dařilo, ječmenem. Proto začali mniši vařit pivo a vaří jej dodnes.
Pokud chcete ochutnat mnišské pivo, objednejte si Trappist - těchto piv je mnoho druhů co do chuti a síly, patří mezi ně například Chimay nebo Westmalle. Vaří je mniši za zdmi svých klášterů a Trappist se jim říká podle řádu Cisterciánů. Podobnou kategorií jsou i piva opatská, zvaná abdijbier. Ty patří opatstvím, ale smluvně je vyrábí pivovary mimo areál kláštera a za každý prodaný lok opatům odvádějí tučné peněžité dávky. K těm výborným patří například Grimbergen nebo Leffe.
Další raritou, kterou se Belgie ve světě piva pyšní, jsou piva takzvaně spontánně kvašená, do nichž se nepřidává žádný kvásek. K nim patří všechna (pány většinou opovrhovaná) piva ovocná - například třešňový Kriek, ale například i pivo, které chutná po vínu - Gueuze, či pivo temně rudé a zpola spontánně kvašené - Rodenbach.
Ovšem ve vyjmenování všech různých specialit belgického piva bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Belgičani pijí rádi například pivo bílé (Hoegaarden), zlatavé (Duvel) či jantarové (De Koninck). Obyčejného ležáka pijí také, ale tím se nepyšní. Jak prozradil představitel Belgické konfederace pivovarů, světlý belgický ležák je stejně jako ostatní evropské ležáky, založený na českém receptu z Plzně. Právě proto se tomuto druhu piva téměř všude říká pilsner nebo pils.
Jedna ze základních zásad belgického piva je, že každá značka se pije ze zvláštních sklenic. Tvar sklenice totiž určuje rychlost, s jakou se pivo otepluje, i množství pěny a aromatu, které vytváří. V podstatě platí, že ke každému pivu patří jeho typická sklenice. Říká se jim různě - například kulička, pinta nebo píšťalka, ale může to být i vysoký kalich, široký pohár, burgoňská číše, mnišská káď nebo skotský bodlák. Když v Antverpách chcete pít třeba pivo De Koninck, poručíte si po domácku prostě "jednu kuličku" (een bolleke).
Kdybyste si ale náhodou chtěli poručit pivo Kwak, začněte se zouvat. Kwak se totiž nalévá do speciálních baněk ve dřevěném stojánku. Aby se hospodský ujistil, že mu s takovou kuriozitou neutečete, vezme si od vás do zástavy botu, kterou vám vrátí poté, co pivo dopijete a sklenici odevzdáte. Ačkoliv se s tímto zvykem můžete setkat ještě poměrně často, stejně často se setkáte i s tím, že po vás obsluha namísto boty bude chtít zaplatit zálohu 300 franků.
Jak už bylo zmíněno, s belgickým pivem se vám může přihodit cokoliv. Třeba to, že vám bílé pivo Hoegaarden přinesou se stroužkem citronu nebo tmavý Grimbergen s porcí marmelády. O tyto přísady (mimochodem velmi chutné) si můžete požádat, stejně tak jako například o frťana kvasinek, který se dává například v antverpské krčmě De Pelgrim do piva De Koninck.
Belgie je také jediná země, která poskytuje speciální osvětu ohledně nalévání piva. Belgická organizace pro umění v podávání piva byla založena v roce 1977 a pozorně dohlíží na to, aby zkušení hospodští pečlivě stáčeli pivo a aby svůj obor po všech stránkách zvládali. Tato organizace pořádá i pivařské kursy. Jejich úspěšní absolventi dostanou diplom a vývěsku, kterou mohou umístit na svoji hospodu či restauraci, a která klienty upozorňuje na to, že tento hospodský to opravdu umí

Za sklenici od piva Kwak musíte dát do zástavy botu

Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.