Do Bečova nad Teplou se v nadcházejících sezónách zřejmě povalí davy turistů z celého světa, aby na vlastní oči spatřily relikviář svatého Maura, po korunovačních klenotech největší poklad v České republice. Byl sem přivezen v 19. století a v roce 1945 ukryt v podzemí hradní kaple. Brzy by zde po restauraci měl být opět k vidění.
Kriminální policie tajnou skrýš vypátrala v roce 1986. Našla románsko-gotickou truhlu, vlastně dubovou rakev dlouhou 140 a vysokou 36 centimetrů, potaženou zlaceným měděným plechem a zdobenou více než pěti sty drahými kameny, reliéfy a soškami znázorňujícími výjevy ze života svatého Maura. Relikviář, silně poškozený čtyřicetiletým skladováním ve vlhkém prostředí, byl pak až do roku 1992 uložen v bankovním trezoru. V současné době na utajeném místě v Praze probíhá jeho nákladná a velmi náročná oprava. Detailní průzkumy trvaly asi dva roky, než byla zahájena vlastní rekonstrukce. Obsah relikviáře zkoumala kriminalistická laboratoř, která provedla i testy DNA. Uvnitř rakve byly zjištěny ostatky čtyř osob, mimo jiné dětský mléčný zub, ale také například egyptská látka z osmého století. »Restaurátorské práce tohoto druhu jsou nesmírně náročné a nemají u nás obdoby, proto postupují tak pomalu. Jako kdyby se do již ušitých šatů teprve dělal člověk. Každou sebemenší operaci hlídá chemik a posuzuje odborná komise. Jde skutečně o velký poklad. Nejblíže umístěný další relikviář najdeme až v německém Kolíně nad Rýnem nebo v Cáchách, ale ten náš je rozhodně nejhezčí,« tvrdí Karel Drhovský, ředitel Památkového ústavu v Plzni. Svatý Maur, původně římský voják, přijal křesťanství, stal se knězem i biskupem a byl popraven vlastní družinou. Sochy znázorněné v pohybu a reliéfy zdobící jeho relikviář podle Karla Drhovského předstihly svou dobu: »Je to baroko, které se objevilo již v gotice.« Na zámku v Bečově se pro vystavení relikviáře připravuje a zabezpečuje trezorová místnost. Neprůstřelná a neprodyšná hmota, použitá k výrobě ochranné schránky, nesmí relikviáři ublížit ani za sto či více let, proto ji důkladně testovali chemičtí experti. Byla vyrobena poprvé v Evropě, a to v Mnichově. Tento renesanční zámek z poloviny 18. století má terasovitou zámeckou zahradu, která je jedinou svého typu v České republice mimo Prahu. Kromě zámecké knihovny a kaple sv. Petra jsou v zámku interiéry zařízené nábytkem, obrazy a grafikami z přelomu 18. a 19. století. V jedné z místností, upravené jako trezor, bude vystaven zmíněný relikviář svatého Maura.
Kriminální policie tajnou skrýš vypátrala v roce 1986. Našla románsko-gotickou truhlu, vlastně dubovou rakev dlouhou 140 a vysokou 36 centimetrů, potaženou zlaceným měděným plechem a zdobenou více než pěti sty drahými kameny, reliéfy a soškami znázorňujícími výjevy ze života svatého Maura. Relikviář, silně poškozený čtyřicetiletým skladováním ve vlhkém prostředí, byl pak až do roku 1992 uložen v bankovním trezoru. V současné době na utajeném místě v Praze probíhá jeho nákladná a velmi náročná oprava. Detailní průzkumy trvaly asi dva roky, než byla zahájena vlastní rekonstrukce. Obsah relikviáře zkoumala kriminalistická laboratoř, která provedla i testy DNA. Uvnitř rakve byly zjištěny ostatky čtyř osob, mimo jiné dětský mléčný zub, ale také například egyptská látka z osmého století. »Restaurátorské práce tohoto druhu jsou nesmírně náročné a nemají u nás obdoby, proto postupují tak pomalu. Jako kdyby se do již ušitých šatů teprve dělal člověk. Každou sebemenší operaci hlídá chemik a posuzuje odborná komise. Jde skutečně o velký poklad. Nejblíže umístěný další relikviář najdeme až v německém Kolíně nad Rýnem nebo v Cáchách, ale ten náš je rozhodně nejhezčí,« tvrdí Karel Drhovský, ředitel Památkového ústavu v Plzni. Svatý Maur, původně římský voják, přijal křesťanství, stal se knězem i biskupem a byl popraven vlastní družinou. Sochy znázorněné v pohybu a reliéfy zdobící jeho relikviář podle Karla Drhovského předstihly svou dobu: »Je to baroko, které se objevilo již v gotice.« Na zámku v Bečově se pro vystavení relikviáře připravuje a zabezpečuje trezorová místnost. Neprůstřelná a neprodyšná hmota, použitá k výrobě ochranné schránky, nesmí relikviáři ublížit ani za sto či více let, proto ji důkladně testovali chemičtí experti. Byla vyrobena poprvé v Evropě, a to v Mnichově. Tento renesanční zámek z poloviny 18. století má terasovitou zámeckou zahradu, která je jedinou svého typu v České republice mimo Prahu. Kromě zámecké knihovny a kaple sv. Petra jsou v zámku interiéry zařízené nábytkem, obrazy a grafikami z přelomu 18. a 19. století. V jedné z místností, upravené jako trezor, bude vystaven zmíněný relikviář svatého Maura.
