Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Básník a historik je duší Bítova

  10:55aktualizováno  10:55
Bítov - Jeden člověk, dvě osobnosti. Každá z osobností má navíc vlastní jméno. Jiří Paukert - bítovský kastelán a Jiří Kuběna - básník. Obě se spojují v jednom člověku, dlouholeté duši hradu Bítova, kunsthistorikovi, odborníkovi na historické interiéry a jednom z největších žijících českých básníků.

Jiří Paukert se narodil v roce 1936 v Prostějově, na brněnské Masarykově univerzitě vystudoval dějiny umění. Osud ho však velmi záhy zavál na jih Moravy, které později propadl natrvalo. Na Bítov přichází poprvé už v roce 1955, kdy tu jako student provází turisty. Právě na Bítově přijal za svůj i umělecký pseudonym Jiří Kuběna. Po své životní lásce Zdeňku Kuběnovi.

"Nikdy jsem se svou erotickou orientací netajil. Nenechávám se poměřovat tím, co je od pasu dolů. Můj Eros je řecký, je to odedávná láska muže k jinochovi, která za jistých, přísných podmínek, nevylučuje tělesné naplnění. A právě Bítov je pro mě místem mé božské i lidské lásky, první, jediné a věčné," říká Jiří Paukert - Kuběna.

Na Bítov se pak už jako pracovník brněnského Státního památkového ústavu vrací vlastně neustále. Rád vzpomíná na dlouhou řádku kastelánů, kteří nebyli jen jeho kolegy v práci, ale většinou se stali i jeho osobními přáteli. Kvůli místu, ale i kvůli lidem tu nachází ideální místo pro odpočinek i tvůrčí práci.

"Často jsem si služební cesty na Bítov schválně prodlužoval, jen abych mohl zůstat o den či dva déle. Bítov je pro mě místem, k němuž, jako k vnitřní krajině, se víže každá moje báseň, celá má poezie," vysvětluje vztah k hradu.

Právě Paukert - Kuběna zná historii zámku, každičkého jeho obyvatele i širokého okolí jako zřejmě málokdo. Jeho popis historie zámku působí spíše jako milé, často i pikantní vyprávění z úzkého rod inného kruhu.

Báseň Jiřího Kuběny inspirovaná Bítovem a jeho okolím:

Narcisův sonet na Želetavku
(a jedno echo)

Řeko, oslavil jsem Tebe, řeko
Želetavko, a ne Vrchlice,
Tys nebyla žádná zvrhlice,
po Tvé bradě teklo moje mléko,

Ty stříbřitá jak jitrnice
kterou čerti pomaloučku pekou
při svitu měsíční pánvice.
Řeko Řeků, řeko mladice,

to je let, jsou to už číslice,
co jsme Tebou pluli od Cornštejna,
řeko, řeko, Ty jsi stále stejná,

lásky lidské jsou jak husí hejna,
jenom Tys jak tamta beznadějná,
řeko Ty jsi láska stálice.

Řeko která šumíš jako kraslice.

Na hrad Bítov se jako kastelán dostal jen pár let před důchodem, v osmapadesáti. Letos oslavil pětašedesátiny.

"V roce devadesát čtyři se na Bítově uvolnilo místo kastelána a já vyhrál konkurz. Vůbec jsem to nečekal. Byl jsem daleko nejstarší. Teď jsem ale šťastný. A myslím, že spokojeni mohou být i moji nadřízení. Vždyť za sedm let, co tu dělám kastelána, se podařilo otevřít další sedminu prostor, které se tu opravují. Celý hrad totiž od počátku sedmdesátých let prochází celkovou rekonstrukcí. Tehdy tu už ve zdivu byly takové díry, že jste do nich mohli strčit ruku. Od té doby se hrad opravuje a postupně se znovu otevírá. Dá-li Pán Bůh zdraví, chtěl bych ještě jednu sedminu za dva tři roky otevřít. Nejbližší plány se ale týkají venkovních teras. To když tu byl můj přítel Václav Havel s paní Dagmar, tak ta si stoupla právě nad prázdné terasy a řekla, že tu něco chybí. Nakonec jsme se domluvili, že nám trochu pomůže a my tu uděláme Terasy paní Dagmar. Na horních patrech se třeba bude prodávat luxusní káva za stovku, dole pak zmrzlina za pár korun. První lidé by sem mohli přijít už příštím rokem," plánuje kastelán.

Kromě vlastních oprav hradu se mu povedl i další kousek. Přitáhnout do areálu komerční nájemce, kteří placením nájmů poněkud vylepšují napnutý rozpočet hradu.

"Když jsem sem přišel, byl tady jediný nájemce. Dnes jich tu je sedm a nikdo z nich neodchází. To je důležité," říká Paukert - Kuběna.

Propojení osobnosti kastelána a básníka se na Bítově projevilo velmi záhy. To když na hradě uspořádal historicky vůbec první setkání českých básníků. A to bez ohledu na to, k jakému myšlenkovému či ideovému proudu patřili.

"Chtěli jsme umožnit setkání básníků, kteří se jinak vůbec osobně neznali a asi by se ani nikdy nesetkali. Třeba básníky protěžované komunisty s básníky z disentu. I když byla některá setkání hodně hádavá, svůj účel splnila. Lidi se navzájem poznali a o to nám šlo. Jeho smysl se naplnil. Proto jsme po několika letech setkávání na Bítově ukončili," vysvětluje konec básnických schůzek.

Kromě básnické múzy je však na Bítově jeho hlavní náplní práce kastelána. Zvládnout běžný provoz velkého areálu by pro jediného člověka nebylo možné.

"Mimo sezonu je nás tu patnáct, v sezoně asi dvojnásobek. Bez party lidí by to nešlo. Máme tu i řadu studentů, kteří se každý rok na Bítov jako průvodci vracejí," srovnává dnešek s vlastními začátky Paukert - Kuběna.

"Není jednoduché být v dnešní době básníkem. Znamená to uchovat si ke všemu otevřenou povahu. K lidem, zážitkům, vzdělání, ke všemu. A k tomu si musíte i ten chleba obhájit. Já měl to obrovské štěstí, že jsem kunsthistorik. To je práce, která mě baví a s uměním má mnoho společného. S básněním se to namíchalo do příjemného amalgámu," popisuje vztah Paukerta - kastelána s Kuběnou - básníkem.

Hrad Bítov

První zmínka pochází z let 1061 - 1067. Původně dřevěný hrad byl jako zeměpanský hrad střežící jižní hranici země přestavěn na kamenný. Bítov se po vymření Přemyslovců dostává v roce 1307 do rukou Lichtemburků. Za nich vzniká jádro dnešní hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie, obě vstupní věže, štítová zeď i jižní křídlo. Na přelomu renesance a baroka dostává Bítov dnešní převážně horizontální vzhled s jedinou vertikálou štíhlé strážní věže. Mezi lety 1811 - 1863 byl již pustnoucí hrad za hrabat Františka a jeho syna Jindřicha z Daunů konečně upraven do dnešní převážně novogotické podoby.
Novogotické interiéry paláce s jedinečnou kolekcí iluzivních maleb ve více než 20 místnostech napodobují vzhled gotického rytířského sídla. Ve 2. patře je připomínka na zoologickou sbírku založenou v 19. století hrabaty z Daunu. Expozice hradních a lesních strašidel ve sklepení hradního pivovaru ze 17. století. Hradní kaple z roku 1334 se vzácnou Madonou bítovskou. Zoo barona Jiřího Haase, největší sbírka vycpaných psů v Evropě - 51 kusů. 
Otevřeno:
duben, říjen (so, ne, svátky) 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00
květen, červen, září (denně kromě po) 9.00 - 12.00, 13.00 - 17.00
červenec, srpen (denně kromě po) 9.00 - 12.00, 13.00 - 18.00
Zdroj: www.pruvodce.com/bitov

Jiří Paukert, básnickým jménem Jiří Kuběna, se stal bítovským kastelánem coby dlouholetý pracovník brněnské památkové péče v roce 1994, přestože po Bítově toužil už od roku 1955, kdy zde zažil to, "co člověka limituje a zároveň mu dává křídla, to je zasvěcení poetické, jež se většinou odehrává skrze Eros".

Autoři:




Nejčtenější

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Další z rubriky

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu...
OBRAZEM: Nudíte se? Projděte se v létě po hřebenech Orlických hor

Hřebenovka přes Orlické hory je nenáročná trasa, která sice dokáže i trochu zatopit, ale převážně jde o parádní relax. Projdete se botanickou zahradou a...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.