Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Barevné ledopády Pulčínských skal se staly hádankou i pro vědce

aktualizováno  12:57
Pulčínské skály, ležící v samém srdci valašského kraje, skrývají v zimě ledový poklad. Pod převisy a puklinami zasněžených skal září několikametrové ledopády a rampouchy s unikátním oranžovým zbarvením. Vědci až nedávno zjistili, že přírodní útvar je i botanickou raritou.

Výlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopády | foto: Vladimír ŠimekiDNES.cz

Unikátní ledopády

Přírodní rezervace Pulčínské skály - Hradisko (zkráceně Pulčiny, nebo humorně místně "půl Číny") se rozkládá na ploše necelých 73 hektarů v jihozápadní části pohoří Javorníky na pomezí Moravy a Slovenska.

Ve středověku tu dokonce stával skalní hrad. Ten tu dnes už nenajdeme, zato v zimě se na tomhle místě dějí zázračné věci. Od ledna do března, když se střídají mrazy s oblevami, se ve skalních puklinách a na převisech na jižním svahu kopce Hradisko, v místě zvaném Propadlý hrad, vytvářejí mohutné ledopády a rampouchy. Podobnými útvary se pyšní leckteré skalní město u nás, tenhle přírodní útvar je ale výjimečný. Má totiž zvláštní hnědé, místy až jasně oranžové zbarvení.

Výlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopády

Ještě donedávna se místní lidé i geologové domnívali, že oranžové tóny způsobuje voda prostupující puklinami v pískovcích. Na své cestě prý promývá jílovitou vrstvičku, bohatou na oxidy železa. Mikroskopické částečky sloučenin železa, unášené vodou, pak zamrzají v ledu a způsobují ono zbarvení.

Ledopády obarvuje sněžná řasa

Stávající teorii ale v roce 2008 vyvrátili vědci z brněnského Botanického ústavu. Zjistili totiž, že zbarvení způsobuje mikroskopická řasa žijící ve sněhu a ledu. Ta patří mezi tzv. kryofilní organismy, tedy takové, jimž vyhovuje právě život ve sněhu nebo ledu. Proto se jim také často říká sněžné řasy.

V současné době probíhá intenzivní studium jejich životních cyklů a laboratorní kultivace v brněnském Botanickém ústavu Akademie věd.

Výlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopádyVýlet na Pulčínské skály. Oranžově zbarvené ledopády

V Česku můžete tyto pozoruhodné organismy pozorovat v Krkonoších nebo na Šumavě. Poznáte je podle toho, že na sněhu vytvářejí krvavě i cihlově červená, zelená nebo žlutá místa. Vědci je zkoumají v Čechách už od konce 70. let, poprvé byly objeveny ve Vysokých Tatrách v roce 1947.

Pulčínské skály se teď staly novou lokalitou pro studium těchto unikátních organismů, což je o důvod víc toto místo pečlivě chránit. Řasy totiž produkují karotenoidy, oleje a další významné biologické látky, a proto se mohou využít v biotechnologiích, např. při výrobě farmak, biopesticidů či biopaliv.

Pulčínské ledopády se obvykle začínají vytvářet počátkem nového roku, během několika týdnů svůj objem mnohonásobně zvětší a za optimálních klimatických podmínek dosahují maxima na přelomu února a března.

Sněžná řasa - detail

Sněžná řasa - detail. Foto: Eliška Maršálková / Botanický ústav Akademie Věd

Pulčínské ledopády se nacházejí v Národní přírodní rezervaci Pulčínské skály v rámci CHKO Beskydy. Je to území, které má statut nejpřísnější ochrany a je zakázáno v něm chodit mimo povolené stezky. Zatímco skály jsou turistům volně přístupné, ledopády už leží mimo značené stezky, kam se nesmí. Barevnými ledovými skvosty se tak můžete potěšit alespoň na našich snímcích, které jsme mohli nafotit po dohodě na povolení.

Pulčínské skályPulčínské skály

Na Pulčínské skály

Svoje neopakovatelné kouzlo ale v zimě mají i Pulčínské skály, kam turisté můžou. Výchozím místem k nim je Pulčín, místní část Francovy Lhoty a zároveň nejvýše položená obec na Vsetínsku (680 m n.m.). Po červené značce se asi po kilometru dostanete k rozcestí a pokračovat budete další dva kilometry až k vrcholu Hradisko.

Pulčínské skály

Nejmohutnější strom v Beskydech a výhledy až na Fatru

Výlet na Pulčiny určitě spojte s návštěvou Francovy Lhoty. Na první pohled je to valašská víska jako každá jiná, v jejím katastru však najdete hned několik zajímavostí. Stojí tu kupříkladu Kobzova lípa zasazena údajně už na počátku 16. století. Svým sedmimetrovým obvodem je nejmohutnějším listnatým stromem v celé Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Výlet na Pulčínské skály. Kobzova lípa ve Francově LhotěVýlet na Pulčínské skály. Kobzova lípa ve Francově Lhotě

Lípa je už zcela dutá a prý za to mohou turkotatarská vojska. Podle legendy totiž vznikla dutina v druhé polovině 17. století právě při jednom nájezdu nepřátel. Lidé se prý ukrývali v koruně a Turci strom podpálili, aby je z něj dostali dolů.

I když by se z jeho větví jistě nabízel krásný výhled do kraje, spíše než šplhat na strom doporučujeme vystoupat na nedaleký vrchol Čubova kopce. Od Kobzovy lípy je to po modré značce asi 1,5 kilometru. Dřevěná rozhledna na vrcholu byla postavena ve tvaru tradičního valašského klobouku, tzv. lepáku, a bude-li vám přát počasí, dohlédnete nejen na slovenskou Malou Fatru, ale opačným směrem uvidíte, jak místní s úsměvem tvrdí - dokonce "půl Číny".

Výlet na Pulčínské skály. Rozhledna na Čubově kopci

Místo s jedinečným rozhledem uchvátilo i tvůrce originální naučné stezky Javornický hřeben (též Javorníky). Ojedinělý projekt spojuje místa po obou stranách hranice a stezka tak patří k nejdelším v Evropě. Výjimečná je i svým značením. Klasické informační tabule tu totiž nenajdete. Autoři stezky nechtěli kazit krásné výhledy tabulemi a tak je nahradili kameny. Na každém z nich je reliéf se znakem zastávky a kovová tabulka s kratičkou informací o místě a o tom, která obec kámen věnovala.

V katastru Francovy Lhoty najdete dva - u zmiňované chráněné Kobzovy lípy a druhou právě u rozhledny na Čubově kopci.

Výlet na Pulčínské skály. Informační kámen NS Javorníky

Informační kámen NS Javorníky

Výlet na Pulčínské skály. Pohled z rozhledny na Čubově kopci

Pohled z rozhledny na Čubově kopci

může se hodit

Užitečné kontakty: www.francovalhota.cz, Infocentrum ČSOP Pulčín
infocentrumpulcin@seznam.cz, tel. 571458237

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.