Basilej a vzpomínka na katastrofu

Basilej, kulturní centrum od renesance, postihlo přesně před 645 lety silné zemětřesení, které způsobilo značné ztráty. Podle zápisů z roku 1356 v kronikách nastal první otřes "v době večeře" a připravil půdu pro druhý, ještě silnější, který nastal v době, kdy byl "čas jít na lože". Na 30 nebo 40 kostelů a paláců se zřítilo; kostelní zvony se rozezněly až do okruhu 200 kilometrů. Později se odhadovalo, že otřes měl sílu devátého až desátého stupně Mercalliho stupnice, která má 12 stupňů.

Pátrání po přesné příčině zemětřesení z roku 1356 nebylo snadné. Nakonec se však francouzským a švýcarským vědcům podařilo na důvod katastrofy přijít. Jižně od Basileje je totiž dosud aktivní geologický zlom, který se táhne od švýcarské Jury v příkrém svahu nejméně v délce osmi kilometrů. Pokračuje na severovýchod,
překračuje údolí jižně od Rýna, protíná údolí řeky Birs a končí na jižním okraji města. Zlom je částečně skryt pod hustými lesy a seizmická činnost v regionu je tak řídká, že vědci měli problémy s určováním jeho polohy. Aktivní zlom způsobil tři po sobě následující posuny, které zdvihly zemi za posledních 8500 let o 1,8 metru.

Znamená to tedy, že tento zlom způsobí v oblasti další zemětřesení. Kdy ale? "V tomto století to být nemusí," konstatoval Peter Huggenberger z basilejské univerzity. "Avšak přítomnost jaderného a chemického průmyslu v oblasti znamená, že každá seizmická aktivita by mohla být nebezpečná." Zemětřesení srovnatelné s rokem 1356 by přitom způsobilo ztráty ve výši 30 až 50 miliard dolarů, zdůraznil Domenico Giardini z technického institutu v Curychu.
   

Vědci předpokládají, že zemětřesení stejného typu jako v basilejské oblasti se bude opakovat po 1500 až 2500 letech. Je tedy čas zajistit ochranu infrastruktury a přijmout bezpečnostní opatření.