Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Perla Bangkoku v ohrožení, úřady chtějí zakázat pouliční kuchyně

aktualizováno 
Hlavní město Thajska chce do konce roku zakázat místní typické pouliční kuchyně. Mají uvolnit více místa chodcům, sdělila radnice thajské metropole. Prioritou bude napříště čistota a bezpečnost, informuje agentura DPA.

Pouliční prodejci jídla začínají z Bangkoku postupně mizet. | foto: Profimedia.cz

Pouliční restaurace v Bangkoku patří mezi jedny z nejvíce oceňovaných turistických lákadel této metropole. Jídlo je kvalitní, levné a velice rozmanité. Televize CNN nedávno Bangkok zvolila městem s nejlepší pouliční kuchyní na světě. Stejné ocenění získal Bangkok i v loňském roce.

„Zabijácké“ thajské polévky

Jenže zdejší stánky se pravděpodobně brzo stanou minulostí. Často se totiž provozují nelegálně a městské zastupitelstvo se i proto rozhodlo, že proti pouličnímu prodeji zakročí.

Nařízení se bude týkat i čínské čtvrti a jako jedna z prvních ulic přijde na řadu turisty-baťůžkáři oblíbená Khao San Road.

Plánované vládní nařízení se okamžitě setkalo s velkou vlnou kritiky. „Jídlo na ulicích v Bangkoku je krví toho města, právě v něm se ukrývá kouzlo, sláva i identita Bangkoku,“ řekla pro server ABC News foodblogerka Korakot Punlopruksa. „Ovlivnit chod celého města takovým rozhodnutím je ze strany úřadů trochu krátkozraké.“

Thajské pouliční bistro, které se specializuje na polévky.

Thajské pouliční bistro, které se specializuje na polévky.

„Řekli nám, že se objevovaly stížnosti, podle kterých blokujeme chodník,“ říká 51letá Malai Panuwannarat, která prodává nudlovou polévku na ulici Thonglor Road. „Byli jsme na tomto místě 17 let, ale musíme to rozhodnutí akceptovat.“

Restrikce proti prodejcům jídla na ulicích začaly už v minulém roce, deník Guardian tvrdí, že loni muselo svoji činnost ukončit zhruba 15 tisíc prodejců. Na levná jídla v ceně jednoho až dvou amerických dolarů přitom spoléhá obrovské množství Thajců. Podle studie, kterou ocitoval server ABC News, si dvě třetiny obyvatel Bangkoku kupovaly alespoň jedno jídlo denně právě u pouličních prodejců.

Autoři: ,




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.